Vize, jakou potřebujeme/715

Vize, jakou potřebujeme/715

Můj dlouholetý přítel František Neužil napsal objemnou knihu v rozsahu téměř 500 stran, která ovšem zůstala jen v elektronické podobě. Čtení je to nesmírně náročné, protože F. Neužil pracuje s pojmy podobným způsobem jako K. Marx a navíc s jeho dobovými, současně i aktualizovanými obsahy. Přesto se pokouším zpřístupnit některé pasáže, protože si myslím, že mají, co říci k dnešku. Dost dlouho jsem přemýšlel, jak to udělat, abych potenciálního čtenáře neodradil hned na začátku. Nakonec jsem volil cestu, která se zdá na první pohled paradoxní – začínám závěrem jeho díla.

Zastavení I.

Produktivní sociálně ekonomická síla lidské vlastnické součinnosti/1

František Neužil

Stručný závěr

Produktivní sociálně ekonomická síla (a energie) lidské (či mezilidské) vlastnické součinnosti (a soudržnosti) se projevuje v tom, že v konkrétně historickém rámci socialistického společenského vlastnictví představuje a ztělesňuje vlastnickou strukturu systému socialistických výrobních vztahů, v níž je každodenní sociálně ekonomická praktická aktivita (neboli vlastnické řízení), vlastnická role a funkce pracovníků, kteří se ve své konkrétní živé pracovní činnosti zabývají organizací a řízením rozličných oblastí života společnosti, dílčí a podřízenou součástí celospolečensky určující, rozhodující (determinující, dominující) a sjednocující (integrující) vlastnické subjektivity kognitariární nebo tradiční dělnické třídy, a proto v této výrobně vztahové soustavě charakterizuje jednotlivé dílčí a částečné, lokální vlastnické funkce a role vzájemná propojenost a návaznost, optimalizace a soulad, díky čemuž se socialistické výrobní vztahy mohou stát "konkrétní totalitou" neboli "organickou celistvostí".

Marxistická filosoficko-ekonomická teorie ukazuje, že revolučně demokratická sociálně ekonomická a sociálně politická aktivita, která by měla formovat socialistický výrobní způsob nového historického typu, nemůže ustrnout při vykročení za hranice kapitalismu a nastoupení cesty budování socialismu na půli cesty mezi třídní společností a úplnou beztřídností, přičemž základním úkolem revolučně demokratického sociálního státu bude vytvářet politické a právní předpoklady pro vznikaní zárodečných buněk třídy samosprávných vlastníků v lůně kapitalistické třídně sociální dělby práce a sociální strukturace, z čehož dále plyne, že sociálně ekonomická základna budoucí socialistické společnosti musí být založena na oddělení profesního, profesně odborného řízení (neboli řízení výrobně silového, řízení technologických výrobních postupů a systémů), které vykonávají profesionálové s příslušnou odbornou kvalifikací, od řízení vlastnického, do něhož se, počínaje místní a firemní úrovní a konče úrovní minimálně celonárodní a celospolečenskou, mohou formou systému stupňovité zastupitelské demokracie zapojovat všichni pracující – včetně pracovníků profesně odborného řídícího aparátu. Tímto způsobem měl fungovat model společenského uspořádání, který představovala pařížská komuna, a takto fungují vlastnické struktury, jakými jsou mondragonské či slušovické (v tomto případě musíme hovořit v minulém čase) družstvo vlastníků, čili samosprávné vlastnické a podnikatelské komplexy na nadnárodní a nadstátní úrovni: systém hospodaření na základě individuálních kapitálových účtů v nich zajišťuje:

a) pružný, efektivní a výkonný systém plánovitého řízení s nezbytným minimálním počtem profesionálních manažerů, jenž dovede spojovat využívání hodnotového zákona a logiky fungování tržního hospodářského mechanismu s plánovitostí;

b) propojování dílčích a částečných vlastnických funkcí a rolí od základních pracovních kolektivů až na nadnárodní a nadstátní úroveň, které bude realizovat celospolečenskou vlastnickou funkci i celospolečenský vlastnický zájem, dokonalejší podobu společenského přivlastňování, než tomu bylo u socialismu předlistopadového typu.

