Vize, jakou potřebujeme/1077

Vize, jakou potřebujeme/1077

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/41

Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize, konkrétněji toho nejdůležitějšího. V jakém smyslu nejdůležitějšího? V následujícím:

1) Posun ve vidění reality:           _od↑^k

Nejdříve musíme vyjít ze slepé uličky chybného vidění reality k tomu, o co ve skutečnosti jde. Bez toho to prostě nepůjde. V tom měli pravdu Goethe i Lenin:

Goethe: "Kdo si nezapne správně první knoflík, ten se už dobře neobleče."

Lenin: "Kdo se pouští do dílčích otázek bez před běžného vyřešení obecných otázek, bude nevyhnutelně na každém kroku bezděčně "narážet" na tyto obecné otázky. A narážet na ně slepě v každém jednotlivém případě znamená odsuzovat svou politiku k nejhoršímu kolísání a bezzásadovosti."

Budu ilustrovat na článcích v časopisu !Argument, který je z řady důvodů pro tento účel nejvhodnější. Začal jsem od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024.

76. článek: Quo vadis, levice?,18.7.2024, Jiří Málek

Celé zde: https://casopisargument.cz/58460

Vzhledem k závažnosti obsahu tohoto článku rozdělím výběr nejdůležitějších pasáží a jejich komentování na několik pokračování. Obecný úvod uveřejním jen v první části, v dalších se na něj odkážu. Jiřího Málka považuji za největšího znalce i ideového stratéga současné levice. To neznamená, že s ním ve všem souhlasím. Někdy téměř se vším, jako v případě jeho článku Rudá Sahra – naděje či pohroma německé levice? (I s mým komentářem celé viz: https://radimvalencik.pise.cz/11751-vize-jakou-potrebujeme-978.htmlNěkdy mám určité výhrady, jako v tomto případě.

Začnu hned prvním odstavcem:

"Zamyšlení nad směřováním levice u nás a v evropském prostoru vedl autor před nějakým časem formou kavárenské diskuse. Tento dobrý úmysl ale prakticky nedošel svého naplnění, protože se zadrhl na otázce od jednoho spolubesedujícího – co je to levice. A bylo hotovo, protože se na odpovědi ti tři diskutující nebyli schopni shodnout. Aby se tento text této slepé uličce vyhnul, v dalším je za levici považováno to, co je sice nevědecké, politicky možná nekorektní a vůbec definičně nepřesné – za levici je považováno to, co se samo za levici prohlašuje a/nebo je okolní veřejností za levici považováno. Takto chápaná levice má jednu výhodu, většina občanů běžně takto levici pojímá a nejspíše to ovlivňuje jejich politické chování, například ve volbách. Z politologického hlediska je to přístup nevědecký. Jenže na to, co je nebo není vědecké se ve volbách nehraje."

K tomu:

Autor sice upozorňuje na to, jaké metodologické problémy to má, ale pokouší se odůvodnit, že z hlediska přípravy na rychle blížící se volby lze takový krok učinit. Nelze! I zde platí, co je uvedeno v úvodu ke každému článku ze série věnované přínosu časopisu !Argument k pěstování vize:

Goethe: "Kdo si nezapne správně první knoflík, ten se už dobře neobleče."

Lenin: "Kdo se pouští do dílčích otázek bez před běžného vyřešení obecných otázek, bude nevyhnutelně na každém kroku bezděčně "narážet" na tyto obecné otázky. A narážet na ně slepě v každém jednotlivém případě znamená odsuzovat svou politiku k nejhoršímu kolísání a bezzásadovosti."

Já vím. O kousek výš jsem už citoval. Ale kolik ze čtenářů apel obsažený ve výše uvedeném vzalo na lehkou váhu. Přitom platí, že bez odpovědi na otázku, co je to levice, neodpovíme na otázky důležité pro přípravu voleb:

1. Kdo s kým se může sjednotit?

2. A kdo s kým se ze zásadních důvodů sjednotit nemůže?

3. Může se sjednocovat jen "levice s levicí", nebo mohou být funkční i širší koliace?

4. Co je předpokladem sjednocení (např. "hledání průniku programů", nebo ujasnění podstaty sporných otázek s využití odborně fundovaného přístupu)?

Čas nás už začíná tlačit, ale právě proto je důležité, abychom si nezapnuli špatně první knoflík... Proto také připomenu svůj pohled na to, jak je to s pravicí a levicí, který jsem již dříve v reakci články v časopisu !Argument dal:

"Skutečná levice, která dokázala být i historicky úspěšná, za "nevyhovující" stav považovala vždy takový, kdy se vládnoucí moc pokoušela uchovat privilegia (výsady znevýhodňující jedny oproti druhým), která se historicky přežila a stala se jak z lidského, tak i ekonomického hlediska dysfunkčními. Z tohoto hlediska pak například v určité době byla jejím heslem "plná emancipace všech" (tj. odstranění všech forem diskriminace). Později - již za Marxe – dospěla k dynamickému pojetí založenému na tom, že jde o vytvoření podmínek, za kterých je svobodný rozvoj každého podmínkou svobodného rozvoje všech (mj. proto, aby spojila humanistický a ekonomický základ funkčního uspořádání společnosti).

"Rozumná" či přesněji zodpovědná a kvalifikovaná levice se snažila hledat cesty a způsob odstranění těch privilegií, které se přežily, "rozumná" či přesněji zodpovědná a kvalifikovaná pravice pak naopak obhajovat a pokud možno i modernizovat ta privilegia, která na daném stupni společenského vývoje byla funkční (uchovávala motivace, alokovala prostředky efektivně, zabezpečovala stabilitu společnosti). Svým způsobem to zodpovědná a kvalifikovaná pravice měla horší, protože ne vždy je jednoduché čelit síle majetku, který má dost síly, aby bránil reformám. Levice pak mohla být úspěšná jen tehdy, pokud proti síle majetku postavila sílu lidského poznání v podobě poznané pravdy, která dává odpověď na otázku, o co jde a co dělat."

Celé viz: https://radimvalencik.pise.cz/11822-vize-jakou-potrebujeme-1014.html

(Pokračování)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Náhorní plošina nad Želízy, kousek od Liběchova směrem ke Štětí, je plná nádherných pískovcových útvarů. Jsou roztroušeny po velké ploše a každý z nich je něčím zvláštní. Na podzim vytvářejí nádherné kombinace s obarveným listím stromů. Lze zde chodit celé hodiny. A kromě jiného i nasbírat pár hub.

Jeden z nejzajímavějších útvarů.

Tady je pískovec okrášlený zbarveným dubem.

U Mordlochu, neznámnějšího místa v této oblasti.

I obyčejné cesty zde mají svůj půvab.