Vize, jakou potřebujeme/620

28. srpen 2023 | 00.01 |

blog ›

Jan Zeman, jeden z nejkvalifikovanějších ekologů u nás, napsal obsáhlou studii, ve které se zdařilým způsobem pokusil odlišit skutečnou cestu k řešení problematiky trvale udržitelného vývoje lidstva od doktrinálně modifikovaných variant greendealovského typu, které slouží k manipulaci s lidmi a prosazování pozičních výhod. Přemýšlivý člověk si uvědomí, kam až zašlo greandealovské pokrytectví, ale také to, jaký je realistická cesta řešení problémů souvisejících s uchováním kvalit přírodního prostředí. Mj. z určitých důvodů osobně dávám přednost pojmu "neomezený vývoj" před pojmem "udržitelný vývoj", který v sobě obsahuje predeterminaci restriktivního řešení.

Uveřejňuji jako příspěvek k pěstování vize, od svého textu odlišuji barvou, ke každé části přidávám poznámky.

Cesta k udržitelnému vývoji lidstva zůstává ve slepé uličce – část 6.

Jan Zeman

0001pt">Realizace Zelené dohody se prý daří

Ano, vedení EU přijímá podivná opatření, která vedou zjevně k úpadku EU, byť mnohé podstatné parametry nejsou známé, takže nejistoty jsou tu citelné. Koronavirová pandemie let 2020-21 srazila spotřebu paliv a energie ve světě i v EU, zejména v roce 2020. Vzhledem k obřím ztrátám na životech i na ekonomice to ale nelze rozhodně považovat v Evropě a v Amerikách za úspěch.

24. února 2022 přišel ruský vojenský útok na Ukrajinu. Ten samotný by byl jen tragédií Ukrajiny a Ruska. Zběsilá podpora Ukrajiny Západem s netajeným cílem zničit Rusko z toho udělalo také tragédii EU, která se jednak odzbrojila, jednak těžce zadlužila (sedmiletý rozpočet utratila za 2,5 roku, o rozsáhlých úvěrech nemluvě) a stala se vazalem USA a sama sebe ničí. Sebevražedné embargování dovozu fosilních paliv z Ruska vyhnalo ceny fosilních paliv na světových trzích do závratné výše. EU to loni stálo na 800 miliard eur navíc. Malá část této částky pomohla paradoxně vyspravit ruský vojenský rozpočet. Rubl je dnes silnější než byl před 24. únorem 2022, EU jde do kytek. Rusofobní EU tak sama sobě zasadila těžkou ránu, byť to hází na Rusko.

Emise skleníkových plynů v EU prý v roce 2022 klesly. Rád bych ty výpočty viděl, neboť je zde tolik neznámých, že je odvaha něco takového již na jaře 2023 tvrdit. Jisté je, že jen náhrada dovozu zemního plynu ruskými plynovody za dovoz zkapalněného zemního plynu tankery znamená zvýšení příslušné spotřeby zemního plynu a tím i emisí asi o jednu třetinu. Takže věřte, že se emise skleníkových plynů snížily (možná v EU, u producentů LNG se zásadně zvýšily) a že to pomohlo ochraně stability klimatu. Více prý pomohla extrémně mírná zima 2022/23. Přímé emise GHG za první rok války na Ukrajině byly odhadnuty na 120 miliónů tun CO_2ekv. Nejde zdaleka o všechny emise skleníkových plynů této války. Stavba rozsáhlých systémů bunkrů v letech 2014-21 na západním Donbase ukrajinskou vládou s podporou Západu jistě spolykala množství energeticky náročného cementu a železa, o nedávno zničené přehradě Kachovka nemluvě. Zastavení provozu jaderných elektráren na Ukrajině též jistě zhoršilo bilanci skleníkových plynů nejen na Ukrajině, byť je to podle protijaderných environmentalistů vlastně pozitivní. Rozval ukrajinské ekonomiky ale tyto emise citelně snížil.

