Vize, jakou potřebujeme/714

Vize, jakou potřebujeme/714

"Slušovická fáze" diskuse k vizi?/6

Odkaz na dvě přednášky s téměř revoluční výzvou Ing. Petra Blahynky ze Slušovic dodal další impuls k diskusi o vizi. Zejména myšlenka tzv. nepodmíněného příjmu. Připomínám stručnou charakteristiku obou přednášek s odkazem na obě:

Slušovický výstřel z Aurory (Blahynka podruhé)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/11240-slusovicky-vystrel-z-aurory-blahynka-podruhe.html

Proč mě Petr Blahynka nenadchl

Jiří Suk

Petr Blahynka ve svých dvou přednáškách přehledně nastínil kam se jako civilizace dominovaná spolkem moudrých destruktorů řítíme. V tom je jeho velký přínos, na nic takového se naši politici ani služebná infrastruktura nezmohli a nezmohou.

Blahynka popisuje zejména superkapitálem zejména z USA protlačovaný "Velký reset", který (až na vlastnictví) vypadl z oka modelu "Komunismus 3000", který koncem padesátých let vypracoval sovětský spisovatel Ivan Jefremov v románu "Mlhovina v Andromedě", viz:

https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/esej-mlhovina-v-andromede-komunisticka-vs-soudoba-dystopie.A200211_110658_p_spolecnost_wag

Nebudeme-li se bránit (okamžikem "O" sebeobrany má bát znárodnění bank), spadneme do otroctví dominovaného malou skupinou příslušníků famiglie superkapitálu. To je pravda. Blahynkovým řešením útoku cizí diktatury je nastolení domácí diktatury. Kde to beru? Blahynkovo zrušení peněz znamená přídělový systém a ten znamená diktaturu jako řemen, při které vůbec nemá smysl číst úvahy o nějakých volebních pavoucích. Za lidodémo jsme také "volili". Před zrušením peněz předpokládá PB nepodmíněný příjem, a to by znamenalo rozšíření životního modelu "Chánov" na většinu společnosti.

Znárodnit banky u nás a na Islandu není totéž – oni jsou malí, nemají sousedy, nikoho herezí nenakazí a ryby si vždycky nachytají a vyvezou. Nikdo na ně flotilu nepošle.

Vytěsnit globální moudro lokálním moudrem znamená přijmout hru globálního moudra. Nevidím jediný důvod proč by po uchopení moci lokálním moudrem nemělo být toto lokální moudro infiltrováno globálním moudrem. Stačí se podívat na Blahynkův seznam absolventů amerických kursů. To je kádrová základna našeho "třídního" nepřítele. Tato squadra je přímo řízena famiglií a dostává nabídky, které nelze odmítnout.

PB popisuje činnost vysoce motivovaných lidí ve Slušovicích. Sem zjevně chánovská většina nepatří. Slušovice fungovaly také proto, že z celého Československa stáhly lidi lačné po tvůrčí práci. To nelze rozšířit na celou společnost. Toto mi osobně v roce 1988 řekl slušovický náměstek Trnka.

Tak a teď kritika ad hominem, které znedůvěryhodňuje také ostatní návrhy PB.

Petr Blahynka se hlásí k myšlence kanálu DOL a kritizuje pětidemoliční vládu za to, že stavbu zabila i dopředu odblokováním územních rezerv. Považuji to za jediný dlouhodobě prospěšný čin této vlády. Mám na tom zásluhu, pokud vím, jsem byl (s kolegou) první, kdo toto v tisku navrhl. Kritika kanálu je https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-suk-dunaj-odra-pan-tauchen-a-konopny-olej-cislo-3 K tomu jen stručně. Studie proveditelnosti kanálu se opírá o rovnici

3,6 hodiny = 1000 sekund

Díky této drzé hovadině dostali autoři (po přepočtu MJ na kWh krát 3,6 místo děleno 3,6) dvacetitunový náklaďák na spotřebu 600 litrů na 100 km. Po převodu dopravy z tohoto tirákosaura na vodu dostali 13-ti násobně nadsazený efekt z tunokilometru. Dále pak v dopravním modelu všichni, kdo jen trochu mohli, utekli před tirákosaurem na vodu, a tak autoři Studie obdrželi mezi Dunajem a Odrou dopravní objem 18 milionů tun ročně proti rálným zlomkům milionu. Němci měli v polovině desátých let 5 milionů tun mezi Dunajem a dopravním veletokem Rýnem, na Odře rezaví přístavy a nejezdí tam nic (jen dole něco z moře do Enderákova). To kopne každého myslícího člověka do očí. S pomocí několika dalších podvodů nadsadili kanální fanatici vstupy na zhruba pětisetnásobek reality. U staveb tohoto typu se lže zpravidla krát 1,3, oni lžou krát 500! Pětisetnásobek říká, že se z tohoto nápadu nikdy v žádné budoucnosti nic dobrého nemůže vylíhnout.

PB také říká, že kanál by byl zásobníkem vody pro zemědělství. Nebyl! Projekt (hloubka) je dimenzován akorát pro plavbu, dno je zhruba 30 cm pod kýlem největší lodi. Není možné jít s vodou dolů, posadit loď na dno a říct lodníkům, ať jdou na svačinku a vrátí se za tři měsíce... Kdyby (fantazírujme) kanál naddimenzovali o metr hloubky (s vysokými investičními vícenáklady), potom by získali retenci (d=500 km, š=45 m) 22,5 mil.m³. Roční průtok Botiče je 14 mil.m³. Tomu říkám terno! Přehrady se staví tak, že přehradíme konec údolí a zbytek udělá rozliv. Například můžeme kydnout pár kubíků betonu mezi skály v Hřensku a z Prahy zbyde horní polovina Svatého Víta a poloostrov Petřín. Zásobník DOL musím zainvestovat a postavit hráze a zdymadla kolem dokola. To je ale hovadina! Hlavně ať to hodně stojí, ať si zakopeme!

Tento nesmysl snižuje důvěryhodnost všech argumentů PB a děsí mě představa, že by v příštím plaňáku zasedli lidé typu Petra Blahynky a Jana Skalického.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na kraji Kněževse je vyhlídkové místo, ze kterého lze sledovat přistávání letadel. Zavítal jsem sem při příležitosti výměny pneumatik. Na vyhlídkovém místě asi 30 lidí, někteří zde byl dřív, než jsem přišel, a byli i po té, co jsem odešel. Zajímavá podívaná.

Právě přistáváme. Když se dobře podíváte, je za letadlem malý namodralý obláček. Od pneumatik. Vůně sem dorazí za chvíli a nahradí vůní spáleného kerosinu. To patří k zážitku.

Těsně před dalším přistáním.

Tohle letadlo bude přistávat za pár vteřin.

Ale stejně mě vždy více vzrušuje příroda. Svatá Juliana v pěkném háji mezi Tuchoměřicemi a Horoměřicemi.