Vize, jakou potřebujeme/906

Vize, jakou potřebujeme/906

O Radovanu Richtovi a aktuálnosti jeho odkazu 4. června

Institut české levice uspořádal 4. června velmi významnou rozpravu o Radovanu Richtovi a aktuálnosti jeho odkazu. Vystoupili na ní Oskar Krejčí a Radim Valenčík, moderoval Josef Skála. Publikum kvalitní, zastoupena řada odborníků, tomu odpovídaly i kvalifikované vstupy do diskuse. Celý záznam je zde a podle mého názoru může každému přispět k lepšímu pochopení současnosti:

https://www.youtube.com/watch?v=NrmiJvadshs&t=25s

Ze svého hlediska považuji za zásadní následující:

1. Richtovo dílo podstatným způsobem stojí na pochopení vývoje společnosti (i člověka) jako přírodně historického procesu: Společnost (a v rámci ní i člověk) přetváří přírodu a od toho se odvíjí proces jejího (jeho) rozvoje, resp. sebeutváření. Přetváření přírody je založeno na všeobecně zprostředkujícím charakteru práce, viz K. Marx: Kapitál I. díl, 5. kap., Pracovní proces a zhodnocovací proces zde:

https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1867/kapital/ch05.

htm

Kdo tomuto neporozumí, neporozumí ani Marxovi, ale ani tomu, o co jde a co dělat (podobně vysvětleno v diskusi).

2. Odsud vyplývá i zásadní význam pochopení Marxova pojetí ekonomie jako "ekonomie času" v jeho Rukopisech "Grundrisse", z nichž R. Richta vycházel (času sloužícího k rozvoji člověka, který se mění v nejvýznamnější produktivní sílu), viz příslušný citát zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11030-vize-jakou-potrebujeme-597.html

3. Konkrétně: Ekonomiku lze chápat i jako proces reprodukce, který má čtyři komponenty efektivnosti: od nákladů k produkci (hospodárnost) → od produkce k uspokojování potřeb (účelnost) → od uspokojování potřeb k rozvoji schopností (dynamičnost) → od rozvoje schopností k jejich uplatnění v rozvoji ekonomiky (produktivnost). Z tohoto hlediska je pak na místě otázka, "kde to vázne?", tj. kde a v čem jsou v té či oné době největší ztráty (proč volný čas není využíván k rozvoji schopností, proč nejsou vytvořeny podmínky pro plné uplatnění schopností člověka...).

4. Z tohoto hlediska lze pochopit i obsah současné nejvýznamnější, převratné změny, která je srovnatelná s průmyslovou revolucí: rozvoj a prosazování produktivních služeb (služeb sloužících k nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka jako dominantního ekonomického sektoru), tj. služeb, na kterých bezprostředně závisí přeměna volného času v produktivní sílu.

5. Největší nedostatek Richtova díla: Nedokázal zaměřit teorii na realizační problematiku, tj. na to, jak prolomit zájmové a jiné bariéry k prosazení toho, co odpovídá přirozeným vývojovým tendencím, tj. nepochopení toho, že cesta od teorie k praxi se musí rovněž stát předmětem teoretického bádání s vyústěním do praktických doporučení a hlavně vymezení subjektu změnjako adresátovi teorie. Jinak teorie zůstane "viset ve vzduchu" a ztrácí svoji přirozenou autoritu.

6. Roli teorie (i podstatu přechodu k ekonomice založené na produktivních službách) lze v současné době nejlépe pochopit na sporu o projetí penzijní problematiky. Existují dva principiálně odlišné, protichůdné a vzájemně odlišné přístupy k penzijní problematice:

- První přístup se snaží prosadit řešení, které "bolí", tj. které je založené na restrikcích. Je to řešení nikoli ekonomické, protože navrhuje použití administrativních nástrojů k násilnému, paušálnímu prodloužení doby odchodu do důchodu. Toto řešení je ekonomicky neefektivní, podlamuje důvěru v penzijní systém a vede do slepé uličky. – To je přístup, k jehož prosazení u nás byla dotlačena tato vláda.

- Druhý přístup navrhuje řešení, které nejenže "nebolí", ale je bezprostředně spojené s naplněním přirozeného bohatství života a prodloužením plnohodnotného života člověka, tj. které se opírá o možnost vytvoření systému motivací pro prodloužení doby produktivního (výdělečného) uplatnění dle konkrétních psychických i fyzických možností každého jednotlivce a podmínek, v nichž se nachází. Tyto motivace se týkají nejen těch, o prodloužení doby, jejichž uplatnění jde (osob vyššího věku), ale také subjektů poskytující vzdělávací služby (od prvotního vzdělání až pod "upgrade" schopností ve vyšším věku), zdravotních služeb (včetně lázeňských), podmínek ve firmách apod. Tento přístup nejenže zvyšuje dynamiku ekonomického růstu, ale mění i jeho kvalitu v ekonomický růst šetrný k přírodě. Rovněž mění postavení člověka v práci, kdy roste význam tvůrčích mezigeneračních týmů.

Na závěr: Pokuste se ze záznamu diskuse vytěžit maximum pro pochopení současnosti.

A k tomu trochu inspirující přírody:

V sobotu brzno ráno (vyjel jsem hned po rozednění) jsem vyrazil na dlouhodobě plánovanou trasu z Oranienbaumu přes most u Dessau do Lutherstadt Wittenberg, odkud jsem jel vlakem do Gefängfeimu a pěšky k autu do Oranienbaumu. Přestože jsem se snažil dělat delší pauzy (nebo právě proto) šlo se mi líp a líp, takže asi 46kilometrovou trasu jsem zvládl ještě v podvečer. Tak jsem si ještě udělal procházku v nedalekém Dessau, kde jsem strávil velmi příjemný večer. Když jsem trasu nechal spočítat podle mapy, nevěřil jsem - 50,5 km za jeden den. Krátce po půlnoci jsem se vrátil do Prahy.  A hlavně, po cestě se mně dobře přemýšlelo (snad proto jsem se skoro vznášel) a v řešení některých problémů jsem dost poskočil. Byl to fantastický zážitek.

Jeden z nejhezčích výhledů na Labe v této oblasti.

A tady už je vidět slavnou věž kostela v Lutherstadt Wittenbergu.

Uvnitř města.

Byl jsem zde podruhé či potřetí a vždy mě okouzlilo.