Vize, jakou potřebujeme/1007

18. září 2024 | 00.01 |

blog ›

K překročení první tisícovky příspěvků/4

Překročení první tisícovky příspěvků (shodou okolností k němu došlo 11. září, letos nás čeká ještě připomenutí tří let od zahájení seriálu 17. prosince) nastoluje otázky:

- Odkud – kam jsme se posunuli (a posunuli jsme se vůbec)?

- Jaký je nejcennější výsledek či výsledky?

- Postupuje někdo rychleji (víme o něm)?

- Co brzdí rychlejší postup?

- Jak zefektivnit práci?

- Podle čeho rychlost postupu práce a přínos dílčích výsledků posuzovat?

- Jaké další otázky si v této souvislosti položit?

Reakce:

Tibor Ganzer

Proč jsme se po třech letech jakýs takýs diskusí neposunuli?

To je odvážné kategorizace od R.

Novotného, kde sugestivně podsouvá názor, že jsme se "nikam neposunuli".

Toto tvrzení neodpovídá skutečnosti, protože jinak by nebylo:

- jádro VIZE ve formátu A4, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/10363-vize-jakou-potrebujeme-202.html

- desatero, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11311-programove-minimum-ktere-je-nutne-pozadovat-ii.html

- 12 apoštolů (nebo jinak Blahynkova "zlatá kniha"), viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11734-vize-jakou-potrebujeme-966.html

a jiné druhy poznání, u kterých jsme zůstali na půl cestě a načaté dílo/myšlenky jsme už dále ne rozvíjeli. Polovičatá práce má jako důsledek ten subjektivní pocit, že se nikam ne posouváme.

Toto tvrzení spíš vypovídá o tom, že ne všichni jsme se ztotožnili s posláním "pěstitele", které nespočívá ve vyvolání revolučního povstání dnes, ale spíše v altruistickém rozvíjení myšlenky R. Valenčíka poznávání "dějinné změny" která je podobná průmyslové revoluci.

V čem tkví altruizmus této činnosti (pěstování VIZE)? Tak jak průmyslová revoluce neproběhla v rámci několika let, ale v rámci několika generací (300 let = 10 generací), tak nastávající společenská revoluce podobně proběhne také v průběhu několika generací (odhaduji, že jsme někde v generaci 4-5, to je na samostatnou kapitolu).

Proto dnešní pěstitelé VIZE si musí uvědomit, že pěstování a tvorba VIZE je činnost ani ne pro samotné pěstitele jako spíš pro jejich děti a vnoučata, ty další generace, který by mohly mít přínosy z už proběhnuté společenské revoluce (nezaměňovat s revolučním povstáním).

Je mi 65 let a určitě se nedožiju toho okamžiku, kdy první fúzní elektrárna v roce 2050-60 začne dodávat proud do sítě. Ale to mi nezabraňuje v tom, abych při diskuzi o energetice s kolegy nemohl poukázat na to, že konečným řešením energetických výzev bude Cadarache (tam se staví ITER tokamak).

To je pěstování podvědomí o možném řešení problému, namísto přitakání tomu že za chvíli všichni vymřeme.

Pro každý případ popíšu ty jednotlivé společenské revoluce, tak jak v mainstreamu nenajdete:

1. společenská revoluce - přechod od rodové/klanové organizace ke kmenové organizaci společnosti (několik tisíc generací)

2. společenská revoluce - přechod od kmenové organizace společnosti k feudálnímu zřízení (několik set generací)

3. společenská revoluce - přechod od feudálního ke kapitalistickému společenskému uspořádání (ještě lokální - několik generací, 10?)

tři a půltá revoluce - přechod od kapitalistického zřízení ke globálnímu finančnímu kapitalizmu (stále probíhá)

4. společenská revoluce - to nás čeká v budoucnosti

Ivo Potůček:

1) K volbám:

Musí se nějak začít co nejdřív. Od Petra Hampla jsem přijal názor, že na státní úrovni je vertikální struktura: vláda, parlament, senát, prezident, ústavní soud. Všechny složky ovládá současná moc. Se senátem (a potažmo i s kraji a obcemi) je možno začít podle možností za 14 dní. Kousek po kousku. Tyto volby budou také lakmusovým papírkem, jak si opozice skutečné stojí. Evropské volby jsou trochu specifické.

