Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Podle mě elegantní teorie nesmí postrádat věci,které jsou aktuální. Normativní přístup k rozhodování hráčů a jejich preferencí maximalizací užitků je dnes již hluboce popsáno neoklasiky a všichni víme že je pro dnešní společnost pase.(viz rýnská myšlenka). Co se týče myšlenky redistribuce a její vztahu k jakému si prvokřesťanského,či rouškou komunismu zakrývající egalitářství, považuji ji za špatnou.
Čisté přerozdělování, jak si redistribuci představujeme, se zdá být tím
nejlepším způsobem, jak do sociální struktury společnosti zabudovat
redistribucionistické cítění, jelikož řeší současně obě palčivě pociťované
otázky: přebytek příjmů na straně jedné a jejich nedostatek na straně druhé. Ovšem v dnešní západní společnosti ty přebytky nejsou STÁTU,tedy nás všech, ale jednotlivců sdružených často v neovlivnitelných institucích. Státy,které přerozdělují jsou většinou zadluženy. O paskvilu zvaný ČR nemá se cenu ani rozepisovat.
Dovolím si myšlenku od Rýna.
So ist es für den Nobelpreisträger von 1994, Reinhard Selten, gegeben, dass Menschen nicht in der Lage sind, alle ihre Handlungen auf der Grundlage
eines Nutzenmaximierungskalküls durchzuführen. Zum einen können sie nicht klar definieren, was sie eigentlich wollen, zum anderen reichen ihre Fähigkeiten
hierzu nicht aus.
Gigerenzer, G.; Selten, R.: Bounded Rationality: The Adaptive Toolbox. The MIT Press, Cambridge, MA (2002)
Tak to je pro nositele Nobelovy ceny z roku 1994, Reinharda Seltena, zadáno, že lidé nejsou v poloze provádět všechny své akce na základě výpočtu maximalizace užitku. Proto NELZE jasně definovat, co vlastně chtějí, pro další (pz.autora subjektivisty) tento kalkul dle jejich dovedností nestačí.