Vize, jakou potřebujeme/757
Koncem roku 2023 se v kruhu pěstitelů perspektivní, realistické a přitažlivé vize rozpoutala mimořádně intenzivní diskuse k několika otázkám, která se postupně zaměřila na čtyři, jak se ukázalo vzájemně související, témata:
1. Odlišnost Středounijního prostoru a Euroatlantického prostoru v rámci EU.
2. Příčiny majetkové nerovnosti a odstraňování negativních důsledků jejího narůstání.
3. Efektivnost sdílení a šíření vize.
4. Jak ovlivnit volby na základě zformulování Programového MINIMA vycházejícího z vize.
Před sledováním průběhu diskuse doporučuji přečíst úvodní díl, viz:
cz/11321-z-bourlive-prednovorocni-diskuse-k-vizi-i.html
Přednovoroční diskuse k pěstování vize část X.
Úvodem ode mne: Příspěvek J. Simonové příliš podléhá setrvačnému vidění (jak upozornili i další v následující diskusi), proto tentokráte dám poznámky přímo ke každému bodu:
J. Simonová:
Souhlasím, že nás čeká epochální změna na mnoha frontách. K tomu, co bylo napsáno:
1. Nemůžeme vycházet z toho, že změna se stane sama (továrna bude ve vlastnictví státu?). Myslím, že současná moc použije všechny prostředky k tomu, aby si udržela své bohatství a moc.
K tomu ode mne:
Znárodnění bez vytlačení role pozičního investování? Tj. celá země tunelovaná nějakým "superČEZem?! – Z bláta do louže. Bez pochopení toho, jak jsou realizovány vlastnické vztahy v rámci složité struktury dílčích funkcí úplně mimo. K tomu viz velmi podrobně v reakci na F. Neužila:
https://radimvalencik.pise.cz/11287-vize-jakou-potrebujeme-735.html
Pořád máme největší rezervu ve snaze vzájemně se pochopit.
2. Proto je třeba počítat s tím, že půjde o procesy změn, které se budou realizovat postupně s určitou vizí (do vlastnictví státu musí prioritně přijít energetické zdroje a infrastruktury). Prozíravé vlády musí k tomu směřovat a využívat příležitostí k jejich získání. Stále hodně aktiv ještě zůstane v soukromých rukou, pokud neuvažujeme revoluci a vyvlastnění.
K tomu ode mne:
Postupně ano, ale od počátku musíme znát, co je obsahem a podstatou procesu reálného zespolečenštění (což je něco zcela odlišného od "znárodnění"), viz též odkaz k předcházejícímu bodu.
3. Automatizace v průmyslu je už dlouho běžnou součástí technologií, ale s nástupem AI do ostatních procesů ubyde zcela podstatně pracovní síla jako daňový poplatník. Přitom stát bude nadále potřebovat finance na zajištění veřejných služeb, zejména školství, zdravotnictví, bezpečnost, dopravní a jiné infrastruktury atd. Bude proto muset dojít k zásadní změně daňového systému, např. zdanění automatizovaných provozů, možná dočasnému, možná trvalému a rostoucímu? Nakonec i plně automatizované provozy budou potřebovat dopravní infrastrukturu, kterou musí stát zajistit ze svých příjmů. I společnost 5.0 bude potřebovat široké možnosti vzdělávání a rozvoj individuální tvořivosti a jiných schopností, což bude stát peníze. Progresivní zdanění zisků bude nezbytností, alespoň po dobu do vypěstování nového společenského systému, kde třeba peníze potřeba nebudou. Myslím, že pomocí progresivních daní se může postupně srovnat existující příjmová nerovnost a i jiné minulé nespravedlnosti. Vlastně chytře nastavený daňový systém je klíčem k fungující společenské smlouvě.
K tomu ode mne:
Zdanění automatizace je zcela mimo. Nepochopení toho, co je naprosto zásadní: Jde změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, při které se jako dominantní prosazuje sektor produktivních služeb. Dominantní i z hlediska zaměstnanosti a podílu na HDP, přitom prosazení tohoto sektoru zásadním způsobem ovlivní i kvalitativní náplň toho, co vyjadřujeme jako HDP. K tomu jsme přece již tolik diskutovali a napsali, rozebrali Marxovu Předmluvu ke kritice politické ekonomie apod. Je to i v již zmíněném odkazu na poznámky k textu F. Neužila. Jinak tady doporučuji stávající díly pěstování vize a funkci "Ctrl+F" k výrazu "sektor produktivních služeb":
První rok pěstování vize se objeví 8x.
Druhý rok pěstování vize se objeví 5x.
Třetí rok pěstování vize se už taky objevil.
A co hlavní – vždy v důležitých kontextech a jako podstatná součást vize.
4. Nevěřím, že peníze jen tak zmizí. Jejich hodnota se bude měnit, u některých měn směrem nahoru a u jiných směrem dolu. Nevylučuji, že dolar spadne třeba na třetinu. Ale pořád bude používán 360 miliony Američanů k běžným platebním operacím a na finančních trzích. Dokud bude dostatečné množství lidí věřit v dolar, tak bude existovat. Možná se ta přepočítací jednotka bude jmenovat jinak...
