Vize, jakou potřebujeme/703

Vize, jakou potřebujeme/703

Aktuální nedělní predikce

Toto video podle mého názoru dost ovlivní vývoj v naší zemi a možná nejen u nás:

Slušovický výstřel z Aurory (Blahynka/2)

Na vynikající první přednášku Ing. Petra Blahynky ze Slušovic, viz:

https://www.youtube.com/watch?v=5aWtxrXzgNU

navázala druhá, snad ještě lepší s názvem:

Změna systému 2 - výzva k akci

https://www.youtube.com/watch?v=56m4SEgRYgU

Shodou okolností uveřejněná v době výročí výstřelu z Aurory, tedy jednoho z nejvýznamnějších pokusů o lepší svět.

K jejímu obsahu jen tolik: Autor rozebírá dvě možnosti – buď globální reset podle receptu Klause Schwaba (tj. malthuziánská tradice ve své vrcholně tragicky trapné podobě, tichá genocida většiny obyvatelstva hazardující se zánikem naší civilizace), nebo alternativa v podobě lokálního resetu nabízející reálnou perspektivu lepší budoucnosti.

Tak závažné, že se v nejbližší době pokusím dát na papír a opřipomínkovat z hlediska pěstování naší perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Všem spřízněným duším doporučuji (i když bych raději dal za úkol) shlédnout obé. Co nejdříve! A také poslat dalším.

Mj. velmi vhodně navazuje na přednášku Ivo T. Budila,

https://www.youtube.com/watch?v=5aWtxrXzgNU

jejíž rozbor se brzy objeví na mém blogu.

Na motivy přednášky Ivo T. Budila a k pozičnímu investování – část 2.

Ještě se vracím ke skvělému vystoupení prof. Ivo T. Budila na našem online setkání:

Zde je záznam:

https://www.youtube.com/watch?v=gK89b4GpZgw&t=8s

Stručný přepis hlavních myšlenek je zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11176-vize-jakou-potrebujeme-681.html

V předcházející úvaze jsem podpořil názor Ivo T. Budila, který vyzdvihl roli Fiedricha Listave vývoji myšlení zaměřeného na otázku vyrovnání se s důsledky dynamického rozvoje globální společnosti i národních států odstartovaného průmyslovou revolucí. V této souvislosti nelze přejít otázku, co k současnému dění může říci Karel Marx, resp. přesněji otázky:

- Na co přínosného z K. Marxe navázat?

- Proč došlo k takové míře diskontinuity při navázání na jeho tvorbu?

- Ve kterých směrech rozvinout jeho koncepci?

- V čem je důležitým doplněním koncepce, se kterou přišel F. List a která našla cestu k praktickému využití a výrazně ovlivnila společenský vývoj?

Na danou problematiku lze podle mne nahlížet i takto: Myšlenky, s nimiž přišel F. List a na které navázali další myslitelé, vytvářejí určitou základnu pro sjednocení  širokého spektra politických aktivit uvnitř zemí i mezi zeměmi. To, že dnes jsou současnou globální mocí potlačovány a vytlačovány, si vyžaduje, aby podstatnou část náročného úkolu obrany a nápravy vůči devastujícímu působení současné globální moci převzaly ti, na které současný vývoj nejtíživěji dopadá. K těm obracel pozornost právě K. Marx a dokázal je svým dílem oslovit natolik, že bez navázání na to, jak vstoupil do vývoje světového myšlení, není patrně možné vytvořit dostatečné ideové zázemí, které by mělo účinnou sjednocující roli. K tomu směřuje několik mých poznámek věnovaných otázce, jak z hlediska současného dění aktualizovat Marxův odkaz. Zde jsou:

1. Přírodně historický proces jako základ komplexní analýzy a predikce společenského vývoje.

2. Pochopení historické změny z hlediska vývoje vlastnických vztahů.

3. Hledání evolučně stabilní strategie lidstva v nových podmínkách.

4. Kdo je subjektem změn.

5. Širší evoluční rámec změn z hlediska pochopení světa, ve kterém žijeme.

6. Místo vykořisťování poziční investování, které je nutné zprůhlednit.

Postupně k jednotlivým otázkám:

Ad 1. Přírodně historický proces jako základ komplexní analýzy a predikce společenského vývoje

Přírodně historický přístup jako základní rámec pochopení smyslu dějin se rodí již v dílech mladého Hegela, zejména v jeho Fenomenologii ducha, v části Pan a Rab. Z té mj. vycházel i

Francis Fukuyama ve svém Konci dějin (jeho nejznámější práce) a dalších dílech, kterými to, čím se proslavil (a co se tehdy hodilo rodící se podobě současné globální moci) překonal.

Připomenout nutno i našeho Radovana Richtu, který přírodně historické pojetí dějin převzal z Marxových Rukopisů "Grundrisse" a vtělil jej do famózní týmové práce Civilizace na rozcestí.

Ve stručném přehledu nelze opomenout ani ruského filozofa sovětské éry Evalda Iljenkova, který kromě skvělých filozofických děl (např. do slovenštiny přeložená Dialektika abstraktného a konkrétního) realizoval experiment s probuzením plnohodnotného lidského ducha osob od narození slepo-hluchých.

Poznámka: Protože se jedná o významnou, ale zapomenutou historii, uvedu některé odkazy, které se objevily s odstupem času v angličtině:

https://en.wikipedia.org/wiki/Evald_Ilyenkov

https://www.youtube.com/watch?v=WFuQVZhCiAA

https://www.researchgate.net/publication/317987832_Lessons_From_the_Zagorsk_Experiment_for_Deaf-Blind_Psychology

Základní princip přírodně historického pojetí společenského vývoje je intuitivně velmi dobře srozumitelný:

- Vývoj společnosti se odvíjí od toho, jakým způsobem lidé přetvářejí přírodu.

- Vývoj člověka jako jedince se odvíjí v rámci společenských vztahů vytvářených na výše uvedeném základě od toho, jak přetváří přírodu jako jedinec.

Vše, co hledáte v hlavě člověka (cíle, které si klade, prožitky, které vytvářejí reálné bohatství jeho života, formy myšlení či komunikace) apod. a co významného se odehrává ve společnosti (převraty, konflikty, vznik institucí, role peněz) musíte koneckonců objasnit od toho, jak člověk coby společenský tvor včleněný do společenských vztahů společně s ostatními lidmi s využitím dříve přeměněné přírody (nástrojů, technologií, dnes již i umělé inteligence) přetváří přírodu.

Jasné, srozumitelné, efektivní – bohužel většinou těch, kteří se hlásí k tomu, co nazývají "marxismem", naprosto nepochopené. Nikdo nenapáchal tolik škody při převzetí intelektuálního dědictví K. Marxe jako tzv. "marxisté". Podstatu Marxova učení přehlédli právě tehdy, kdy si začali všímat některých jeho dalších závěrů, aniž by pochopil základ. Tím je právě přírodně historické pojetí vývoje společnosti a člověka.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Už dlouho jsem nebyl na Konopišti. Před několika dny mě se přivedla povinnost rodinného šoféra spojená s návštěvou ze zahraničí. Udělal jsem si vycházku do blízkého okolí a pojedl ve Staré myslivně, kde před pár léty vařili docela dobře.

Výhled z hradiště Chvojen u Konopiště do okolí východním směrem

Toto už je obora s daňky u Konopiště.

Medvěd. Opravdový, ale nechce se moc ukazovat. Nad ním spousta čumilů včetně mě.

Zámek Konopiště v plné kráse.