Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

radekn*: Ten závěr je ze sociologického hlediska velice zajímavý.

Vysoké školy si po 1989 vydobyly akademickou svobodu, právě proto, aby jim nikdo do toho co učí a jak to učí (vyjma akrediteční komise) nemohl kecat.
Ale výsledek byl právě opačný - pokud jsou pozorování Radima správné.

Protože na rozdíl od VŠ jsou SŠ a ZŠ tematicky a metodicky řízené seshora státem prostřednictvím Rámcových vzdělávacích plánů - RVP (podle kterých si v rámci své "omezené" svobody každá škola zpracuje svůj vlastní školní vzdělávací plán - ŠVP).

Čímž je ale zajištěno, že se budou právě směrem k novým megatrendům ve společnosti rozvíjet.
Např. v minulých letech se právě v důsledku požadavků na dovednosti žáků provedla revize RVP v oblasti Informatiky a nyní musí do září všechny školy kompletně předělat své ŠVP tak, aby učitelé byly digitálně kompetentní ve využívání digitálních nástrojů jak pro svůj rozvoj, tak pro přípravu na hodinu, ale hlavně, aby ve svých předmětech zavedli nejrůznější digitální technologie do používání žáky a tím je připravili na trh práce v režimu Průmyslu 4.0.

Mojí prací mimo jiné nyní bude seznamovat je s těmito změnami a případně jim i ukazovat možnosti využití digitálních technologií ve výuce, takže budu přímým svědkem toho, jak se jim to daří (později mohu poreferovat).

Ale zpět k tématu, dalo by se tedy říct, že veřejné VŠ (nevím do jaké míry je to četné) VYUŽILI SVOJI SVOBODU KE STAGNACI, ČI DOKONCE K POKLESU KVALITY VÝUKY A NAOPAK DOHLED STÁTU NUTÍ ZŠ A SŠ SE NEUSTÁLE VYVÍJET !!!

A neviditelná ruka trhu na to zásadnější vliv nemá.

Pokud se příspěvěk státu počítá na žáka, tedy podle počtu zapsaných žáků, tak i ve veřejných vysokých, středních (částečně i základních) školách určitý vliv trhu je.

Za mě zajímavé zjištění.

Hezký den všem přeje RadekN