2) Vlastenectví:

Prezident Beneš před Mnichovem tvrdil J. A. Baťovi, že bránit se nemá význam (realisticky řečeno, skutečně by to vojensky byl nesmysl), protože jsme vznikli z úradku velmocí a na velmocích závisí náš osud. Řekněme, že v letech 1948 až 1989 byl naší řídicí velmocí SSSR a jemu struktura naší ekonomiky a průmyslu vyhovovala a považoval ji za přínos pro své zájmy. To se pochopitelně po r. 1989 změnilo. Klade to samozřejmě větší nároky na zahraniční politiku a hru s velmocemi. Podle mého názoru to z postkomunistických zemí lépe zvládají Poláci.

3) Případ Jugoslávie:

V r. 1968 se hodně mluvilo o Jugoslávii a o tom, že by její typ ekonomiky mohl být pro nás inspirací. Jugoslávie vstup armád v srpnu odsoudila, Rumunsko Ceaušeskem se nezúčastnilo a distancovalo. Jugoslávie byla navíc přestupní stanicí pro emigranty, kterým období normalizace nevyhovovalo. Po r. 1989 byl Ceaušesku v Rumunsku popraven a Jugoslávie nebyla za svůj postoj chválena, nýbrž postupně rozbita a Srbsko bombardováno (bohužel i naše republika se nepřímo zúčastnila).

4) Existence Boha:

Pro mne jako spíše materialistu je jedno z možných vysvětlení existence vědomí (což by odpovídalo Bohu) jako další dosud neprobádaná forma hmoty. Tuto myšlenku nadhodil Max Tegmark v knize o umělé inteligenci "Život 3.0". Tam by bylo možno i hledat odpověď na řečnickou otázku R. Valenčíka v přednášce u P. Bureše "Kde se vzala matematika?", viz https://www.youtube.com/watch?v=7C7AAdd7KLo . Určitě by tam měla místo jedna zajímavost. A sice, že funkce e^x se derivací nemění, tzn., že derivace této funkce libovolného řádu je zase ta původní nederivovaná funkce. To má mnoho zajímavých konsekvencí v matematice i v technických vědách. Matematika často předjímá později zjištěné zákonitosti přírody.

5) K vizi 994:

Byla nadhozena zajímavá otázka porušování pravidel. Film "Hoří, má panenko" byl do značné míry drsnou karikaturou, v reálu k něčemu takovému nemohlo dojít. Taková zábava je pro vesnici obecným statkem a každému by bylo jasné, že pokud by k něčemu takovému došlo, tak by zábavy s tombolou skončily. Tvrzení, že kdo si neukradl, tak prohrál, rozhodně neplatí obecně. Jsou lidé, kteří si své mravní integrity cení více, než nějakého krámu z tomboly.

Koneckonců ještě stále existují bezobslužné občerstvovny, kde si vezmeš něco k pití anebo nějakou drobnost k jídlu a určený obnos hodíš do kasičky, aniž by tě někdo kontroloval (dokonce je tam QR kód a bankovní spojení pro případ, když nemáš s sebou peníze, aby bylo možno zaplatit doma). Vzhledem k tomu, že to v daném případě stále funguje, tak to asi lidé nezneužívají. Strážci pravidel mohou být explicitní, čili představitelé státní nebo jiné moci anebo implicitní, tzn. uvnitř každého účastníka, kdy v daném společenství prvky Marxovy nadstavby je v účastnících vybudován patřičný mravní kodex. Jinak otázka, kdo hlídá strážce, může být v technické praxi vyřešena tím, že díky vhodnému algoritmu může strážce hlídat strážený objekt, čili druh zpětné vazby. Ještě bych připomenul předimigrantskou Skandinávii, kde se nezamykaly domy a byty. V nehostinných končinách byly bezobslužné chatky, kde zbloudilý anebo vyčerpaný pocestný našel vše potřebně, aby přežil, případně mohl pokračovat v cestě. Také to nebylo místními zneužíváno.

6) K AFD:

Postoje strany by bylo nutno asi podrobněji prozkoumat. Údajně se AFD inspirovala Trumpem a má heslo "Deutschland erste". Bohužel to údajně platí i o vztahu k okolním sousedům, což není z našeho hlediska nejlepší představa.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Hlavní část dovolené jsem trávil v Ráji (slovenském). Máme tam chatu. Část s přáteli, část s rodinou. Programově jsem se věnoval fyzičce a také bádání, resp. zpracování textů souvisejících s konferencemi a finalizací příspěvků. Podnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.

Následující série je z jednoho z nejhezčích, ale i nejnáročnějších výletů - k Zelenému (dříve Brnčálovu) plesu, chatě u tohoto plesa, nahoru k Bílému jezeru a zpět.

Velké bílé pleso (které je dost černé) a Belinská kupa nad ním.