Vize, jakou potřebujeme/516

16. květen 2023 | 00.01 |

blog ›

V rámci seriálu věnovanému pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize pokračuji ve zveřejňování obsáhlejší pojednání z pera Jaroslava Šulce, které je jeho interpretací toho, co se odehrálo v minulých létech, odehrává nyní a bude odehrávat. Jedná se o jeho pohled na vizi, obsahující významnou retročást, ve které je zmíněna řada osobností, z nichž některé již nejsou mezi námi, některé jsou – slovy básníka – "k zbláznění živí". Šulcův text je významný i z hlediska praktického demonstrování vzájemného sdílení myšlenek a vzájemného ideového obohacování se těch, kteří se na pěstování vize podílejí. Vzhledem k rozsahu textu předpokládám, že sérii jeho postupného zveřejňování občas přeruším a vložím aktuální díly. Pojednání bylo napsáno pro sdružení Kudy z krize a zde ho také najde zájemce celý, viz:

https://www.kudyzkrize.cz/2023/04/13/jaroslav-sulc-k-pricinam-dnesni-krize-a-moznym-vychodiskum/

V této verzi zveřejnění jej od svého textu odlišuji barvou a doprovázím poznámkami:

K výchozím příčinám dnešní krize a možným východiskům – část 16.

Jaroslav Šulc

0001pt">Teze šestá – hledejme cestu KUDY Z KRIZE

Aniž to bylo snad předem domluveno, na klíčové příčině vedoucí pozvolna k nárůstu nervozity a napětí v české polistopadové společnosti se časem shoduje poměrně hodně všímavých lidí. Maličká část z nich – příznačná nejen kritickým myšlením a neochotou papouškovat plky mediálního mainstreamu, ale i potřebou dohlédnout za horizont dnešních dnů a hledat východiska KUDY Z DNEŠNÍ KRIZE – bez ohledu na svou často hodně pestrou minulost, se zcela nedávno dala dohromady. A to právě pod zkratkou vystihující cíl jejich převážně intelektuálních kapacit: Kudy z krize?

Takže něco málo, než jeden rok již trvá čilá výměna názorů k tomuto extrémně ambicióznímu zadání, když turbulentní vývoj v posledních dvou letech přináší nové a nové podněty. Členové tohoto týmu se o reakci na ně pokoušejí především pravidelně aktualizovanou internetovou platformou pod názvem "Vize, jakou potřebujeme", na https://meet.jit.si/radimvalencik, tak i formou většinou Radimem Valenčíkem řízených videokonferencí či na platformě www.KUDYZKRIZE.cz. A pravidelně středečními podvečerními diskusemi moderovanými Josefem Skálou prostřednictvím internetové platformy bureš.tv. Koncem listopadu navíc proběhla v pořadí již 25. vědecká konferenci k problematice získávání a využívání lidského kapitálu, a to na Vysoké škole finanční a správní, o.p.s. Do všeobecné diskuse přispěl i autor tohoto celého textu, a to úvahou, která koresponduje s nadpisem této poslední, šesté a závěrečné teze s výzvou: Hledejme cestu kudy z krize!, když všechny přednesené příspěvky budou na adrese.aaaaaaaaaaaaaaaa

Přihlásil se v ní ke konceptu, že když hledáme schůdnou podobu Vize společensky racionálního vývoje coby nástroje negující zdroje (nebo aspoň jejich část) současné krizové situace, pak je nutné jeho prvky hledat prioritně ve:

· změnách v materiální základně české společnosti;

· změnách jejího řízení, především co se týká zastoupení domácího a zahraničního managementu souvisejícího se změnami v roli státu v klíčových odvětvích;

· a to nejen řízení klasické produkční a komunikační infrastruktury, ale všude tam v nadstavbové sféře, kde je na pořadu dne obnova státní suverenity. Především formou zajištění jak všech bezpečnostních aspektů (obranyschopnosti, energetické, potravinové, farmaceutické apod. nezávislosti), tak obnova plné funkčnosti odvětví sloužících ke kultivaci člověka a vytváření podmínek pro rozvoj a uplatnění jeho potenciálu;

· což mimo jiné předpokládá rozejít se s neoliberálními praktikami (triumvirátem privatizace, liberalizace, deregulace), a to nejen v reálné hospodářské politice, ale i v teorii.

V návaznosti na obsah předchozích pěti tezí se autor tohoto textu přihlašuje k obsahu a dosahu fundamentálních nedávných postřehů kolegy Jiřího Kohouta, který ve svém příspěvku "Jak dál s průmyslem v ČR?"^{^[1]}napsal zhruba následující:

"1) Pyramida globálních vlastníků jednotlivých průmyslových odvětví je již postavena a je zcela nadnárodní.

2) Volný trh a kapitalistická konkurenční soutěž je pouze úsměvná fikce.

3) Nadnárodní společnosti mají na dění na planetě větší vliv než národní státy.

4) Dokáží na úkor národního státu privatizovat zisk a socializovat ztrátu.

5) I zapřisáhlé konkurenční společnosti se spojí v případě, kdy by jejich status ohrožovala dostatečně silná externí moc."

K tomu ode mne:

Ano. Tady se konečně začíná rodit něco, z čeho může na několika relativně nezávislých, ale vědomě spolupracujících platformách vzejít tvorba ideového zázemí, které je nezbytné k efektivnímu odporu vůči současné globální moci.

(Pokračování)

[1] Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10592-vize-jakou-potrebujeme-328.html.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z pražského 1. máje - procházka přes Petřín na Střelecký ostrov.

Příroda drtivě zvítězila nad politickou aktivitou.

Jednak všichni, kteří se procházky účastnili, měli krásný pocit z přírody, což se nedá říci o pocitu ze setkání lidí na Střeleckém ostrově. Jednak jsme se setkali s davy lidí proudícími Petřínem za jeho krásami či k poctě Nerudy či Máchy. Zcela spontánně.

Přináším foto z celé cesty na pokračování, které mapují půvaby i rozpaky letošního 1. máje.

Na Střelák se jde i kolem tohoto domu, zdy žili bratři Čapkové.