Vize, jakou potřebujeme/663

Vize, jakou potřebujeme/663

Uveřejňuji podnětnou diskusi, která probíhá k aktuální situaci v okruhu pěstitelů vize:

Část 1:

Máme se na co těšit

Radek Novotný

Němci stručně oznámili, že se spojili s Číňany a že s nimi budou v Číně vyrábět elektromobily VW a Audi a budou je z Číny dovážet do Evropy a tady prodávat, protože se to na rozdíl od výroby elektromobilů v Evropě vyplatí!

Plán pomateného vládce ČR Fialy, vyrábět z nejdražšího lithia na světě, z nejdražšího hliníku a oceli na světě, nejdražšími energiemi na světě, nejdražší elektromobily na světě, tak narazil na ekonomickou realitu, se kterou si neporadí ani pravověrný maoista, který věří, že může poroučet větru a dešti, a odírat daněmi a drahotou prostý lid i důchodce, jak se mu zlíbí!

Když noviny citovaly šéfa VW Schäfera, že koncern bude investovat a vyrábět pouze v těch zemích, kde je cena elektřiny jen 0.

75 CZK za kWh a že se Schäferem souhlasí všichni němečtí průmyslníci a že se průmysl z Čech odstěhuje do Číny, nikdo tomu nevěřil.

Neuplynulo ani půl roku a přichází první zúčtování s energetickou drahotou způsobenou politikou české vlády i slovenské vlády, kterou Fiala a Heger prosadili loni v prosinci v Bruselu.

Průmysl se hroutí a stěhuje, automobily, klíčový základ české ekonomiky budou neprodejné a továrny se postupně zavřou. Kdo a z čeho bude platit budoucí důchody, státní dluhy, hypotéky, vzdělávání dětí a zdravotnictví, Fialu a jeho pirátské pomocníky, stejně jako první čínské kulturní revolucionáře, nezajímá! Jejich politika se evidentně řídí všeobecným heslem: Slava Ukrajině! Ať Čína sílí a vzkvétá! Na Čechy, Moravany a Slezany z vysoka kálíme!

Fiala tak za pouhých "pár měsíců" své vlády zničil celý český průmysl a budoucnost milionů českých zaměstnanců, důchodců a jejich dětí!

Tragická politika současné vlády a jak problémy řešit

Jana Simonová

Radkův text nabízí více otázek k možné následné diskuzi. V podstatě souhlasím s argumenty přiloženého článku o budoucnosti našeho automobilového průmyslu a  vině pětikolky, která svou zahraniční politikou nejen způsobila nejdražší ceny energií a jednu z nejvyšších a vytrvalých inflací, což zničí naší konkurenceschopnost, ale poštvala proti Česku země s nejlevnějšími zdroji energií a surovin a největšími trhy, čímž založila velmi nevýhodnou pozici pro prosperitu Česka v budoucnu.

Je pravda, že průmysl se obecně vždy musí přeorientovávat a evropský průmysl byl v tomto směru vždycky dobrý, dokud mu nezačali politici z Bruselu, za silného tlaku z Washingtonu a hlasitého poštuchování z Prahy, vytvářet nepřekonatelné překážky. Česko se díky pětikolce velmi zviditelnilo při podněcování sankcí a obchodní války s Ruskem a četných provokací vůči Číně.

Směřování průmyslu dnes je k uplatňování UI ve výrobě a společnosti, což je závislé na přístupu k rozmanitým vzácným kovům, plynům a jiným surovinám, které Česko musí dovážet.  Ovšem nebude mít odkud, a když ano, tak za předkupnické ceny. Další ohromnou chybou pětikolky je, že nezvládla držet ceny energií na úrovni Evropy, a tím dostala český průmysl do ještě horší situace, než je ve zbytku Evropy. Jako proexportní ekonomika, nemá Česko šanci uspět na světových trzích v konkurenci se zeměmi, které budou mít energetické zdroje a jiné vstupy na podstatně nižší cenové úrovni. 

S tím alternativa, která nemůže mezivládně jednat, nemůže nic udělat, dle mého soudu.

Faktem je, že jsme byli velmi zkušení o oceňovaní dodavatelé rozmanitých investičních celků, zejména do rozvojového světa. Dalším faktem je, že většina těchto zemí má svůj průmyslový rozvoj před sebou a s rozmachem BRICS se otevírá ohromný trh právě pro tyto celky, pokud budeme schopni je nabízet s UI na současné úrovni. Co dělá pětikolka pro rozvoj dobrých vztahů s BRICS?

