Vize, jakou potřebujeme/801

Vize, jakou potřebujeme/801

Na krátký čas přerušuji sérii k pozičnímu investování, protože výrazný podnět k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize dal rozhovor Carlson – Putin[1], Co bylo hlavním a zamýšleným poselstvím tohoto rozhovoru a komu bylo určeno?

Nejlepší odpověď dává komentář Jana Campbella. Reagoval jsem na něj tímto článkem:

https://radimvalencik.pise.cz/11426-carlson-putin-o-co-vlastne-slo.html

Stojí za to probrat Campbellův článek podrobněji. Rozhovor byl zacílen na skutečné elity, o nichž Putin předpokládá, že z nich vzejdou elity vládnoucí. (K tomu bych dodal – ale budou se k tomu muset ještě hodně protrpět.) Celý článek J. Campbell má 16 stránek, vybírám z něj jen to nejdůležitější (od svého textu odlišuji barvou, nejdůležitější zvýrazňuji tučně, přidávám své poznámky):

Připomínám také, že 15. srpna 1918, americké ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Poté Američané přistáli ve Vladivostoku a začala americká invaze do Ruska. Během 19-ti měsíčního pobytu v Rusku ztratili Američané na Dálném východě 189 vojáků.Poslední americký voják opustil Sibiř 1. dubna 1920. Invazi na Dálném východě předcházela konference v prosinci 1917, které se účastnily Spojené státy, Velká Británie, Francie a jejich spojenci. Na konferenci bylo rozhodnuto o vymezení oblastí zájmů na území bývalé Ruské říše. Jinými slovy, západní partneři plánovali rozdělit největší stát na planetě mezi sebou a zástupci Bílého hnutí jim měli v tomto pomoci. Jednou z amerických priorit v okupaci Dálného východu a východní Sibiře bylo zřízení kontroly nad transsibiřskou železnicí. Zavedení kontroly nad touto železnicí bylo výhodné především pro Spojené Státy, protože by umožnilo kontrolu přepravy zboží a přírodních zdrojů.

Americké vedení kromě uvedeného považovalo za nezbytné vytvořit z Ruské říše řadu nezávislých států. Plánovalo rozdělit Rusko na Ukrajinu, velké Rusko (evropskou část) a Sibiř. Americké firmy získaly od kolčakovské vlády povolení k obchodování výměnou za půjčky od Citibank a Garanti Trast. V srpnu 1918 Američané, Britové a Francouzi obsadili Archangelsk, vyhlásili stanné právo na okupovaném území, zavedli vojenské soudy a během okupace vyvezli ze země zboží v hodnotě více než 950 milionů rublů ve zlatě.

Americký velvyslanec v Rusku, David Francis doslova trval na obsazení Dálného východu. Cituji v neautorizovaném překladu: Trvám na nutnosti vzít pod naši kontrolu Vladivostok a Murmansk a Archangelsk dát Velké Británii a Francii. Senátor Poindexter, ve své výzvě k intervenci přímo řekl: Rusko se stalo jen zeměpisným pojmem, a ničím jiným už nikdy nebude. Síla jeho jednoty, organizace a schopnost obnovy navždy zmizela. Národ neexistuje.

Všichni si chtěli rozdělit ruského medvěda, ještě když byl živý. Živým je medvěd i dnes. Zmiňuji invazi na Dálném východě, protože analog NATO plánuje v kontextu Ukrajiny a Karpat po sněné porážce Ruska, o kterých se zmíním v další části komentáře k interview.

K tomu:

Stojí za to připomenout tuto "zapomenutou", ale dnes oživovanou historickou epizodu.

(Campbell – pokračování)

Dnes každý, kdo má zdravé oči nebo správné brýle vidí, jak Amerika myslí dlouhodobě, koná pragmaticky a současně ničí sama sebe zevnitř. Každý, kdo si poslechl nebo přečetl plný text interviewmusí přiznat, že Putin ani jedním slovem se nezmínil o očekávání války se Západem! Stále opakoval, že je možnost dialogu...

Rád zmiňuji i následující skutečnost spojenou přímo s interview: Putin riskoval tím, že dal přednost pravdě před srozumitelností, když uvedl odpovědi na hlavní otázky Carlsona pro současné posluchače dlouhým historickým pozadím. Z toho vyplývá, že pro Putina byl důležitý celkový obraz, na který se budou dívat jenom ti nejtrpělivější diváci a profesionální analytici na Západě. Putin totiž dobře ví, že západní čtenář je zvyklý uvažovat v digestech. Putin ví, že bez koncentrace nemůže být člověk svobodný. Proto interview představuje příběh, který vyžaduje znalosti o Rusku a na druhé straně indikuje, že Rusko spoléhá na znalosti. Ve svém sporu se Západem nesází na emoce. Opírá se o fakta.

To znamená, že nabízí mnohem podrobnější obraz toho, co se stalo a co k tomu vedlo, než ten obraz, který je k dispozici v západních oficiálních médiích. Osobně věřím, že interview s postupem času povzbudí západní čtenáře, západní politiky i mladší generace, pokusit se pochopit tento příběh. Proč věřím?

K tomu:

O tom, proč a čemu J. Campbell věří příště. A k tomu si položme ještě následující otázku: : Proč na to Putin jde tak ze široka, proč téměř půl hodiny vykládal o věcech, které nejsou tak aktuální, proč riskuje, že ho divák přestane sledovat, proč se chová proti pravidlům "politického marketingu"?

Dodatek:

Pro srovnání průběžně zařadím některé reakce mainstreamu na rozhovor. Takto vidí to nejdůležitější zpravodajství iDNES:

Během dvou hodinového rozhovoru si ruský prezident všiml zvedlé špičky nohy, jak se zarazila ve vzduchu. Zatvářil se dost překvapeně a v nervózním gestu si položil na koleno ruku, chodidlo pak stlačil zpátky na zem.

Podivný moment ihned zaznamenali uživatelé sociálních sítí. "Jedna z Putinových nohou se vymkla kontrole. Co se děje?" napsal jeden.

Během interview se Putin též přidržoval židle a několikrát si zakašlal. Opětovně tak vyvolal spekulace o svém zdraví.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/putin-nohy-tres-carlson-rusko-zdravi.A240209_190806_zahranicni_jhr

Bez komentáře...

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Rád jezdím nakupovat do Lidlu u Velké ohrady. Bývá to o víkendu a spojím to vždy s menší vycházkou do okolí. Nabízí se hned několik možností. O jedné z nich dnes:

Přes Novou ves lze sestoupit touto vilovou čtvrtí do Prokopského údolí (skutečně údolí Prokopského, nikoli Dalejského, potoka, což si lidé pletou - i když vycházka z ohrady do Dalejské údolí je také velmi příjmmená). Tady jsou skály za Prokopským údolím na kraji bývalého hradiště Butovice.

Ještě jeden pohled od vilek v Nové vsi na kraj hradiště.

V údolí ještě na chvilku zavládla paní zima, ale sluníčko ji rychle zažene.

To je skalní hřeben naproti Hemrovým skalám podél kterého se lze hezkou cestout vrátit do Nové vsi.