Vize, jakou potřebujeme/672

Vize, jakou potřebujeme/672

V návaznosti na 39. online setkání k pěstování vize se z iniciativy Radka Novotného rozproudila poměrně intenzivní diskuse. Část příspěvků jsem již zveřejnil, viz první tři:

https://radimvalencik.pise.cz/11153-vize-jakou-potrebujeme-663.html

https://radimvalencik.pise.cz/11154-vize-jakou-potrebujeme-664.html

https://radimvalencik.pise.cz/11155-vize-jakou-potrebujeme-665.html

Pokusím se vytáhnout z diskuse to nejpřínosnější. Příspěvky mírně upravuji tak, aby bylo zřejmé, kdo na co navazuje:

Část 9:

Balíček aneb čtyři důvody k demisi vlády – část 1.

Jaroslav Šulc

Před pár dny – jakoby symbolicky v pátek třináctého – Sněmovna schválila balíček opatření ke konsolidaci veřejných financí a prezentuje ho jako příspěvek k jejich ozdravění. Autor měl v minulých dvou dekádách opakovanou možnost pracovat v týmech konzultantů/poradců hned několika ministrů/premiérů a také místopředsedy/předsedy Senátu a řady předsedů ČMKOS. Takže je mu známa nepsaná zásada nekritizovat práci ani svých předchůdců, ani následovníků. Není to přitom ani tak věcí kolegiální etiky, jako spíše znalosti zákulisí rozhodovacích procesů tohoto typu. Jenže jsou situace, kdy není zbytí zmíněné zásady nedbat, a ta nastala nyní, při posouzení podoby schválení více než šesti desítek novel zákonů.

Je známo, že výsledné rozhodnutí politiků bývá obvykle průsečíkem mnoha vektorů – rozuměj především názorů a doporučení jejich odborného okolí, a to nejen nejbližších spolupracovníků. Navíc seriózní politik by měl (vedle nezbytného vstřebání odborných hledisek získaných obvykle od jimi řízených úřadů) být schopen i střízlivého a nepředpojatého posouzení všech (v danou chvíli) známých kladů a záporů jím prosazovaného řešení). Navíc vnímat princip nezbytné kontinuity vládnutí a v neposlední řadě zvažovat i všechny relevantní politické konsekvence. Tím se míní předpokládaná odezva od koaličních partnerů, opozice, veřejnosti a v rostoucí míře i médií.

Doba přináší souběh problémů, kdy klíčová je nejen zmíněná odborná připravenost, ale v neposlední řadě i invence a odvaha přicházet s jejich třeba nekonvenčním, avšak racionálním řešením. Byť krátkodobě i nepopulárním, ale s vysokou pravděpodobností jejich dlouhodobé prospěšnosti.

Úskalí pro Fialovu vládu   

To vše jsou ale obecně známé principy dobrého rozhodování/řízení/vládnutí, dlouhodobě ověřené praxí. Existuje přitom spousta příkladů (nejen od nás), kdy jejich nerespektování vedlo nejen – dříve či později – k pádu nekvalifikovaně se chovajícího politika/vlády, ale i k diskreditaci a diskvalifikaci strany/hnutí, které reprezentuje. A co je jistě nejhorší – k národohospodářským ztrátám a společenské frustraci. Ostatně ne tak dávný kolaps reálného socialismu brzy střídaný ovzduším havlovsko-klausovské blbé nálady jsou v živé paměti.

Není tedy důvod nepodrobit otestování dodržování těchto principů i současnou politickou reprezentaci při znalosti výsledné podoby zhruba půl roku laděného zásadního dokumentu. Je náhoda, že má vláda tak nebývale nízkou podporu – jako celek i jednotliví ministrů včetně těch "neviditelných"? Asi ne, neboť po absolvování první poloviny volebního mandátu lze na tvrdých datech dokladovat narůstající převahu negativ nad pozitivy fungování této vlády, kdy výzvy k demisi se objevují opakovaně. Různě rozsáhlý výčet problematických kroků vlády zaplňuje většinu komentářů i s vládou spřátelených (byť někdy již prozíravě s odstupem se chovajících) médií. Další jsou přímo či nepřímo obsaženy v dokumentech třeba Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, případně Českomoravské konfederace odborových svazů[1].

Proto není důvod je zde všechny obšírněji opakovat; zůstaneme u pár rozhodujících s tím, že jejich analýza bude východiskem pro vytváření představy o takové podobě balíčku, který by šel na kořen současných rozpočtových problémů a nabízel jejich adekvátní řešení, což ovšem ve většině případů není ten "páteční".

Řešením úskalí, na která naráží Fialova vláda nejtvrději, zcela jistě nejsou vychloubačné billboardy s portrétem usmívajícího se premiéra u silnic typu "Restart Česka. Děláme, co je třeba", a to nejen proto, že samochvála smrdí odjakživa, ale hlavně proto, že tato vláda právě nedělá to, co je objektivně potřeba – a většina opatření v balíčku obsažených je toho smutným dokladem.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Pražáci by mohli poznat, kde to je. Nápověda - sportovní areál jednoho významného sportovního klubu. Občas si ho obejdu před sérií přednášek, nebo když potřebuji něco promyslet. Je kousek od naší univerzity. Jsou odsud zajímavé výhledy, také trochu přírody.

U Edenu.

Jeden z výhledů.

Opuštěná trať.

Další výhled.