Na motivy přednášky Ivo T. Budila a k pozičnímu investování – část 6.
Ještě se vracím ke skvělému vystoupení prof. Ivo T. Budila na našem online setkání:
Zde je záznam:
https://www.youtube.com/watch?v=gK89b4GpZgw&t=8s
Stručný přepis hlavních myšlenek je zde:
https://radimvalencik.pise.cz/11176-vize-jakou-potrebujeme-681.html
Lze souhlasit s myšlenkou I. Budila, že myšlenky, s nimiž přišel F. List a na které navázali další myslitelé, vytvářejí určitou základnu pro sjednocení širokého spektra politických aktivit uvnitř zemí i mezi zeměmi. To, že dnes jsou současnou globální mocí potlačovány a vytlačovány, si vyžaduje, aby podstatnou část náročného úkolu obrany a nápravy vůči devastujícímu působení současné globální moci převzaly ti, na které současný vývoj nejtíživěji dopadá. Jak z tohoto hlediska aktualizovat Marxův odkaz? Odpovídám na šestý z bodů, které jsem uvedl v části 2.:
Ad. 6.: Místo vykořisťování poziční investování, které je nutné zprůhlednit.
Na myšlenky, které sdělil I. Budil ve své přednášce, lze nahlížet i tak, že v reakci na průmyslovou revoluci spolu soupeřily dvě koncepce:
A/ Malthuziánská, která se snažila a snaží reagovat na dynamické změny, které přináší konkurence a konkurencí iniciované technologické inovace a technologický pokrok uchováním hierarchie či přímo kastovnictví, společnosti založené na tvrdé majetkové segregaci, diktatuře vyselektovaných pseudoelit. K tomu využívá investování do společenské pozice jako základní nástroj odstavení "zbytečných". Její ideologie využívá liberální myšlenky k tomu, aby pod mlhou zdánlivé rovnosti zastřela existenci rozhodující role pozičního investování ve společnosti, tj. nemožnosti normálních lidí ovlivnit reálné dění. Protože krutá (z ekonomického hlediska) kontraproduktivní konkurence v oblasti pozičního investování vedla k masívnímu porušování obecně přijatých zásad (psaných i nepsaných, právních imorálních), došlo k rozbujení struktur založených na vzájemném krytí porušování těchto zásad, návazně pak ke vzájemnému protěžování těch, kteří tyto struktury vytvářely v institucionálních systémech jednotlivých zemí a prorůstání těchto struktur s pseudoelitami vyselektovanými pozičním investováním. Tím byla zplozena velmi konzistentní a současně degenerující současná globální moc, jejíž aktuální ideologií je tzv. Velký reset (skrytá genocida namířené proti většinové civilizaci). Současně s tím byla – zejména v západní atlantické části světa – vytlačena alternativa sociálního státu a současně ovládnuty politické síly, které se hlásily ke zdeformovanému Marxovu učení.
B/ Listovská (přesněji reformní, hlásící se k solidárnímu a sociálnímu státu), která se snažila na dynamiku kapitalismu hnanou konkurencí v oblasti technologií reagovat přerozdělováním významné části vytvořeného bohatství prostřednictvím fiskálního systému státu. Významného úspěchu dosáhla v poválečném období v Evropě. Nedokázala včas reagovat na potřebu přechodu od sociálně orientovaného přerozdělování k vytváření podmínek pro rovnost příležitostí k rozvoji a uplatnění schopností člověka, resp. k jeho společenskému vzestupu jako protiváhy pozičnímu investování. Přes snahu o spolupráci se zeměmi, jejichž mocenské systémy byly inspirovány Marxovými (byť i značně deformovanými) myšlenkami nedošlo k dostatečné konvergenci. Rostoucí neúspěchy a kolaps tzv. socialistického systému a neschopnosti navázat na nosné prvky duchovního odkazu vedly k současné ideové prázdnotě.
Co z tohoto hlediska dělat?
Pokusím se dát velmi stručnou odpověď v bodech:
- Uvědomit si to, jakou roli hraje poziční investování ve vývoji společnosti, k tomu vytvořit základní teoretické nástroje "zviditelnění" pozičního investování, systematizace jeho forem, interpretace společenského vývoje s využitím těchto nástrojů a k analýze konkrétních jevů, v nichž poziční investování hraje významnou roli. Připomenu, že poziční investování je přeměna majetkové výhody ve výsadu, resp. využití majetkové výhody v získání výhodnější společenské pozice, z níž lze diskriminovat druhého (včetně toho, že si menšina může různými formami podřizovat menšinu).
- Poctivě domyslet skutečnost, že K. Marx doložitelně o pozičním investování neměl tušení, v jeho pojetí byl tento fenomén překryt jím přesně definovaným a popsaným fenoménem vykořisťování prostřednictvím teorie nadhodnoty. (Výše uvedené tvrzení lze doložit pečlivou analýzou druhého dílu Kapitálu.) Současně s tím je nutné docenit roli faktu, že se poziční investování rozbujelo i v zemích, které se hlásily k Marxovu učení a k socialismu, a že Marxovo učení bylo i v těchto zemích deformováno, aby tuto skutečnost zastřelo. Tím vlastně začalo plnit zcela opačnou roli, než jí vtiskl K. Marx, bylo zneužito k posílení moci pseudoelit generovaných tímto systémem.
Doufám, že co nejvíce lidem a včas dojde, do jak zoufalé situace se dostalo ideové zázemí, kterým disponují ti, kteří chtějí zabránit Velkému resetu. Pokud se podaří obnova funkčního ideového zázemí, bude to o fous.
Pokusím se co nejdříve a co nejsrozumitelněji v upřesněné podobě prezentovat aparát, kterým se každému, kdo umí trochu přemýšlet, stane zřejmé, proč je poziční investování tak důležité a proč se jeho roli podařilo tak dobře a tak dlouho kamuflovat, přestože se do našeho každodenního rozhodování povědomí o existenci pozičního investování promítá (vždy, když intuitivně cítíme, že rozdělení výsledků nějaké společné akce je "nespravedlivé", že sice něco získáme, ale druhá strana získá "nebezpečně víc" či "zneužitelně víc" apod.).
RE: Na motivy přednášky Ivo T. Budila/6 | ondrey | 20. 11. 2023 - 08:41 |