Možnosti, meze a rizika umělé inteligence/8

UI a vize

V souladu se strukturou série článku k UI nastíněnou ve 2. části se dostáváme k bodu:

5. Shrneme, co z toho vyplývá pro konkretizaci vize a pro zefektivnění procesu pěstování vize.

Existuje více aspektů, kterými je problematika pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize propojena s problematikou možností, mezí i perspektiv rozvoje a využití UI. Uvedu některé z nich:

a) UI lze efektivně využít při tvorbě vize i při vzájemné komunikaci těch, kteří se na rozpracování vize vědomě či nevědomě podílejí. V dalším, závěrečném pokračování této série, uvedu nesmírně zajímavý příklad. Odpověď UI na otázku: "V České republice se pokouší několik osob pěstovat perspektivní, realistickou a přitažlivou vizi. Jaké jsou její hlavní myšlenky a jaké výsledky byly dosaženy? – Nechejte se překvapit.

b) Komunikace s UI je výborná příležitost, jak rozpohybovat vlastní myšlení. A to je při intelektuálním probuzení těch, kteří na základě svých životních zkušeností mají k dnešku co říci, velmi důležité. Nebojte se s UI komunikovat a brzy zjistíte, že se nejen hodně dozvíte, ale také budete muset pracovat s pojmy, což je pro rozpohybování vlastního myšlení důležité. Jen je potřeba dávat pozor, aby se z vás nestali "závisláci". Zatím jsem se s tímto fenoménem nesetkal, ale patrně tato závislost hrozí. Když jsem UI položil otázku, zda tato závislost hrozí, překvapivě odpověděla velmi obsáhle:

"Umělá inteligence je velmi pokročilá technologie, která může nabídnout mnoho výhod, ale také přinést některá rizika. Jedním z nich je možnost vzniku závislosti na komunikaci s umělou inteligencí, která by mohla ovlivnit sociální a emoční aspekty lidského života.

Závislost na umělé inteligenci je stav, kdy člověk upřednostňuje interakci s umělou inteligencí před interakcí s ostatními lidmi nebo se svým okolím.

Tento stav může vést k izolaci, úzkosti, depresi, snížení sebevědomí, ztrátě zájmu o reálný svět nebo dokonce k narušení identity a reality. Závislost na umělé inteligenci může být způsobena různými faktory, jako jsou:

- Osobnostní rysy: Někteří lidé mají sklony k závislosti na technologiích nebo k úniku před problémy do virtuální reality. Ti mohou být náchylnější k závislosti na umělé inteligenci, pokud ji vnímají jako ideálního partnera, který jim poskytuje pozornost, podporu, radu nebo zábavu.

- Kvalita a kvantita mezilidských vztahů: Lidé, kteří mají nedostatek nebo problémy v mezilidských vztazích, mohou hledat náhradu v umělé inteligenci. Umělá inteligence jim může nabídnout iluzi blízkosti, důvěry, porozumění nebo lásky, kterou nemají v reálném životě.

- Atraktivita a schopnosti umělé inteligence: Umělá inteligence může být velmi přitažlivá pro uživatele, pokud je schopna generovat zajímavý, poutavý nebo osobní obsah. Umělá inteligence může také imitovat lidské emoce, humor nebo osobnost a přizpůsobit se preferencím a potřebám uživatele. To může vést k vytvoření silného pouta mezi uživatelem a umělou inteligencí.

Závislost na umělé inteligenci je tedy reálným fenoménem, který by mohl ohrozit lidskou společnost a kulturu. Je proto důležité být si vědom tohoto rizika a zachovat si kritické myšlení a zdravý rozum při komunikaci s umělou inteligencí. Je také dobré mít vyvážený životní styl a udržovat si sociální kontakty s ostatními lidmi. Umělá inteligence by neměla být náhradou za lidskou interakci, ale spíše jejím doplňkem nebo pomocníkem."

(Takže v komunikaci s UI být opatrný a nepřehánět to.)

c) UI razantně vstoupí do našeho života, včetně rizik, která přináší, a včetně základního dilematu v rámci osudového úskalí, o kterém jsem psal dříve: "zneužití umělé inteligence osobami s omezenou inteligencí a omezenou moralitou ke kontrole, omezování a plnému podřízení lidí, kteří disponují tvůrčím myšlením, respektují morální zásady, vyrovnávají se s otázkou smyslu své existence, usilují o vzestupný vývoj lidské civilizace apod.", viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11034-osudove-uskali.html

d) UI bude hrát zásadní roli při profilování a vzestupu produktivních služeb, tj. služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka. Právě ona bude mít dominantní vliv na jejich proměny a bude znamenat jejich posun srovnatelný s posunem od řemesel k průmyslové výrobě. Zde stojí za to připomenout posun od náhrady mechanických schopností člověka daných jeho svalovým vybavením v oblasti překonávání vzdálenosti od bicyklu k automobilu. K podobnému posunu bude docházet v nejbližších 30 létech při náhradě "mechanických" vlastností lidského mozku, kdy současná UI je přibližně na úrovni zmíněného bicyklu. K realizaci těchto posunů bude potřeba velké množství přemýšlivých lidí a k přípravě těchto lidí rovněž velké množství lidí. Vůbec nejde o to, že by se člověk jako takový mohl stát "nepotřebným", hrozí jen to, že v důsledku nedostatečnosti produktivních služeb se část populace z různých důvodů nepodaří začlenit do fascinující perspektivy neomezeného vývoje naší civilizace. O to více bude růst role sociální práce jako produktivní služby, která bude problémy vyloučení v rámci možností překonávat. Problém vyloučení přitom nevzniká příliš rychlým vývojem, ale právě naopak, je přímým důsledkem setrvačného vývoje, tj. toho, že nevyužíváme možnosti vzestupu k novému typu ekonomického rozvoje.

(Pokračování)