Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Vize, jakou potřebujeme/1011
Vize, jakou potřebujeme/1011
K překročení první tisícovky příspěvků/6
Téměř dva týdny jsem věnoval seriálu o pozičním investování a teorii mechanismů, tématu, které je dost náročné, ale současně otevírá cestu k pochopení velmi "intimních" aspektů současného dění. Část tohoto seriálu byla již do seriálu k vizi zařazena, část zařadím v dohledné době. Nyní se mohu intenzivněji věnovat diskusi k otázkám pěstování vize, která poměrně úspěšně proběhla a možná ještě bude probíhat v souvislosti se zveřejněním 1000. článku a která reaguje na následující otázky:
- Odkud – kam jsme se posunuli (a posunuli jsme se vůbec)?
- Jaký je nejcennější výsledek či výsledky?
- Postupuje někdo rychleji (víme o něm)?
- Co brzdí rychlejší postup?
- Jak zefektivnit práci?
- Podle čeho rychlost postupu práce a přínos dílčích výsledků posuzovat?
0pt;font-family:"Times New Roman",serif">- Jaké další otázky si v této souvislosti položit?
Uvedu několik poznámek jen k tomu nejdůležitějšímu:
1. Za velmi důležité považuji rozlišení strukturního a bezstrukturního přístupu či řízení v intepretaci R. Novotného ‚viz https://radimvalencik.pise.cz/11793-vize-jakou-potrebujeme-1000.html ), tj. toho, co si vyžaduje změnu rozložení moci a změnu zákonů, a toho, co je lze dělat za existujícího stavu. (Názvy jsou převzaty z tzv. obecné teorie řízení, jsou trochu zavádějící, ale to není podstatné, jde o pochopení smyslu toho, o co jde, R. Novotný uvádí velmi vhodné příklady). – Zde doporučuji promyslet ještě jeden aspekt: Jsou totiž kroky, kterým zdánlivě nic nebrání (spadají do oblasti "bezstrukturního"), ale při pokusu o praktickou realizaci naráží na neprosaditelné bariéry, někdy též skryté a dokonce i zjevné sankce. Vezmu konkrétní příklad: V monografii VALENČÍK, Radim a kol. Metodologická role vize při orientování, integrování a využitívýzkumu zaměřeného na problematiku společenského vývoje. Praha: VŠFS,2023, online dostupné zde: https://www.vsfs.cz/prilohy/lk_metodologicka_role_monografie.pdf dáváme konkrétní odpověď na otázku 6. Jaká by mohla být vize univerzity (od s. 57), zejména v podkapitolách 6.8 Jak nastartovat týmovou práci (s. 73) a 6.9 Absolventská síť univerzity (s. 75). Velmi důležitá je subkapitola 6.12 Koncept vize univerzity ve společenském a globálním konceptu (s. 79), ve které najde zájemce osnovu pro zformulování vize univerzity, jejímiž výstupy by byla absolventská síť vyúsťující v tvorbu a doplňování tvůrčích mezigeneračních týmů. Zde je institucionální aspekt rozpracován velmi podrobně. Vše lze dělat "bezstrukturně" a s velkým efektem. Ale aktivity jdoucí tímto směrem jsou potlačovány a situace v oblasti akademické půdy se nevyvíjí příznivě. Co s tím a jak pojmově rozlišit to, co je nejen "bezstrukturní", ale i lokálně průchodné, a co naráží na odpor, jehož původ je důležité poznat. Podrobněji k tomu zveřejňuji v seriále o pozičním investování určité myšlenky v části 22, která bude uveřejněna 23.9., tj. v pondělí.
2. Spíše okrajově a trochu žertem, ale je za tím skryt větší problém. I. Potůček na příklad rozkradení tomboly ve filmu Hoří, má panenko! reagoval takto: "Jsou lidé, kteří si své mravní integrity cení více, než nějakého krámu z tomboly." – viz https://radimvalencik.pise.cz/11796-vize-jakou-potrebujeme-1003.html . Jenže i na to je ve filmu obsažena odpověď, když se odehraje tato výměna názorů mezi hasiči:
- "Blbec je to, neměl tlačenku vracet!" (šlo o tlačenku ukradenou manželkou jednoho z hasičů, kterou vracel a byl při tom jako jediný "zloděj" přistižen).
- "Ty bys na jeho místě postupoval také tak a tlačenku vrátil." (hájil ho druhý hasič).
- "Nikdy! Nikdy bych ji nevracel, protože čest hasičského sboru je mně přednější, než moje vlastní čest!"
Apel na mravní integritu má smysl jen tehdy, když dostatečně přesně a teoreticky podloženě pochopíme, jaký původ má v dané konkrétní situaci "mravní neintegrita". Pokud neodstraníme původ mravního rozkladu, bojujeme ztracenou bitvu. V současné době má daný problém podobu hledání odpovědi na otázku: Na čem je založena evolučně stabilní strategie lidské pospolitosti na lokální i globální úrovni v podmínkách dynamického technologického rozvoje. – Odpověď dávám v 21. až 23. pokračování seriálu o pozičním investování (tj. od zítřka do středy).
3. A teď to nejdůležitější. R. Novotný píše: "Obecně protože jde do velké míry pro hledání rovnováhy mezi lidskými aktivitami a činnostmi robotů a umělé inteligence, zvažte již zaběhaný termín: Průmyslová revoluce 4.0, která je spojená s proměnou společenskou na Společnost 4.0. ... - A s tou Společností 4.0. je silně propojeno právě možnost kolektivního rozhodování o společném vlastnictví (viz družstevnictví, zaměstnanecké akcie apod.).", viz: https://radimvalencik.pise.cz/11797-vize-jakou-potrebujeme-1004.html - Podle mého názoru je společnost, ke které směřujeme zcela odlišná od toho, jak R. Novotný popisuje Společnost 4.0. Odlišuje se od současné následujícím:
- Jsou v ní dominantním sektorem produktivní služby působící zejména po linii UNIVERZITA-ABSOLVENSTKÁ SÍŤ-TVŮRČÍ MEZIGENRAČNÍ TÝMY (které ovládnou proces výroby tím, že se horizontálně zesíťují).
- Výrazně vzroste role sociální práce (ta bude důležitým odvětvím produktivního sektoru) při řešení problematiky začlenění handicapovaných a vyloučených (větším problémem jsou vyloučení, u handicapovaných zpravidla existují velmi silné pozitivní vnitřní motivy k vyrovnání se s handicapem a k plnohodnotnému začlenění do týmové práce).
- Pokud jde o roli umělé inteligence, tak zde je nutné odpovědět na otázku: : Které lidské schopností jsou nahraditelné současným typem umělé inteligence a které jsou tudíž PODŘADNÉ; které schopností jsou SPECIFICKY LIDSKÉ a tudíž stávajícím typem umělé inteligence nesubstituovatelné?
Rovněž tak podrobněji rozvedeno ve 22. a 23. pokračování seriálu o pozičním investování (tj. od úterý do středy).
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Na cestě do Karlových Varů jsem se zastavilu Goethovy vyhlídky. Byla zavřena, ale i tak to stálo za to.
Pohled směrem ke Krušným horám.
Barevný koncert náprstníků. Jsou zde na více místech.
Pohled do údolí říčky Teplá.
Cesty, po kterých je rozkoš chodit. Tato je však již ze vzdálenějšího okolí Karlových Varů.