Ignorování základních problémů v zemědělství

Podle každého významného náboženství ekonomika musí v první řadě dát obyvatelstvu obživu. Základem obživy obyvatel bývá zemědělství. Československo bylo v 80. letech i při značné rozežranosti a nejednou i otylosti značné části obyvatel mírně přebytkové v potravinách našeho klimatického pásma, leč zle prováděná transformace ekonomiky obecně a zemědělství obzvlášť po roce 1989 za podpory environmentalistů potravinovou soběstačnost ČR vzala. Redukce zemědělství v ČR pokračovala i po jeho vstupu do Evropské unie za hrubě diskriminačních podmínek pro české zemědělce a slabé zemědělské politiky českých vlád. Rostoucí potravinová nesoběstačnost ČR zatěžuje ekonomiku a hrozí být vážným problémem politickým (dovoz můžou ohrozit sílící změny klimatu, idiotská politika embarg ad.), ekonomickým (potraviny na světovém trhu můžou zásadně zdražit) a zdravotním (mimo Evropskou unii si s hygienickými normami těžkou hlavu nedělají). Pokles zemědělské výroby se v ČR uskutečnil vesměs v živočišné výrobě, byť vážně klesla i za socialismu nedostatečná výroba ovoce a zeleniny. Prudce se zvýšilo pěstování řepky (třetina pro výrobu bionafty), třetina nejerozivnější kukuřice slouží výrobě bioplynu a malá část obilí se používá na výrobu biolihu. Hluboký deficit má dnes ČR v pěstování zeleniny a ovoce, ve výrobě vepřového a drůbežího masa. Soběstačnost v hovězím mase zajišťuje jen prudký pokles jeho spotřeby, soběstačnost v mléce zásadní zvýšení dojivosti krav při drastickém snížení jejich počtu. Představa environmentalistů, že problém vyřeší jimi hodně propagované vegetariánství, je mimo realitu, nejen vzhledem k nedostatečné sklizni ovoce a zeleniny v ČR. Zásadním problémem je redukce stavu skotu a prasat asi na 40 % stavu 80. let v roce 2020, neboť se tím zásadně zostřil problém ani za socialismu ne příliš hojných zdrojů statkových hnojiv. Bez hnojení statkovými hnojivy úrodnost půdy bere za své, půda ztrácí humus a degraduje, klesá její schopnost zadržovat vodu (čím větší sucho, tím ožehavější), je více zranitelná větrnou i vodní erozí atd. Ekologická katastrofa zemědělství na Pálavě má více příčin, ale nedostatečné hnojení statkovými hnojivy ani zde nelze opominout.

Fialova vláda přišla kromě jiného s programem "Antibabiš", s poškozováním produkčních zemědělců vyrábějících potraviny ve prospěch málo produkujících ekologických zemědělců v žoldu zahraniční konkurence s netajeným cílem zničit největší zemědělský podnik v ČR – Babišem vybudovaný Agrofert. Zlí jazykové vcelku realisticky shledávají, že taková politika zničí všechny produkční zemědělce v Česku s výjimkou největšího Babišova Agrofertu a dál zhorší stav beztak značně narušené zemědělské krajiny. Zdá se, že tento perverzní program má tichou podporu většiny environmentalistů.

Zelená dohoda pro Evropu byla rozvinuta o rozhodnutí vybít podstatnou část dobytka, neboť, tak jako jiná zvířata a lidé, prdí kromě jiného i poměrně silný skleníkový plyn metan. Navíc tak učinila podle zásady, že všechny členské státy mají snížit stavy dobytka o stejné procento. Potravinově nesoběstačné Česko, stejně jako Nizozemí s desetinásobnou intenzitou živočišné výroby na hektar zemědělské, resp. orné půdy, dosahovaný v Nizozemí díky masivnímu dovozu krmiv z rozvojových států. Ani zde nemají environmentalisté problém.

K tomu:

1. Bylo by zajímavé spočítat celkovou "uhlíkovou stopu", kterou zanechává válka na Ukrajině. A ještě přínosnější by bylo spočítat, o kolik tato stopa vzroste s každým konkrétním překročením "červené čáry" pod taktovkou US.

2. Rovněž je dobré si uvědomit, že snaha učinit země typu naší co nejvíce závislé (např. i potravinově) na globálním rozhodování, je v přímém rozporu s tím, co deklaruje greendealovská doktrína. J. Zeman přesně vystihuje nejdůležitější momenty této perverzity.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Většinu dovolené jsem trávil na Slovensku. Ze Slovenského ráje jsem se vypravil i do vzdálenějších oblastí, částečně i do Polska. Dokončil jsem přitom, aniž bych si to před tím uvědomil, obejií Belanských, Vysokých a Západních Tater (Roháčů).

Toto je pohled z místa kousek od Witowa na Vysoké a Západní Tatry. Uprostřed je dobře vidět Kriváň.