Vize, jakou potřebujeme/673

20. říjen 2023 | 00.01 |
blog › 
Vize, jakou potřebujeme/673

Vize, jakou potřebujeme/673

V návaznosti na 39. online setkání k pěstování vize se z iniciativy Radka Novotného rozproudila poměrně intenzivní diskuse. Část příspěvků jsem již zveřejnil, viz první tři:

https://radimvalencik.pise.cz/11153-vize-jakou-potrebujeme-663.html

https://radimvalencik.pise.cz/11154-vize-jakou-potrebujeme-664.html

https://radimvalencik.pise.cz/11155-vize-jakou-potrebujeme-665.html

Pokusím se vytáhnout z diskuse to nejpřínosnější. Příspěvky mírně upravuji tak, aby bylo zřejmé, kdo na co navazuje:

Část 10:

Balíček aneb čtyři důvody k demisi vlády – část 2.

Jaroslav Šulc

Chyby v nápravě veřejných financí

Vláda především zcela zjevně nezvládá rozumnou míru kontinuity/diskontinuity vládnutí. Ano, předvolební program "Antibabiš" narychlo účelově slepeným pěti partajím (s požehnáním Ústavního soudu) jim sice krátkodobě zajistil mírnou parlamentní většinu ve Sněmovně 108 hlasů. Současně tato zvolená negativní podoba podstaty spojenectví pěti stran se ukázala prakticky hned po skončení voleb – již ve fázi tvorby vládního prohlášení a tím spíše pro další roky – být vpravdě danajským darem. Programová nesourodost členů pětikoalice jí totiž objektivně vůbec nedala šanci hledat pozitivum: Totiž dobře analyzovat postcovidovou situaci a shodnout se na potřebně širokém komplexu nezbytných priorit. Jak s pomlouváním Babiše, tak s – vpravdě "revolučním" zápalem – rušenými klíčovými zákony předchozí vlády (příkladmo stornováním celého konceptu EET) se přece nedá vládnout věčně, a tím méně odpovídajícím způsobem a včas reagovat na nekončící seriál měnících se rozvojových podmínek doma i v zahraničí.

Dnešní vláda nebyla – a dosud ani není – tudíž schopna odlišit zásadní specifika období před rokem 2021 od let od poloviny roku 2021 dál, tedy ujasnit si specifika roků "covidových" a "postcovidových". Ve svém primárním a hodně umanutém antibabišismu zjevně vůbec nepostřehla časovou ohraničenost dřívějších neplánovaně extrémních "anticovidových" opatření ve veřejných financích. To přitom platí o obou stranách jejich bilance: jak o drastickém omezení rozpočtových příjmů, tak o enormním a za Babiše nezbytném navýšení výdajů. Jejich časový souběh proto nutně v součtu generuje nebývale rychle rostoucí a masívní – stamiliardové – rozpočtové schodky, resp. vede k rychlému zadlužování se státu a k nebezpečnému snižování jeho kredibility.

Aby bylo jasné, o jak astronomické sumy (navíc opakovaně) se jedná, tak aspoň stručně zrekapitulujme hlavní kroky k nim vedoucí. A to i proto, že právě zde, v kritickém pohledu do nedávné minulosti na novely klíčových zákonů a opatření, se nepochybně skrývá klíč[1] k budoucí a již časově neodkladné potřebě obnovy rovnováhy veřejných financí a k zastavení a výhledově i snižování veřejného dluhu.

Výpadky v příjmech jsou rozhodující příčinou deficitu

Pokud jde o příjmovou stranu veřejných financí, ta byla a pořád zůstává doslova drancována řadou následujících operací:

·                    Úplně na samém počátku – možná v euforii, jak rychle se dařilo v minulé dekádě snižovat podíl státního dluhu k hrubému domácímu produktu (ze 40,8 % v roce 2012 až na 28,3 % v posledním předcovidovém roce 2019) to byl Parlamentem vcelku konsensuálně přijatý první daňový balíčeks odhadovaným výpadkem příjmů asi celkově v rozsahu 110 mld. Kč.

·                    Ve snaze zmírnit finanční dopady pandemie Covid-19 bylo umožněno fyzickým i právnickým osobám žádat o zpětné uplatnění své případné daňové ztráty (tzv. loss carryback). Do té doby si mohli poplatníci uplatnit daňovou ztrátu až v následujících zdaňovacích obdobích a za předpokladu, že by opět generovali zisk. Parlament však nově dovolil, aby si mohli uplatnit vzniklou daňovou ztrátu i za dvě zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ztráta vznikla, tedy dozadu. Hrubý odhad loss carryback se blíží asi 30 mld. Kč.

·                    Dalšími velkorysými dary, ovšem za cenu výpadků v předpokládaných rozpočtových příjmech, bylo:

o        zrychlení odpisů,

o        zvýšení limitu pro vstupní cenu majetku,

o        daňové osvobození státních dluhopisů,

o        zrušení daně z převodu nemovitostí,

o        zavedení daňového paušálu pro živnostníky,

o        zavedení tzv. stravenkového paušálu,

o        snížení DPH u ubytovacích služeb a vstupného na kulturní a sportovní akce,

o        snížení silniční daně,

o        snížení spotřební daně u nafty.