V soustavě výrobních vztahů samosprávného socialismu se aktivním a činným třídně sociálním bytím kognitariárního proletariátu stává všeobecná práce prací společnou a pospolitou, jejíž sociálně ekonomické "přepodstatnění" tvoří materiálně předmětná produktivní síla lidské vlastnické součinnosti, jež představuje aktivní a činné třídně sociální bytí třídy samosprávných vlastníků, která se rodí z útrob třídně sociální strukturace kapitalismu jako třídní svazek kognitariárního proletariátu, tradiční průmyslové dělnické třídy a třídy pracujících soukromých vlastníků, jenž se stává krystalizačním jádrem třídně sociální diferenciace a strukturace postkapitalistického systému. Produktivní sociálně ekonomická síla (a energie) mezilidské vlastnické součinnosti se klade coby užitná hodnota jako výrobní náklad a současně i zvláštní "zboží", finální produkt socialistické zbožní výroby. A obě tyto užitné hodnoty mají svou hodnotu čili svůj hodnotový obsah. Hodnotu produktivní síly mezilidské vlastnické součinnosti coby výrobních nákladů lze pokládat za proměnnou, nekonečně malou a k nule směřující veličinu, hodnota produktivní síly mezilidské vlastnické součinnosti v podobě užitné hodnoty produktu výrobního procesu může být velmi malá, vždy však představuje číselnou veličinu konečnou: produktivní sociálně ekonomická síla (a energie) mezilidské součinnosti (a soudržnosti) z toho důvodu plodí mimořádný, dodatečný a zvláštní zisk vyššího řádu, jehož míra je i při malém objemu tohoto zisku v podstatě nekonečná. Třídě samosprávných vlastníků je vlastní celotřídní, nejúplněji společenská vlastnická subjektivita, jako je tomu u klasického industriálního proletariátu, čili též objektivní celotřídní zájem na optimalizaci a souladu dílčích a částečných vlastnických funkcí a rolí; reálné podřízení každodenní sociálně ekonomické praktické aktivity pracovníků řídícího aparátu celospolečensky určující a integrující vlastnické subjektivitě tradičního a kognitariárního proletariátu v systému výrobních vztahů samosprávného vymodelování socialismu pak slouží k zorganizování mezilidské vlastnické součinnosti v souladu se společenskou vlastnickou funkcí a celospolečenským vlastnickým zájmem, díky čemuž se právě stává hodnota užitné hodnoty produktivní energie mezilidské vlastnické součinnosti jakožto výrobního nákladu nekonečně malou veličinou. (Aktivní vlastnická činnost, která je svým vlastním výrobním nákladem, má jakožto každodenní sociálně ekonomická praktická aktivita, objektivně a reálně vzato, coby užitná hodnota hodnotový obsah, jenž se rovná nule, ovšem nulou nelze při výpočtu a stanovení ziskové míry dělit; z toho důvodu hovoříme v této logické a historické souvislosti o proměnné, nekonečně malé veličině). Masa zisku vyššího řádu, jež se zrcadlí v nekonečně veliké míře zisku a nepodléhá zákonu klesající tendence všeobecné ziskové míry, poroste souběžně s tím, jak bude revolučně demokratický stát vytvářet politické a právní předpoklady – které se týkají například i fungování bankovního, peněžně úvěrového systému či daňové politiky – pro formování třídy samosprávných vlastníků a pozdvihování samosprávných vlastnických aktivit na stále vyšší sociálně ekonomickou úroveň. Zisk vyššího řádu má spolu s hodnotovou stránkou i stránku užitné hodnoty, která spočívá ve spojování a splývání pracovních aktivit s aktivitami spoluvlastnickými, rozvíjení schopnosti každého jednotlivce podílet se na vlastnickém řízení společnosti: rozvoj samosprávného vlastnického a podnikatelského sektoru tedy spočívá v oddělení vlastnického (vlastnicko-třídního) řízení a řízení odborně profesionálního, pro nějž je nezbytná většinou vysokoškolská kvalifikace; současně však se vlastnické řízení a spolurozhodování stává na všech úrovních svéráznou zvláštní "nadstavbovou" profesí zaměstnanců, jíž se budou lidé učit, aby se mohli stát rozumnými a zodpovědnými hospodáři světa, v němž žijí.

K tomu ode mne:

Nepodceňujme autora. Zná velmi dobře dějiny i dílo Milovana Djilase Nová třída. Dokonce i dobře zná i současné teorie (ví, co je asymetrie informací apod.). Pokusíme se vstoupit do jeho uvažování tím, že vybereme z jeho obsáhlého díla tu část, ve které vyjadřuje svoji představu spojení produktivní a vlastnické aktivity nejkonkrétněji, resp. v operacionalizované podobě.

Mj. – Neužilovy názory jsou velmi obdobné těm, které vyjádřil Karel Hais již ve 14. díle pěstování vize koncem roku 2021, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/10013-vize-jakou-potrebujeme-14.html

Nemohu při této příležitosti nevzpomenout památku Karla Haise, který byl jedním z těch, kteří se na pěstování vize v počátečním období nejvíce podíleli. Dříč s vynikajícími nápady a skvělý člověk. Bohužel nás opustil ve věku, kdy člověk začíná žít na plno, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/10319-zemrel-pritel-a-kolega-judr-karel-hais.html

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jezerná u Voznice. Léta jsem tu nebyl. Překvapila mě rozmanitost a půvab polesí. Pamatoval jsem si, že zde bylo vždy hodně vlhko, tak třeba najdu i nějaké houby. Druhý výlet o dva týdny později. Nečekaně příroda ještě hezčí. Vcházím sem od železniční stanice u Mokrovrat.

První foto ještě před stanicí, kde jsem zaparkoval.

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11205-vize-jakou-potrebujeme-691.html

Kousek od stanice.

Dolní rybník. První svědek srážkového deficitu.

Cesta od rybníka k dalšímu. Je jich zde víc - proto se to jmenuje Jezerná.