Vize, jakou potřebujeme/1014

Vize, jakou potřebujeme/1014

Jak odvrátit tragický konec globální levice?/2 

Časopis !Argument přináší nejvíce podnětné příspěvky k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Tentokráte přinesl článek, který si zaslouží mimořádnou pozornost, protože dává velmi podnětnou odpověď na otázku, proč se levice dostala do současné tragické situace. Vyšel z pera Ladislava Zelinky pod názvem Levice v množném čísle 19. září:

Levice v množném čísle – část 2.

Ladislav Zelinka

(zde je celý ke stažení https://casopisargument.cz/59465 )

Ztracená levice

Problém spočívá v tom, že levice se po přelomových letech 1989/1990 "ztratila v lese" a naivně se spolehla na to, že se z něj vymotá podle turistických značek, které jí tam namalovali její protivníci. No, nevymotala se dodnes. Nejprve si nechala podstrčit zástupná politická témata (dramatik by napsal "kukaččí vejce nastražená pravicí") jako práva menšin (čím menších, tím lépe), militantní ekologismus a bezbřehé přerozdělování. Jestliže v prvním kroku by to ještě nemuselo znamenat úplnou katastrofu (pokud by levice vedle svých hlavních témat přibrala ta zmíněná jako přiměřeně vedlejší), druhý krok (kvůli kterému byla tato past nalíčena) již katastrofický byl.

V myšlení lidí se to (jako vždy) otočilo tak, že všechno, co souvisí s právy menšin, žab a s bezbřehým plýtváním penězi je levicové, resp. že je to sama podstata levice jako takové.

(Rukolapně to jde ozřejmit na příkladu konfliktu Izraele s Hamásem v Gaze. Původní ochrana práv menšin (Palestinců – tj. sociálně etnické entity) se přelila do podpory Hamásu (nábožensko-politické entity) a ve finále i islámu proti judaismu. A korunu tomu nasadili pojmenovávači, kteří dovodili, že řetěz: Palestinci – Hamás – muslimové končí u levice, takže každý správný evropský levičák by se měl stát muslimem, resp. že není levicovějšího náboženství než islám. A kdo nesouhlasí s heslem "Od řeky k moři", je přinejmenším fašoun a na levici nemá co dělat.)

Není se tedy co divit, že levice se stále není schopna integrovat a lidé ji stále nevolí. Jak by také mohli! Stačí se podívat kupř. na stránky evropské levice nebo německé Die Linke (která je její páteřní stranou). Pokud dostanou ve volbách nějaké hlasy, je to buď z nostalgie/setrvačnosti nebo z protestu. Ale kdo by je volil jen podle programu?

Historické dělení na pravici a levici (případně střed) vedlo skrze postoje jednotlivých skupin k tzv. systémovým otázkám. Levice vycházela z toho, že dosavadní (nevyhovující) stav je nutno změnit vytvořením jiného společenského systému a dělila se podle toho, zda mělo jít o změny reformního či revolučního charakteru. Pravice byla buď se stávajícím stavem spokojena, nebo připouštěla jeho dílčí nedostatky, jež považovala z odstranitelné v rámci systému sociálními/charitativními prostředky. Levice nacházela fundamentální oporu v teoriích založených na "pracovní teorii hodnoty"; pravice spoléhala na trh a (podle svého vnitřního členění) na určitou míru jeho regulace či deregulace.

K tomu:

1. Zde považuji za důležité udělat první poznámku, a to poznámku doplňujícího charakteru. Co je to "dosavadní (nevyhovující) stav"? Proč je nevyhovující?

Tady je nutné určité upřesnění. Skutečná levice, která dokázala být i historicky úspěšná, za "nevyhovující" stav považovala vždy takový, kdy se vládnoucí moc pokoušela uchovat privilegia (výsady znevýhodňující jedny oproti druhým), která se historicky přežila a stala se jak z lidského, tak i ekonomického hlediska dysfunkčními. Z tohoto hlediska pak například v určité době byla jejím heslem "plná emancipace všech" (tj. odstranění všech forem diskriminace). Později  - již za Marxe – dospěla k dynamickému pojetí založenému na tom, že jde o vytvoření podmínek, za kterých je svobodný rozvoj každého podmínkou svobodného rozvoje všech (mj. proto, aby spojila humanistický a ekonomický základ funkčního uspořádání společnosti).

"Rozumná" či přesněji zodpovědná a kvalifikovaná levice se snažila hledat cesty a způsob odstranění těch privilegií, které se přežily, "rozumná" či přesněji zodpovědná a kvalifikovaná pravice pak naopak obhajovat a pokud možno i modernizovat ta privilegia, která na daném stupni společenského vývoje byla funkční (uchovávala motivace, alokovala prostředky efektivně, zabezpečovala stabilitu společnosti). Svým způsobem to zodpovědná a kvalifikovaná pravice měla horší, protože ne vždy je jednoduché čelit síle majetku, který má dost síly, aby bránil reformám. Levice pak mohla být úspěšná jen tehdy, pokud proti síle majetku postavila sílu lidského poznání v podobě poznané pravdy, která dává odpověď na otázku, o co jde a co dělat.

2. To, že ve své době nacházela levice oporu v "pracovní teorii hodnoty", je ještě v pořádku. Problém dalšího vývoje levice pak spočíval v tom, že z několika závažných důvodů, ke kterým se dostaneme hned v dalšího pokračování, levice nedokázala teorii dále rozvíjet. A to přesto, že měla k dispozici metodologii rozvoje teorie dodanou téměř na stříbrném podnosu. Co selhalo?

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Malý výlet do Německa, kousek od našich hranic v blízkosti Hofu.

Zrekonstruovaný do podoby zámku hrad  Schauenstein.

A tady je ten Schauenstein, "koukací kámen".

Výhledy odsud jsou opravdu pěkné.

Nedaleko na poli jsem objevil tuto plodinu. Taková hodně velká čočka. Škoda, že se nemohu podívat, jaká luštěnina z toho vyroste.