Vize, jakou potřebujeme/968

Vize, jakou potřebujeme/968

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/21

(Pokračování série tam, kde skončila, nyní budu postupovat rychleji, budu vybírat je ty příspěvky, které se bezprostředně týkají pěstování vize.)

Dlouho jsem se chystal podívat se na problematiku zrodu vize prizmatem analýzy odborně poctivé práce realizované mimo stávající okruh pěstitelů, tj. 20-30 osob, které do seriálu k tvorbě vize přispívají články či připomínkami a které se více či méně pravidelně účastní online setkání.

Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady pro tento účel nejvhodnější. Analýzu startuji nyní, na začátku letního období, kdy bývá přece jen trochu více klidu. Začínám od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024. Sledují jen rubriku komentáře, kde jsou příspěvky z hlediska výše uvedeného záměru nejvíce relevantní, a věnovat jim selektivní pozornost. Tj. některé jen zmínit, některé rozebrat podrobněji.

56. článek:Bude velká válka?12.2.2024 Oskar Krejčí

Celé zde:https://casopisargument.cz/55522

Svět se mění tak rychle, že mnozí státníci a jejich poradci neumějí na události správně reagovat. "Správně" je v daném případě slovo, které představuje minimální dobro – "správně reagovat" znamená, že dokážou jednat tak, aby se vyhnuli sebepoškozování. Pokud si někdo ze střední Evropy zaletí na Taiwan, má toto sebepoškození především povahu zesměšnění sebe sama a ztrátu některých obchodních příležitostí. Když ale nakupuje letadla F-35 a uzavírá s jadernou mocností smlouvu o obraně, činí z vlastní země terč pro opoziční jaderné mocnosti – a to už je horší. Jestliže státy, které nejvíce těžily z globalizace volného obchodu, najednou začínají rozhazovat na všechny světové strany sankce, svědčí to o ztrátě kontroly nejen nad světem, ale i nad vlastním osudem. Pak už může snadno někoho z Wall Street napadnout, že výhody USA získané z poklesu ekonomického významu Evropy v důsledku přetrhání obchodních vazeb s Ruskem lze znásobit. Třeba tak, že konflikt na Korejském poloostrově či v Indickém oceáně oslabí konkurenci ze strany Jižní Koreje a Japonska...

Člověk je živočišný druh, který učinil války součástí svého bytí. Ano, existují i spravedlivé války. Jenže daleko více je válek vedených z důvodů, které už příští generace pokládají za malicherné, nesmyslné či zcela sobecké. Proč válčili Alexandr Makedonský a Čingischán? Co lidstvu přinesla třicetiletá válka mezi katolíky a protestanty? Proč vlastně Napoleon, bezesporu vojenský génius, vedl své tažení na Moskvu, když car sídlil v Petrohradě? Proč v roce 1914 začala Velká válka, když ji prý nikdo nechtěl?

Válka může být mimořádně racionální aktivitou, plnou propočtů, scénářů, zbraní zrozených z nejnovějších poznatků vědy – ale její příčina může být zcela absurdní či banální. To je skutečnost, kterou je třeba mít na paměti zvláště nyní, kdy svět vstoupil do nové fáze proměny globálního uspořádání. To je chvíle, kdy je nutné hledat nové formy vztahů velmocí, což rozhodně není snadné. Fakt, že přímá válka mezi NATO a Ruskem nemá rozumné důvody, neznamená, že je automaticky vyloučená. Už proto, že se leckde na Západě k moci dostala generace liberálních politiků, jež válku bagatelizuje. A tak se stalo, že dnes mír vyžaduje víc úsilí než válka.

K tomu:

Příspěvek plný dobrých a moudrých postřehů. Rozhodně stojí za přečtení celý. Přesto se domnívám, že hodně klouže po povrchu. Nevychází totiž z toho, jak funguje současná globální moc, jaká je její struktura, jak probíhá proces její degenerace, v čem připomíná "Kostěje Nesmrtelného", tj. v čem je tato "moc mocná" a v čem je "nemocná", tj. velmi zranitelná, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html

A také nereflektuje, proč současná lidská pospolitost prochází osudovým úskalím a jak tímto úskalím projít:

https://radimvalencik.pise.cz/11034-osudove-uskali.html

Vím, že mě leckdo obviní, že si "přihřívám svoji polívčičku". Ale jsem hluboce přesvědčen, že pokud se na současné nestandardní dění budeme dívat standardním (setrvačným) pohledem, to nejdůležitější nám unikne.

57. článek:Rozpaky nad návrhy NERV, 13.2.2024 Jaroslav Ungerman

Využívám zbytek prostoru v tomto pokračování, abych upozornil na nejlepší komplexní analýzu 37 návrhů NERV. Kdo chce být "in", měl by přečíst celý. Vybírám z příspěvku pro informaci:

Největší počet opatření je zaměřen na trh práce (10), na vzdělávání (9), investice (9), správu státu (7) a bydlení (2). Některá opatření nejsou výlučně zaměřena na danou oblast, ale svým obsahem zasahují i mimo – např. do struktury daní, nebo se týkají vědy a výzkumu apod.

...

Připomeňme... obecně známý problém vysokého exportu dividend z české ekonomiky... - Proč k takovému exportu vůbec dochází? Je potom česká ekonomika (jak se někdy uvádí) oním "krmelcem Evropy"? A tato pozice má tendenci stále pokračovat, nebo se dokonce upevňovat, jak dosvědčují data posledních let... - V posledních letech odchází do zahraničí více než 200 mld. Kč (skromný odhad!) ve vyplacených dividendách. To vyplývá ze statistiky platební bilance zpracované ČNB. To je zhruba 4–5 % hrubého domácího produktu. Odliv dividend za leden až srpen 2023 dosáhl 286 mld. Kč, a to přirozeně není všechno.

K tomu:

Podle mě je ještě větším problémem než "export dividend" to, co lze nazvat "import inflace" vyvolané emitováním dolaru, který je dnes krytý již jen neomalenou silovou politikou USA uplatňovanou vůči vazalským státům (tím, že je drží pod krkem nákupem předražených zdrojů a některých dalších komodit, včetně "speciálních").

V této souvislosti nutno připomenout i to, že je mít jasnou představu cesty z této smrtící pasti.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Procházka na okraji Prahy. Tipněte si kde.

Zčásti opuštěné, zčásti živé lomy.

Podle způsobu těžby poznáte, že se zde těží mramor.

Tady vidíme detail. Do vápencové skály se nevrtající díry a do nich napustí zvláštní druh betonu, který při tuhnutí zvětšuje svůj objem. Vybraný kus vápence, který je vhodný pro řezání na desky a leštění.

Lidová tvořivost v místech, kam by člověk neměl chodit. Zajímavé je, že jsou zde nejen odřezky mramoru, ale také leštěné žuly, které se zde nenachází a která má mnohem větší tvrdost. Ale asi ne každý už ví, kde jsme a jak se to místo jmenuje. Je chráněné a plné vzácných rostlin.