Vize, jakou potřebujeme/705

Vize, jakou potřebujeme/705

Na motivy přednášky Ivo T. Budila a k pozičnímu investování – část 4.

Ještě se vracím ke skvělému vystoupení prof. Ivo T. Budila na našem online setkání:

Zde je záznam:

https://www.youtube.com/watch?v=gK89b4GpZgw&t=8s

Stručný přepis hlavních myšlenek je zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11176-vize-jakou-potrebujeme-681.html

Lze souhlasit s myšlenkou I. Budila, že myšlenky, s nimiž přišel F. List a na které navázali další myslitelé, vytvářejí určitou základnu pro sjednocení  širokého spektra politických aktivit uvnitř zemí i mezi zeměmi. To, že dnes jsou současnou globální mocí potlačovány a vytlačovány, si vyžaduje, aby podstatnou část náročného úkolu obrany a nápravy vůči devastujícímu působení současné globální moci převzaly ti, na které současný vývoj nejtíživěji dopadá. Jak z tohoto hlediska aktualizovat Marxův odkaz? Odpovídám na čtvrtý z bodů, které jsem uvedl v části 2.:

Ad 4. Kdo je subjektem změn

Jedna z nejdůležitějších otázek, v odpovědi na kterou byl průkopníkem K. Marx. Subjekt změn musí vycházet z analýzy poměrů, v nichž se může tento subjekt zformovat, role, kterou může sehrát, ale i role samotné teorie při jeho formování. V našem případě mj. z toho, že tak jako určitý subjekt vytváří vizi, tak i vize vytváří subjekt realizace vize.

Otázka subjektu je při pěstování vize jednou ze základních. Připomeňme si, že jádro vize má podobu: ZMĚNA-SUBJEKT-POLARITA (změna v historickém kontextu, o kterou jde, subjekt, který je schopen ji realizovat, a polarita mezi těmi, kteří změnu podporují, a těmi, kteří jí brání).

Otázka subjektu má i nekompromisní kritérium správné odpovědi: Když tuto odpověď dáte, začne příslušný subjekt schopný prosadit změnu vznikat. Jedná se o "nejintimnější" součást teorie. Mj. proto při pěstování vize zdůrazňujeme jako jeden z jejích hlavních atributů, že musí být přitažlivá.

Otázka subjektu změny je vícerozměrná:

- Subjekt musí být společenskými subjekty nucen k tomu, aby pochopil svou roli.

- Subjekt ovšem také musí mít možnost svou roli pochopit a sehrát ji (což není totéž).

- Nutno rozlišit objektivní předpoklady procesu utváření subjektu a roli teorie (např. v podobě vize) při jeho utváření a zvyšování jeho akceschopnosti.

- Proces vytváření subjektu je procesem nabalování dalších na ty, kteří se již stali jeho součástí, pro které utváření subjektu změny dává možnost stát se jeho součástí.

- Jednou z klíčových otázek utváření subjektu a jeho konkrétní podoby je vztah mezi hegemonem hnutí a jeho spojenci (k tomu se ještě vrátím).

- Jedná se o proces, který je zpravidla ve své latentní fázi dlouhodobý, ale za určitých podmínek zrychlí natolik, že se stane nezastavitelným (a jako takový je velmi citlivý jak na zvládnutí latentní fáze, tak i na využití podmínek jeho přechodu do dynamické fáze).

Vrátím se k přednášce I. Budila právě v souvislosti s otázkou hegemona a spojenců. Každá významná společenská změna může proběhnout "zdola" i "shora". Ke změně zdola dochází v situacích, kdy vládnoucí elity selžou a nejsou schopny zvládnout přeorientaci na realizaci té historické změny, o kterou jde. Parafrázujíc K. Marxe by bylo možné říci: Vstupenku na revoluční představení dávají vládnoucí vrstvy ovládané části společnosti svou neschopností realizovat nezbytné změny. Od pokračovatelů malthuziánského kastovnictví reformu nečekejme a grýndýlovská doktrína je větší svinstvo, než si většina lidí (i jejích nepříznivců) uvědomuje. Proto je připomenutí ideového odkazu F. Lista tak důležité. A zejména pak toho, jak přes své pokračovatele pozitivně ovlivnil dějiny (včetně Erhardovy reformy (https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Erhard ) a následného vytváření sociální státu, nebo snahu R. Reicha (https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_B._Reich ) v USA, částečně úspěšnou ještě v prvním clintonovském prezidentování, což byl jeden z posledních reálných výstupů listovské tradice.

Odpor proti současné globální moci musí (opravdu jinak to nejde) spojit jak hnutí zdola, tak i reformní hnutí shora. Hnutí zdola nemůže kriticky nenavázat na K. Maxe, vyrovnání se s jeho odkazem a překonání (rozvinutím) jeho odkazu. To však nestačí. Musí využít veškerou zkušenost z reformních pokusů shora i analýzy příčin jejich selhání. Musí jít ještě dál a odpovědět na otázku, proč mohlo dojít k úplnému vytlačení reformních snah shora, což nesmírně zvyšuje rizika dalšího vývoje naší civilizace. Budu se opakovat, ale znovu zdůrazním význam toho, nad čím I. Budil nyní intenzivně pracuje.

Možná se někdo zeptá: Kdo bude tím hegemonem změn? Ten, kdo se jako iniciátor reformního hnutí prosadí shora a získá i spojence zdola, nebo ten, kdo využije rostoucí nespokojenost a bude schopen nabídnout řešení zdola a získat k tomu spojence shora?

V tuto chvíli na tuto otázku neznám odpověď a v různých zemích se patrně půjde různými cestami. Obecně lze říci: Čím bude perspektivní, realistická a přitažlivá vize lépe propracována, tím vhodnější podmínky pro integraci sil schopných dosáhnout obratu k lepšímu vytvoří.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Už dlouho jsem nebyl na Konopišti. Před několika dny mě se přivedla povinnost rodinného šoféra spojená s návštěvou ze zahraničí. Udělal jsem si vycházku do blízkého okolí a pojedl ve Staré myslivně, kde před pár léty vařili docela dobře.

Konopiště v podzimním hávu.

Zámek Konopiště v plné kráse.

Ještě jeden pohled z jiné strany.

Daněk hned vedle restaurace Stará myslivna. Brzo budu mít jeho kamaráda na smetaně.

Nádherné prostředí v restauraci Stará myslivna, viz též:

https://www.staramyslivna.com/

Vaří zde velmi dobře a poměrně levně. Doporučuji. A raději si předem zarezervujte místo.