Vize, jakou potřebujeme/399

Vize, jakou potřebujeme/399

Dynamická digitalizace, nástup umělé inteligence, Průmysl 4.0 či 5.0.:

Jakou produkci univerzit si to vyžaduje? – část 4.

Nyní se dostáváme k odpovědi na otázku: Co brání tomu, aby výše uvedeným směrem poskočily naše univerzity a aby na základě toho dosáhla naše země výrazně lepšího postavení ve světě? Tj.:

- Aby univerzity měly zpracovanou vizi vlastního rozvoje, která by vycházela z jejich představy perspektivní, realistické a přitažlivé vize naší země uvažované v globálním kontextu.

- Aby tuto vizi pravidelně aktualizovaly a využívaly k tomu i výsledků svých konkurentů, tj.

toho, jaká zlepšení přinesou jiné univerzity.

- Aby z vize univerzity vycházela její marketingová strategie, tj. aby zájemci o studium si vybírali, kde chtějí studovat, podle toho, na čem se chtějí aktivně podílet.

- Aby tato vize vycházela z pochopení role vzdělání v kontextu dynamická digitalizace, nástup umělé inteligence, Průmyslu 4.0 či 5.0.

- Aby vize kladla důraz na přenos poznatků a nabytí schopností v oblastech, které jsou nezaměnitelné umělou inteligencí, tj. které spadají do oblasti specificky lidských schopností, jejichž význam poroste (a aby věděla, které schopnosti to jsou).

- Aby tato vize vycházela z potenciálu tvůrčích týmů (tj. toho, čemu se dříve říkalo "škola") působících na univerzitě a – pochopitelně – aby takové týmy na univerzitě existovaly a byla jim poskytována podpora.

- Aby studenti od počátku studia byli zapojováni do týmové práce a postupně (na vyšších stupních studia a ve vyšších ročnících) se podíleli na její organizaci.

- Aby závěrečné práce byly orientovány na komplementární zpracování odborně a společensky relevantních témat (tj. aby se vzájemně doplňovaly).

- Aby u každé práce bylo doloženo, v čem posouvá původní výzkum univerzity v dané oblasti o kousek dál (přičemž forma a velikost posunu odpovídá úrovni studia ve smyslu základní-bakalářské, střední-magisterské, vyšší-doktorské).

- Aby se na základě takto přirozeně vytvořených kontaktů čerství absolventi uplatňovali prostřednictvím těch, kteří již našli dobré uplatnění, a to zejména v tvůrčích mezigeneračních týmech.

- Aby absolventi univerzity byli průběžně vybavováni nejnovějšími poznatky v daném oboru včetně původních vycházející z výzkumné činnosti univerzit, a to bylo jejich nejvýznamnější konkurenční výhodou.

- Aby univerzitě trvale rozšiřovala svoji absolventskou sít nejen v národním, ale i mezinárodním měřítku, na základě toho nejen konkretizovala svoji vizi, ale i zvyšovala svůj potenciál podmiňující její vliv a zvyšující její podíl na realizaci perspektivní, realistické a přitažlivé vize dané země (vize, která se stává tím realističtější, čím více si univerzity plní tuto svoji roli, kterou za ně nikdo neudělá).

Nyní můžeme přistoupit k odpovědi na otázku:

Proč nepozorujeme dostatečně výrazný posun výše uvedeným směrem?

Pokuste se sami vybrat jednu z možných odpovědí, případně navrhnout vlastní:

- Zatím to ještě nikoho nenapadlo.

- Je to příliš náročné jak pro akademické pracovníky, tak i pro studenty.

- Po univerzitách se takový způsob výkonů nevyžaduje, spíše naopak.

- Kritéria evaluace univerzit a výsledků výzkumné činnosti pro potřeby akreditace, přidělení finančních prostředků a grantů nepodporují takový způsob práce, zejména v případě veřejných univerzit.

- Univerzity, zejména ty, které jsou financovány z veřejných zdrojů, se nacházejí v demotivujícím prostředí, což má za následek prosazování osob, které nemají zájem na vytvoření prostředí umožňujícím působení osobností, schopných vytvářet tvůrčí týmy a realizovat další atributy univerzity se skutečnou vizí.

- Vzhledem k tomu, že k využití výše uvedených možností nedošlo v žádné ze zemí našeho civilizačního okruhu, bude negativní roli hrát patrně institucionální pojetí harmonizace vysokého školství v EU (tj. to, co vyžaduje tzv. Boloňský proces).

- Žádná univerzita si sama netroufne systematičtěji využívat naznačené možnosti, protože by se mohla dostat pod tlak ostatních univerzit a jimi ovlivňovaných institucí podmiňujících její přežití.

Možná, že příčiny lze hledat i jinde. Spíše se však bude jednat o synergický efekt některých z výše uvedených příčin. Přesto se domnívám, že cesta k podstatnému zvýšení efektivnosti univerzitního vzdělání existuje a že v naší zemi k tomu můžeme učinit významné kroky. Třeba či právě proto, že nás čeká těžké období.

(Pokračování dalším tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ptáci na zimu létají do teplých krajin. Tak proč taky neletět. Zima u nás stejně moc nezimní (pár procházek zasněženou Prahou jsem si stihl udělat). Tak trávím pár dní na jihu Španělska mezi Alicante a Cartagenou). Párkrát jsem zde už v tuto dobu byl a vždy mně zdejší sluníčko dodá sílu až do příchodu jara.

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10688-vize-jakou-potrebujeme-395.html

Tady se lyžuje. Nejvýznamnější turistické a lyžařské středisko v Sierra Nevada.

Foceno z výšky 2750 metrů nad mořem, vrcholy hor dosahují tři a půl tisíci metrům.

Lyžařů jak máku. Téměř všichni Španělé. Většina sjezdovek je uměle zasněžena.

Pohled směrem ke Granadě dole v údolí. Pod námi je vidět jak na dlani nejvýznamnější horské středisko v Sierra Nevada.

Dole jezero, ze kterého se čerpá voda na umělé zasněžování.