Vize, jakou potřebujeme/977

19. srpen 2024 | 00.01 |

blog ›

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/22

(Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize.)

Dlouho jsem se chystal podívat se na problematiku zrodu vize prizmatem analýzy odborně poctivé práce realizované mimo stávající okruh pěstitelů, tj. 20-30 osob, které do seriálu k tvorbě vize přispívají články či připomínkami a které se více či méně pravidelně účastní online setkání.

Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady pro tento účel nejvhodnější. Analýzu startuji nyní, na začátku letního období, kdy bývá přece jen trochu více klidu. Začínám od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024. Sledují jen rubriku komentáře, kde jsou příspěvky z hlediska výše uvedeného záměru nejvíce relevantní, a věnovat jim selektivní pozornost. Tj. některé jen zmínit, některé rozebrat podrobněji.

58. článek:Leninovo politické dílo: nic není uzavřeno15.2.2024 Michael Hauser

Celé zde:https://casopisargument.cz/55569

Tento článek mě inspiroval k rozsáhlejší poznámce o významu Leninova díla pro vytváření ideového (zejména teoretického) zázemí současného hnutí odporu a nápravy. Viz první cíl:

https://radimvalencik.pise.cz/11761-to-nejdulezitejsi-o-leninovi-cast-1.html

+ dalších 7 pokračování.

M. Hauserovi jsem vyčetl, že nepochopil, jak je "Leninovo teoretické dílo konzistentním systémem, jehož vývoj (tohoto systému) v interakci s praxí Leninova politického působení a také sdílení Leninova díla v hlavách jeho současníků z hlediska politické praxe celého hnutí (za změnu systému v Rusku i mimo něj) se všemi jeho úspěchy i neúspěchy, přínosy i omyly je jedním z nejcennějších a nejaktuálnějších východisek teoretické reflexe současného dění".

Zá závěru Hauserovy studie vybírám nejdůležitější pasáže (které odlišuji barvou):

"Jestliže jednou bude levice opět tak daleko, že se nespokojí s obecnými etickými prohlášeními ("chceme spravedlivou/férovou společnost", apod.) a začne přemýšlet o reálných politických krocích, které jménem těchto ideálů povedou za hranice kapitalismu, dříve nebo později objeví Lenina... v Leninovi spatříme především politika, který musel čelit problémům, které se dotýkaly samotného bytí či nebytí revoluce, a jimž dost možná budeme čelit i my... bez revoluční přeměny státu je přechod k socialismu neuskutečnitelný, neboť tradiční státní forma bude vždy reprodukovat třídní nerovnosti. Je krátkozraké si představovat, že stačí obsadit existující státní instituce a působit v nich sociálně a demokraticky. Levicová politika, která bude usilovat o přechod k postkapitalistické společnosti, vyvolá nutně rozdělení uvnitř lidových mas a pouze jejich část bude tuto politiku spontánně rozvíjet. Kvůli tomu se neobejdeme bez politické organizace, která bude působit uvnitř lidových mas a zároveň bude formulovat obecnější cíle a vymezovat strategický postup. Každý, kdo se dostane ještě dál, bude čelit další zásadní otázce: jak ubránit revoluci? Je naivní si myslet, že s přechodem k socialismu budou souhlasit všichni. Hyperburžoazie bude sotva nečinně přihlížet, jak vzniká systém, v němž ztrácí svá extrémní vlastnická a politická privilegia, a vynaloží nemalé prostředky, aby přesvědčila neprivilegované, že socialismus je Zlo. Levice si bude muset položit stejnou otázku jako Lenin: jak zorganizovat obranu proti těmto mocným silám?"

K tomu ode mne:

To, co píše M. Hauser je věrná interpretace Leninova politického přístupu, ale bez pochopení jeho teoretického a metodologického přínosu. Je to vyzývání k návratu toho, co selhalo. Abychom se dostali dál, musíme se ponořit více do teoretických základů a uvědomit si, kde se stala chyba, viz např.:

https://radimvalencik.pise.cz/11763-to-nejdulezitejsi-o-leninovi-cast-3.html

59. článek:Tak nám protestují zaprodanci a samozvanci 20.2.2024 Anna Veselá

Celé zde:https://casopisargument.cz/55655

Jeden z mála článků, který se pokouší o koncepční shrnutí zkušenosti z akcí odporu, v daném případě protestu zemědělců v Praze:

Co si z akce můžeme vzít do budoucna?

1. Zpoždění. V ČR se protesty organizují jako v jedné z posledních zemí. Koneckonců i při změnách režimu na konci 80. let tomu nebylo jinak. ČR má takové vládnoucí a mediální a také "odborné" struktury, že lze pro budoucnost očekávat, že významné změny/pohyby k nám přijdou velmi pozdě.

2. Mediální štvanice bude rozpoutána na kohokoliv, kdo se postaví vládnoucí moci (ať už bude mít podobu Petra Fialy, nebo někoho jiného). Což vyzdvihuje roli osobní statečnosti jako klíčovou, ale zároveň uvolňuje prostor i pro velká ega, neboť ta lépe odolají tlaku, který si většina občanů nedokáže vůbec představit. A to nemluvě o existenčních starostech.

3. Nejednotnost "občanských či odborných" struktur opět není nic nového. Je to rys, který můžeme najít v různých etapách dějin. Patolízalství vůči vládnoucí moci dobře vystihuje jedna z her génia Cimrmana, kde se uvádí: "Poslali jsme ostrou prosbu." Je patrné, že jak v Agrární komoře, tak v odborech a jinde najdeme lidi, kteří by rádi posílali v předklonu takové "ostré prosby." Ještě horší jsou ovšem ti, kteří by rádi patřili mezi vládnoucí elitu a touží být kooptování do těchto struktur. Takové žáby na prameni dokáži znehybnit celou strukturu. Pokud ta ovšem není schopna se demokraticky vzbouřit, pak bude mít, co si zasela. A to se netýká jen Agrární komory apod., ale i politických stran (komunisté se nebyli schopni zbavit soudruha V. Filipa, který stranu zdecimoval, sociální demokraté mají v čele pana Michala Šmardu, který odborně nedokáže přesvědčit nikoho o ničem atd.)

K tomu ode mne:

Shrnutí dobré, ale příliš plačtivé. Logicky. Kdo nepochopí, jaký potenciál se skrývá v možnosti vytvoření silného (velmi silného) ideového zázemí hnutí odporu a nápravy, nemůže vidět cestu ke změně. Časopis !Argument by posunul vývoj veřejného vědomí a sebevědomí o velký kus vpřed, pokud by se problematice vytvoření teoreticky fundovaného ideového zázemí (jak je vytvářet, jak je sdílet a šířit, jak je využít v praxi) hnutí odporu a nápravy věnoval systematicky.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na konferenci v Budapešti. Matematické metody v ekonomii. Přijali nám příspěvek. Velká čast. Tisíc účastníků, dva nobelisté a ještě jeden online. Už jsem delší dobu v Budapešti nebyl, ale stále nádherná a lepší se. Převážně však velká dřina - zachytit vše přínosné a komunikovat s těmi, se kterými lze navázat spolupráci.

Snímek z noční Budapešti. Kousek od hotelu.