Vize, jakou potřebujeme/1109

29. prosinec 2024 | 00.01 |

blog ›

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/56

Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize, konkrétněji toho nejdůležitějšího.

82. článek: Existuje ještě opravdová levice?,4.9.2024, Pavel Tuček

Celé zde: https://casopisargument.cz/59170

Příspěvek P. Tučka je dalším pokračováním diskuse o "jednotné lidové frontě", kterou vyvolal svým článkem P. Kužel (viz 48 pokračování). Jedná se o nejurputnější a nejdelší disku na stránkách časopisu !Argument. Bohužel i jeho příspěvek ukazuje na to, kam vede Leninovo nabádání: "Kdo se pouští do dílčích otázek bez před běžného vyřešení obecných otázek, bude nevyhnutelně na každém kroku bezděčně "narážet" na tyto obecné otázky. A narážet na ně slepě v každém jednotlivém případě znamená odsuzovat svou politiku k nejhoršímu kolísání a bezzásadovosti."

0pt;font-family:"Times New Roman",serif; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS"> Konkrétně:

1. Chybně chápaná polarita současnosti: zlem současnosti nejsou "oligarchové", ale současná globální moc. Kdo tohle nepochopí, tak svými ideovými aktivitami ji nechtěně slouží. Tak je tomu i v tomto článku. K současné globální moci viz: https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html

2. Chybně chápané historické rámce současného dění. K tomu viz např. https://radimvalencik.pise.cz/11902-vize-jakou-potrebujeme-1061.html (i s podrobnou dokumentací vycházející z Marxova odkazu). Nejde o změnu současné představy o socialistické revoluci, ale o změnu obdobnou průmyslové revoluci, ale ještě výraznější, přelomovější.

Prezentaci příspěvku a reakci na něj rozdělím (vzhledem k rozsahu) na dvě části:

Existuje ještě opravdová levice? – 1. část

Pavel Tuček

Reakce Michala Ševčíka na autorský článek Vítka Prokopa "Mluvil tu někdo o Nové lidové frontě" mě přivedla k rozhodnutí, podpořit klíčové myšlenky, které si vysloužily Michalovu kritickou reakci.

První bod, který Michal nedobře pochopil, se týká politického marketingu, který dnes hýbe i rádoby socialistickými stranami. ...za úspěchem Stačilo! v eurovolbách 2024 bylo především příhodné načasování (neexistence relevantní alternativy) a srozumitelné vytěžení marketingových hesel s vysokým mobilizačním potenciálem – na pokraji války, v čase mravní, sociální a hospodářské krize, je jich k dispozici nepřeberně... Bohužel i vyřídilka evropské levicové hvězdy, kterou dlouhodobě představuje Sahra Wagenknecht, vedla na domácí německé scéně jen k dalšímu štěpení tamní Levice, aniž by velkokapitál nějak ohrozila...

Sázka na zajištěné financování předvolebních kampaní penězi oligarchů levicovým dinosaurům v roce 2021 nakonec nevyšla. Lze se levicovým voličům divit, že než aby do parlamentu zvolili takto se projevující KSČM/ČSSD, raději k volbám nešli nebo dali hlas někomu jinému? Já osobně od skutečné Levice očekávám, že většinovou společnost bude před útoky velkokapitálu bránit i za cenu občanské neposlušnosti. Jestli se v něčem můžeme z historie Levice inspirovat, je to především revoluční zápal jejích špiček zcela dle zásady "Kdo chce zapalovat, musí sám hořet". Bohužel při nedávném projednávání valorizace důchodů nebo legalizace americké okupace nedržel hladovku ani jediný "opoziční" politik, nebyla svolána ani jedna demonstrace před sněmovnu atd. Přitom jak jinak mohou dnes levicoví politici vést politický boj v situaci, kdy drtivá většina masmédií (internet, televize, rozhlas, tisk) i establishmentu je na národní i globální úrovni pod kontrolou velkokapitálu!?