S tou pracovní povinností je to asi vtip. Sami mladí lidé snad vědí, že je dobré mít střechu nad hlavou a co jíst i v době, kdy je přestanou podporovat rodiče. A k tomu je třeba se vyučit nebo vystudovat něco, co od nich ostatní lidé budou chtít koupit a budou potřebovat jejich práci. Prozíravá vláda by v tomto směru měla posílit podporu všech řemesel a technických oborů, přírodních věd a navazujících oborů, zejména zdravotnictví. Pokud si někteří mladí vydělají hraním her, resp. vymýšlením her, tak proč ne? Také by se měla udělat revize všech pracovních míst financovaných ze státního rozpočtu, vč. dotací a různých programů, které umožnují "snadný život bez výsledků".

Řemeslníci z Afriky nás nezachrání. Myslím, že musíme spoléhat na své lidi. Máme své nezaměstnané, které je třeba během roku vyškolit a místo podpory v nezaměstnanosti jim platit zaučení nebo obecně prospěšnou práci. Dle mého názoru nelze opakovat minulé postupy vyspělého Západu, který po desetiletí uplácel a stahoval z kolonií a později "osvobozených zemí"  ty nejschopnější pracovníky a experty (braindrain). Dnešní země rozvojového světa mají své vlastní rozvojové ambice a určitě nebudou investovat do neprogresivních oborů, tj. nebudou budovat zastaralý průmysl, a nebudou už vzdělávat své lidi zdarma pro jiné země. Nelze se spoléhat na to, že nám pracovníky, které Česko bude potřebovat, bude vychovávat a vzdělávat nějaká rozvojová země, i když by to bylo asi ještě nějakou dobu levnější, ale možná by nebylo Česko pro ně ani dost atraktivní.

Ale šlo to zastavit v těch devadesátkách? A šlo to dělat jinak? Ano. Jistě, neměli jsme zhasínat, ale rozsvítit a pořádně se podívat na to, co jsme zdědili z minulého režimu. Po minulých generacích nám zůstal rozvinutý průmysl, mnohdy vybavený novými technologiemi a s objednávkami na několik let dopředu na Západ (např. Kablo Hostivař, vybavený novými dovezenými technologiemi, který jsme zprivatizovali rakouskému majiteli malé dílny. Neinvestoval ani korunu, ale zisky si nechává od té doby pochopitelně posílat do Rakous). 

Šlo např. nepouštět Západ do naší kuchyně, dokud bychom se neseznámili s našimi aktivy a pak zvolna privatizovat - 10 podniků za rok.

Privatizace národního majetku měla být věcí veřejnou, resp. pod veřejnou kontrolou.

Ziskové podniky nechat běžet a zvažovat nejvýhodnější formu privatizace v budoucnu...

Ztrátové podniky privatizovat co nejdříve podle výše ztráty, začít od nejhorších, tím dát šanci ke zlepšení těm ne tak špatným.

Zajistit státní kontrolu bank, pojištoven a jiných finančních institucí.

My jsme nepotřebovali, aby nás někdo zainvestoval. Nemohli jsme se propadnout na úroven Rumunska nebo Moldavska. Byl to Západ, který netrpělivě čekal na další příležitost k získání nových akvizic a zdrojů trvalého obohacování, tentokrát ve vyspělém Česku.

Ale všichni jsme byli natěšení a neznali jsme Západ. Věřili jsme, že jsou bohatí, protože jsou chytřejší, pracovitější a více schopní. A chtěli jsme být součástí toho bohatého Západu. Až později se stalo zřejmým, že naše role je v té chudší části  Západu, také proto, že nejsme majitelé, jen námezdní dělníci a zaměstnanci.  Ale možná to voličům pětikolky nevadí a nebo to nevědí?

A chtěli jsme cestovat... to se nám povedlo. 

Omlouvám se za poněkud strohý komentář, ale neměla jsem na to moc času. Těším se na reakci, pokud nějaká bude...

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Většinu dovolené jsem trávil na Slovensku. Do obce Viničky v Tokajské oblasti nedaleko maďarských hranic nás nalákala informace našeho přítele, že tam velmi dobře vaří. Skutečně. Jídlo skvělé, prostředí i obsluha též.

Nejdříve jsme se všal pokusili obejít místní kopec Pleš, kolem kterého jsou významné vinice této oblasti.

Je odsud pohled na maďarskou stranu, kopec Sátor (Stan), od kterého má název město pod ním, skutečně připomíná stan. Vede na něj lanovka a je z něj nádherný výhled.

Pohled přes vinice až ke vzdáleným kopcům nad městem Tokaj.

Ještě jeden pohled. Počasí se začíná měnit. Pod námi je pole se sójou, která právě kvete. Víte, jak vypadají její květy. Ukážeme si příště.