Nutno však dodat to podstatné, že na těchto "daňových odpustcích" za celkově 110 mld. Kč[2] neprofitovali a dosud neprofitují zdaleka všichni, ale jen vybrané firmy a také rodiny s vysokými příjmy (často majetkoví vlastníci).

·                    Až poté následovaly další ataky. Nelze je ovšem redukovat jen na zrušení superhrubé mzdy – byť co do rozsahu výpadku v příjmech rozpočtu to bylo nejvyšší položkou. Ale její zrušení bylo namístě, neboť tím konečně došlo k návratu na "prostou" hrubou mzdu (s dramatickým poklesem daňové sazby z 23 na 15 %), a tedy s daňovým "defektem" (v podobě od té doby každoročního negativního dopadu na příjmy rozpočtu) v řádu asi 80 až 95 mld. Kč.

·                    Další výpadky pak jdou na vrub jak souběžnému zvýšení slevy na poplatníka (a to ve dvou krocích s dopadem asi - 50 mld. Kč),tak kvůli prolomení hranice u daňového bonusu u dětí (s dopadem asi - 10 mld. Kč, a to opět každoročně). Proto nutno připočíst dalších 80 až 95 plus 50 plus 10 miliard Kč každoročně, celkem asi 140 až 155 mld. Kč.

Z celkového mezisoučtu (asi 250 až 265 miliard Kč) je však již nutno vyčlenit časově omezenou položku fungování opatření loss carryback. O tu byly v daném roce navýšeny jen výdaje (šlo o vratku), když v dalších letech již není důvod ji započítávat; nicméně se dál promítá v nákladech na financování o tuto částku narostlého dluhu.

·                    Také letošní rok (2023) je ve znamení krajně účelového a populistického snižování daní v důsledku (zatím) definitivního zrušení moderního systému elektronické evidence tržeb (EET), a to aniž vůbec byla spuštěna jeho poslední, třetí etapa. Nejde jen o to, že se stát vzdává daňových příjmů (přinejmenším v rozsahu asi 15 až 20 mld. Kč ročně), ale rezignací na toto dobré a srozumitelné regulační opatření otevřel především vůči živnostníkům vrátka jak k falšování údajů o skutečných tržbách, tak následně k ponížení daní a odvodů na ně navazujících. A co hlavně: vláda dala jasně najevo, že bude u jádra své voličské základny tolerovat vzestup šedé a černé ekonomiky.

Není proto žádným překvapením, že řada subjektů v obchodní síti (i jinde) již odmítá placení elektronickou formou – kartami, mobilem, bankovní převodem apod., a vrací se k "osvědčenému" placení hotovostí (a pokud možno bez účtenky a samozřejmě bez elektronické stopy). Není to přece nic jiného než otevřená korupce významné části voličské základny pětikoalice, když tyto chybějící peníze v příjmech státu budou muset být připisovány k úhradě "zbytku" společnosti.

·                    Nepřehlédnutelné je i snížení sazby platby na sociálního pojištění o pět procentních bodů u zaměstnavatele při zaměstnávání osob na zkrácený úvazek. Odhady ročních dopadů se pohybují od 3 do 10 mld. Kč (to v případě "využití" pro daňovou optimalizaci).

·                    Ještě násobně finančně významnější jsou dopady zvýšené hranice pro použití paušální daně (nově 2 mil. Kč) navíc kombinované s posunem povinné registrace k platbě DPH. Z provedené RIA plyne, že dopad na veřejné finance bude kolem 20 mld. Kč ročně, z toho na státní rozpočet asi 13 mld. Kč. Pesimističtější odhady kalkulující i s možností daňové optimalizace jsou vyšší, nehledě na riziko opětovného oživení tzv. švarcsystému (což otevírá cestu k dalším negativním dopadům v daních a odvodech. což, zdá se, nikomu nevadí – ba právě naopak). 

·                    Konečně je tu dopad též z titulu prodloužení mimořádných zrychlených odpisů i na majetek pořízený letech 2022 a 2023, znamenající nižší rozpočtové příjmy v rozsahu 6 až 7 mld Kč ročně.

(Pokračování)



[1] Autor textu zde odkazuje na v předchozí poznámce pod čarou již zmiňovaný materiál ČMKOS ze srpna 2023 "Jak napravit veřejné finance - Politika moci, škrtů a nezájmu o potřeby občanů má alternativu", zpracovaný Makroekonomickým oddělením, především jeho vedoucím ekonomem a bývalým kolegou Ing. Martinem Fassmannem.

[2] Zatímco operace loss carryback byla časově omezena (vratka daní zatížila výdaje rozpočtu v roce 2020), ostatní části tohoto balíčku mají dopad i v následujících letech v podobě narůstajícího schodku/dluhu.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Pražáci by mohli poznat, kde to je. Nápověda - sportovní areál jednoho významného sportovního klubu. Občas si ho obejdu před sérií přednášek, nebo když potřebuji něco promyslet. Je kousek od naší univerzity. Jsou odsud zajímavé výhledy, také trochu přírody.

Konec babího léta hýří barvami. Takovouto kombinaci smrku a psího vína jsem ještě neviděl.


Kousek odsud je areál Edenu.

Opuštěné koleje mají svůj půvab.

Některé kytičky se ještě drží.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář