Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
"Slušovická fáze" diskuse k vizi?/7
"Slušovická fáze" diskuse k vizi?/7
Odkaz na dvě přednášky s téměř revoluční výzvou Ing. Petra Blahynky ze Slušovic dodal další impuls k diskusi o vizi. Připomínám stručnou charakteristiku obou přednášek s odkazem na obě:
Slušovický výstřel z Aurory (Blahynka podruhé)
K výtkám Jiřího Suka – část 1.
Rostislav Čuba
Vážený pane Suku, prostřednictvím pana Valenčíka jsem si s úsměvem na rtu přečetl vaši kritiku Petra Blahnky, viz:
0pt;font-family:"Times New Roman",serif">https://radimvalencik.pise.cz/11250-vize-jakou-potrebujeme-714.html
Aby jsem lépe pochopil vaše úvahy nad světem, dovolte mi vám položit dvě otázky.
Nejprve se však musím zaměřit na úvod, kde tvrdíte, že je prosazován tzv. "Velký reset". Takové tvrzení však nebylo vysloveno. Místo toho byla prezentována informace, která kriticky poukazuje na Velký reset, organizovaný a široké veřejnosti známou skupinou pod hlavičkou Světového ekonomického fóra (WEF). Tato organizace působí veřejně již nějakou dobu, avšak jejím ideologickým vůdcem je skupina nazvaná "Inkluzivní kapitalismus", která byla založena na papežské univerzitě v roce 2014.
Rada pro inkluzivní kapitalismus, jejíž členy tvoří významné osobnosti finančního světa, jako například Jamie Dimon z JPMorgan Chase, Larry Fink z BlackRock, Mary Barra z General Motors nebo Mark Carney z Bank of England, stojí v čele této ideologické iniciativy. Kromě toho se do aliance zapojilo také 48 bank, fondů a korporací. Lynn Forester de Rothschild, považovaná za zakládající členku rady, je podporována papežem Františkem a britským králem Charlesem. Tito aktéři konstatovali, že kapitalismus v tradičním smyslu již neexistuje, protože tvorba hodnot je podmíněna jinými ztrátami. Iluze, že vyděláváte nějaké peníze, stojí za jiným, větším dluhem.
Všechny spojuje strach – strach z toho, že přijdou o moc a o vše, na čem stojí jejich hodnoty. Velmi dobře si uvědomili, že kapitalismus v tradičním smyslu již neexistuje. Co to ovšem znamená, že kapitalismus již neexistuje? Znamená to, že musí být zformulována nová ideologie, nový politický systém a nové hodnoty života člověka, skupin a celé společnosti. Když se podíváme do historie, taková změna nastala při přechodu z feudalismu na kapitalismus. Změnil se politický systém, změnily se hodnoty člověka, skupin a celé společnosti. Ti, kdo na to doplatili, byla feudální elita, která přišla o všechno, mnohdy i o svůj život.
Rada pro inkluzivní kapitalismus se zabývala právě tímto problémem, protože se jich osobně dotýká. Vědí, že mohou být vyměněni jako feudálové.
Proto konají a nesedí s rukama v klíně, výsledkem je prezentace velkého resetu. Položili si otázku, co všechno mají. Vlastní dluh celého světa, který nejde splatit. Přes akciový trh vlastní klíčovou výrobní kapacitu na planetě. A najednou si uvědomí, že vlastně vlastní planetu.
Velmi symbolicky se na stole objevila esej Římského klubu "The Limits to Growth” (Meze růstu).
Pane Suku, oni s vámi nepočítají ani s velkou většinou z nás. My lidé jsme překážkou jejich vysněného života. Jsme nákladovou položkou, která musí být vyškrtnuta, aby jsme nespotřebovávali hodnoty, které si oni myslí, že vlastní. To je velký reset!
Zapomeňte na peníze, o ty ve skutečnosti nejde. Jde jim o spotřebu přírodních zdrojů, protože pouze v nich vidí oni hodnotu. Například jejich ideolog Jacques Attali tvrdí, že člověk by měl být industrializován, aby se zvýšila jeho ekonomická efektivita. Attali věří, že je třeba optimalizovat část života člověka, když je zdravý, a zkrátit nebo úplně vyloučit část života, když je člověk nemocný, aby se společnost nemusela starat o výdaje na údržbu těchto lidí, když se život stane zdravotně nebo ekonomicky nesnesitelným.
Tohle je velký reset!
Nebo jinak, abychom mohli vyrábět levné obiloviny, musíme používat dusíkatá hnojiva, která vyžadují plyn ve výrobním procesu. Nicméně elita se domnívá, že takový postup je plýtvání přírodními zdroji. Pro elitu není problém cena produktu, ale efektivní snížení potřeby plynu. Proto velký reset prosazuje protein z červů. To je jejich budoucnost!
Podívejme se ale na trendy:
V roce 1800 pracovalo v zemědělství až 90 % pracujícího obyvatelstva, v roce 2019 pracovalo v rozvinutých zemích v zemědělství přibližně 1 až 5 % pracujícího obyvatelstva.
Zde je stejný zdroj dat o průmyslu. V roce 1900 drtivá většina lidí pracovala v průmyslu. V České republice můžeme být rádi, že číslo 38 % je velmi dobré. Trendy jsou ovšem neúprosné. Řekněte mi, kde budou lidé pracovat? Podívejte se na graf výše (zemědělství), kde to dojde!
Další graf, stejný zdroj dat o službách. Opět Česká republika je na tom nejlépe!
(Pokračování zítra)