O co jde v globální střetu a omyly levice

Analýza pozičního investování, které se v Marxově době ještě nevyvinulo a nemetastazovalo do takové podoby, aby jej velký myslitel zaznamenal, je mimořádně významná pro pochopení toho, jak nebezpečná je ortodoxie a myšlení založené na poučkách-stereotypech. Ukázkový příklad této ortodoxie dali Petr Kužel a Dominik Forman v dvoučlánku Co dělat? Proměna levice a její taktika v současných společenských podmínkách, který uveřejnil časopis Argument. Zde je jedna z klíčových pasáží:

"Co dělat? - Jediné řešení, jak obnovit socialistický, resp. skutečně levicový proud, který by na ose práce-kapitál hájil stranu práce (řekněme tradiční levici), je obrátit se přímo na řadové pracující samé, obnovit ono plebejské spojenectví a začít hájit ekonomické zájmy běžných pracujících."

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/10615-vize-jakou-potrebujeme-346.html

S oporou v pohledu na společenský vývoj, který umožňují nástroje analýzy pozičního investování, ukážu, proč je takový pohled nejen chybný, ale i nebezpečný. Pro lepší srozumitelnost prezentace jednotlivých aspektů dané problematiky uvedu v bodech:

1. Identifikace role pozičního investování umožňuje rozlišit dva typy konkurenční výhody při reprodukci kapitálu:

- "Schumpeterovské" výhody založené na inovaci, které posouvají technologickou vyspělost a vedou k větší míře zespolečenštění.

- Výhody založené na pozičním investování, které segregují společnost, snižují efektivnost ekonomiky, ve svých důsledcích spouštějí mechanismus tvorby struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

S těmito dvěma typy reprodukce kapitálu jsou spojené i protichůdné vývojové tendence, které dnes nabyly globální rozměr. Tyto dvě tendence vyvolávají řadu střetů či rozporů, a to rovněž v lokálním i globálním měřítku. Kdo chce dát odpověď na otázku, "Co dělat?", musí ze znalosti a analýzy těchto rozporů vycházet, nemůže je přehlížet (pro zvlášť natvrdlé dodávám: to by mu Lenin dal!).

2. Je obrovský rozdíl mezi podnikateli-inovátory (Baťa, Čuba – kteří potřebě navyšovat svůj inovační potenciál podřizovali i investice do kvalifikace a vzdělání zaměstnanců, do rozvíjení participační kultury apod.) a podnikateli-devastátory, kteří z dobytých pozic administrativně (často na základě zneužití státních i nadstátních institucí, které si podřídili) nemilosrdně likvidují všechny, kteří jim překážejí, zejména a právě podnikatele-inovátory (příběh likvidace Slušovic je zvlášť výživný). Přitom je třeba vnímat to, že:

- Existují přechodné typy podnikatelů (i oligarchů).

- To, co existuje omezeně v národní podobě, v plné míře vykvetlo na nadnárodní úrovni (což je projevilo již v případu Slušovic).

- Dnes je dominantní a nejdramatičtější oblastí tohoto střetu právě nadnárodní úroveň (kde je třeba až drze využíváno "co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi" v případě likvidace firem slabších státu uplatňování dvojího metru v politice embarg a jiných skvělých vynálezů globálních pozičních investorů).

3. Střet (a s tím spojené rozpory, které se budou prohlubovat a mohou mít nejrůznější vyústění) dvou typů reprodukce kapitálu se projevuje velmi čitelně i v globální polaritě Čína (a některé země, pro které je určitým vzorem) a USA (s jejími spojenci, resp. institucionálně okupovanými vazaly):

- Čína je zemí, která se shodou okolností nejvíce ubránila tomu, aby její institucionální systém byl ovládán prorostlicí strutur vzniklých na bázi pozičního investování a na bázi vzájemného krytí porušování obecně přijatých zásad. Převažují v ní podnikatelské aktivity zaměřené na inovace, což této zemi propůjčuje kromě vysoké dynamiky ekonomického rozvoje i perspektivu toho, že vyjde ze slepé uličky setrvačného vývoje. (Pro úplnost dodávám, že v Rusku stále ještě existuje převaha důsledků jak domácího, tak globálního pozičního investování, situace se zde ovšem poměrně dramaticky mění a bude měnit, vývoj v tomto směru je obtížně predikovatelný a zasloužil by si samostatný rozbor.)

- USA a její institucionálně okupovaní vazalové se propadli do hluboké žumpy prorostlice struktur vzniklých na bázi pozičního investování a na bázi vzájemného krytí porušování obecně přijatých zásad, která má podobu současné globální moci. Tato moc je stále ještě dominantní globální silou, dnes však již slábnoucí a nevypočitatelnou.

Ačkoli jsou nejrůznější konflikty, nabývající i hrozivých rozměrů, opticky vyvolány řadou konkrétních lokálních roznětek, jejich podstatou je střet dvou typů reprodukce kapitálu jako nutný symptom a důsledek sestupné, resp. úpadkové fáze vývoje kapitalistické společnosti.

(Pokračování v seriálu o vizi 2.1. zde: https://radimvalencik.pise.cz/archiv/)