K tomu:

1. Úspěch K. Konečné či S. Wagenknechtové se přičítá lepšímu "marketingu". Jako příklad se mj. uvádí heslo "na pokraji války". Ale vždyť jsme na pokraji války! A plnou zodpovědnost za to nese ta ("progresivistická") část levice, která se nechala zmanipulovat náhradními tématy, přestala vnímat realitu a přestala být levicí. Úspěch K. Konečné či S. Wagenknechtové je dán právě tím, že se postavily proti válce, proti jejímu eskalování, které je snadno čitelným důsledkem současné globální moci, této chcípající kobyly, která kolem sebe kope, a ně nějakých "oligarchů" či "velkokapitálu". Kdo to nechce vidět, zůstane slepý a bude nadále sloužit zlu.

2. K otázce "marketingového programu". Tím je doposud poznamenána i realistická levice (tj. ta, která vnímá skutečné nebezpečí pro náš svět). Problém není v tom, že program je marketingově upraven, ale že se i v případě K. Konečné či S. Wagenknechtové jedná o programy "konzumní", tj. chápou ty, k nimž se obracejí jen jako konzumenty politiky, nikoli jako ty, kteří jsou schopni aktivně se podílet na změně stavu. Ve stávajících programech nenajdeme navržení konkrétního způsobu, jak by se lidé (kromě vhození hlasovacího lístku) mohli konkrétně a organizovaně podílet na obraně svých zájmů a realizaci perspektivních změn. To je dáno mj. že chybí přesné identifikování současné fáze vývoje. Tu lze pojmenovat jako přípravnou a osvětovou. Přípravná v tom smyslu, že si nejdříve musíme ujasnit, o co jde a co dělat (i k tomu je ještě dost daleko, pokud jde o ty, kteří jsou na čele organizovaných politických sil), a osvětovou v tom smyslu, že je nutné kvalifikovaného poznání toho, o co jde a co dělat, šířit efektivním způsobem, resp. dobře sladěnou strukturou aktivit.

3. Apelovat na demonstrace či držení hladovky je čiré zoufalství. Na otázku "Jak jinak mohou dnes levicoví politici vést politický boj v situaci, kdy drtivá většina masmédií (internet, televize, rozhlas, tisk) i establishmentu je na národní i globální úrovni pod kontrolou velkokapitálu!?"rád odpovím:

- Za prvé: Nejsou pod kontrolou "velkokapitálu", ale současné globální moci (nejvíce ovládána současnou globální mocí nejsou "velkokapitalistická média", ale veřejná, jejichž slouhové současné globální moci jsou dosazování prostřednictvím vlivových sítí. A to je velký rozdíl. Jsou i globálně působí media která jdou do střetu s touto mocí.

- Za druhé: Jak ukázalo např. i Rumunsko (ale nejen ono), lze vytvořit alternativní komplex medií, která už dnes mají větší sílu a jejich síla poroste. Právě zde se nabízí prostor pro efektivní zapojení tzv. obyčejných lidí do politiky. Tady by o sobě mohly dát vědět i politické strany představující naději na změnu. Ale zatím se neprojevily např. ani v tom, aby daly metodiku toho, jak čelit "fejkům", které diskreditují ty, kteří se chtějí podílet na změně. A nedokázali ani dostatečně využít mediální prostředky, kterými disponují, k organizování spolupráce v mediální oblasti.

(Pokračování druhou částí příspěvku a jeho rozboru)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Károvské údolí. Pravidelně sem před Vánocemi chodím na procházku. Nejen proto, že zde roste na několika místech penízovka sametonohá, ale toto údolí ladí s ročním obdobím.Slíbený největší skalní útvar - nad Jarovem, kudy sestupuji zpět k Vltavě.

Dole je vidět tunel pod Homolí. V něm se koncem války montovaly Me-262 Schwalbe. Vrchol tehdejší techniky.