K tomu ode mne:
Nejde o to, o kolik spadne dolar, ale o to, jak se začne měnit globální systémfinančních vztahů i moci, když dolar ztratí možnost nekrytého emitování do celého globálního systému = nemožnost exportovat inflaci do celého světa = nemožnost kupovat si cokoli (včetně lidských duší) za nic, resp. za mocenskou globální pozici udržovanou exportem inflace. Svět projde výraznou lokalizací prostředků směny, vzroste role "sousedské výpomoci" v mnohem větším rozsahu než dnes, do toho vstoupí role špičkových technologií při lokalizaci výrob. V našich podmínkách k tomu bude docházet společně s procesem emancipace Středounijního prostoru. Na to se musíme co nejdříve připravit.
J. Kohout:
Zásadní chybu děláme v předpokladu, že se svět pouze trochu pozmění a jede se dál. Nás čeká přece daleko větší změna.
1) Již dnes existují vysoce automatizované provozy, které produkují výrobky bez nutnosti mzdy pro roboty. Výrobek je zákazníkem placen z důvodu mezd pro zaměstnance neautomatizovaných částí továrny a z důvodu tvorby zisku pro majitele. Představte si, že neexistují zaměstnanci v žádné části továrny, a že není nutné tvořit zisk (továrnu vlastní stát) - zde se nedá mluvit o kapitalismu
2) Otázka je čím nahradit peníze, tak aby část obyvatelstva planety již nemohla nemorálně bohatnout bez práce, jen z výhody peníze vytvářet z ničeho.
3) Jak se vypořádat s faktem, že současní mocní budou změně bránit.
Zapomeňte na pojmy kapitalismus, socialismus atd. Změna, která nás čeká, povede ke společnosti, kde nebude nutné vlastnit, ale být prospěšný všem a umět...
Nebo jsem na omylu?
K tomu ode mne:
Ne, jste na správné cestě. Přihořívá, přihořívá... Hlavně, abychom byli připravení včas i s dostatečným "nabalovacím" potenciálem.
D. Dvořák:
Ad 1) V tomto se dá souhlasit s Blahynkou - před námi je velká změna, nicméně troufnu si tvrdit, že nikdy to nebude tak, že nebude pracovat nikdo. Bude docházet k nahrazování rutinních činností, ale nevěřím, že ta redukce bude na úplnou 0. Dále, vždycky bude výrobní prostředky někdo vlastnit. Nelze asi předpokládat, že vše bude vlastnit stát a bude najímat jen správce. Tedy - vždy to bude asi o nějaké formě kapitalismu. Možná není termín "Národní kapitalismus " nejpřiléhavější, ale diskuze je tady i od toho, aby se případně navrhl výstižnější název.
Ad 2) Tohle je v podstatě jiný pohled na problém "zabránit privatizaci státu" velkými. Stát má a asi bude mít v ruce daňové nástroje - takže tady by se měli spíše vyjádřit odborníci na daně. Každopádně by neměly být vybrané peníze nasměrovány k soukromým subjektům, kde neparticipují občané.
Ad 3) Metodou "mravenců". Vyjděme z faktu, že se bude bránit výrazná menšina, která ovšem nemá kapacity osobně donutit každého. Uvedu humorný příklad, který se stal - měl jsem kamaráda u PČR, který velel jednomu okrsku. Dostali hlášení, že v místním velkoareálu spoluobčané rozebírají (tuším) hliníkovou střechu. Na místo vyrazila hlídka a odchytla dva mladistvé, kterak opravdu rozebírali střechu. Rodiče za rohem pokuřovali a bavili se. Tak děcka naložili, zajistili si i rodiče a odjeli sepsat protokol. Mezitím nastoupila druhá "směna" cikánů. Zkrátka, oni tu střechu rozebrali v podstatě pod přísným dohledem PČR, která nebyla schopna udělat nic. Bylo sepsáno asi 10 protokolů, s X-rodiči a X-nezletilými. Ale těch spoluobčanů bylo tolik a jednali koordinovaně, takže PČR byla bez šance. Každému "přišili" tak 2 hliníkové pláty v ceně několika stokorun ... mladistvým. Jediné, co je zastavilo, když tam byla fyzicky hlídka, a ta tam nemohla být pořád. Odjeli = pokračovalo se. Oni ti spoluobčané nejsou blbí, některé věci umí brilantně a tak nějak sami od sebe.
K tomu:
Hlavně neuvíznout v detailech a sledovat hlavní tendence s dostatečným nadhledem.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Během vánočních svátků jsem navštívil Maďarsko, Slovensko a Polsko. Prvním cílem byly termální lázně Bükfürdo, které, jak jsem si již vícekrát ověřil, prospívají kloubům. Kromě toho nabízejí možnost zajímavých vycházet do okolí.
Kostel nad Kalvárií ve městě Szombathely nedaleko Bükfürdo, u kterého je venkovní prezentace historie města.
Z doby antického Říma. Rekonstrukce toho, jak se vypalovaly nádoby.
Takto to tu nějak kdysi vypadalo.
Synagoga nedaleko centra města.