Vize, jakou potřebujeme/387

Vize, jakou potřebujeme/387

K nejstručnější verzi vize/4

V prvním roce pěstování vize se kromě jiného podařilo zformulovat i její jednostránkovou verzi. Zaznamenala poměrně velký počet přečtení a ohlasů. Uvažoval jsem, zda by ji bylo možné vylepšit, ale asi by to nebylo ku prospěchu věci. Většina připomínek k ní směřovala k tomu, aby k některým jejím bodům byl dán podrobnější komentář tak, aby si tam každý našel odpověď na otázky, které při čtení této nejstručnější verze vzniknou. To je patrně rozumný názor. Takže místo vylepšení se pokusím o komentování a upřesnění jejích nejdůležitějších bodů, zejména pak o formulování alternativních pohledů. Podruhé k druhému odstavci:

Základem této vize je uvědomění si skutečnosti, že žijeme na prahu změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, změny ještě výraznější, při které se dominantním ekonomickým sektorem stávají odvětví přispívající k nabývání, uchování a uplatnění schopností. Jakkoli je tato změna bolestivá a přináší značná civilizační rizika, bude jejím výsledkem pozvednutí společnosti na úroveň, kdy lidstvo pochopí své místo ve vývoji přírody a každý člověk své místo ve vývoji společnosti.

Komentář:

Důraz na výše uvedený bod má ještě jeden důležitý aspekt. Perspektivní, realistická a přitažlivá vize musí kromě jiného:

1. Obsahovat i poměrně konkrétní představu o ekonomických reformách (a to právě v takových oblastech, jakými jsou vzdělání, péče o zdraví, penzijní systém), které bude nutné realizovat, až nastane doba nápravy napáchaných škod.

2. Ukázat a dokázat, že to, co nazývá současná globální moc reformami a co se snaží prosadit v lokálních poměrech zemí, kdy působí, jsou "antireformy", je to pokus uvrhnout člověka do ještě větší závislosti a bídy, ještě více omezit možnosti rozvoje a uplatnění jeho schopností. A to i včetně "antireforem", které vycházejí z tzv. Green Dealu.

Koncept změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, kdy rozhodující je prosazení odvětví produktivních služeb jako dominantního ekonomického sektoru, je důležitý pro pochopení toho, jak tyto reformy koncipovat.  Nejlépe se to ilustruje na problematice diskusí vztahujících se k problematice reformy penzijního systému:

https://radimvalencik.pise.cz/10650-hlavni-oblast-stretu-penzijni-system.html

Vzhledem k tomu, že koncept změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, vyžaduje nesetrvačné vidění vývoje (schopnost uvědomit si všechny souvislosti dané změny), vede k tomu, že ještě dlouho budou přetrvávat nejrůznější námitky. Uvedu jednu z nich (je od Maxima Druhého, uveřejnil ji v komentáři k jednomu z dílů vize):

"Přehlédl jednu věc, pro vaši koncepci zásadní. A sice to, že prognózované snižování zaměstnanosti v průmyslu a jiných oborech nebude způsobeno nějakou expanzí produktivních služeb, ale digitalizací a rozvojem komunikačních a informačních technologií.

Neboli tou změnou, srovnatelnou s průmyslovou revolucí, není rozvoj produktivních služeb, ale rozmach digitálních technologií. To skutečně probíhá a žijeme v tom. Nejsem vědec ani publicista, abych měl potřebu to nějak dokazovat na datech, ale jsem přesvědčen, že pokud bychom sledovali dynamiku např. nárůstu celkového výpočetního výkonu, objemu přenesených dat nebo třeba objemu dat, uložených v databázích, tak dynamika těchto a dalších podobných položek by byla srovnatelná s dynamikou nárůstu těžby surovin, výroby železa a jiných komodit v době průmyslové revoluce."

K tomu ode mě:

Dobrý postřeh, ale nedotažený. "Digitalizace a rozvoj komunikačních a informačních služeb" je velmi dynamická a nejvyvinutější oblast průmyslu, tak jako byl dynamický nárůst těžby surovin nebo industrializace a chemizace zemědělství zvyšující produktivitu práce v zemědělství, ale i produktivitu půdy tam, kde průmysl vstoupil do zemědělství. Těžištěm průmyslové revoluce ale bylo ve výrobě výrobních prostředků pro výrobu výrobních prostředků. V daném případě nástupu odvětví produktivních služeb těžištěm ekonomiky bude produkce lidských schopností prostřednictvím lidských schopností (výchova, vzdělání, sociální práce apod.). Tam se budou rodit specificky lidské předpoklady pro využití "digitalizace a rozvoje komunikačních a informačních služeb", případně i umělé inteligence. Čím více bude docházet k substituci těchto substituovatelných lidských schopností těmito technologiemi produkovanými v nejperspektivnějších oblastech odvětví průmyslu, tím více poroste poptávka po nesubstituovatelných, tj. specificky lidských schopnostech – jejich rozpoznání v co nejranějším stádiu a kultivování šité na míru jedinečnosti každého jednotlivého člověka tak, aby byl plně využit jeho potenciál.

K některým dalším výhradám vůči konceptu vycházejícímu ze srovnání současné změny s průmyslovou revolucí se ještě vrátím, ale v tuto chvíli je lépe přejít k podrobnějšímu rozboru dalších odstavců nejstručnější verze vize.

Poznámka:

Zrovna tuto neděli 8. ledna od 18.00 zde:

(připojení bez hesla):

https://meet.jit.si/radimvalencik

se uskuteční 20. VEŘEJNÉ online setkání k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize. Účastnit se může každý, stačí rozkliknout výše uvedený link.

K tomu podrobněji:

Na podzim se v Tokiu sešlo Global Partnership on Artificial Intelligence (GPAI  - nás zastupoval Petr Očko z MPO) a jedním z výstupů pracovní skupiny "Future of work" je report jak mají vlády postupovat při kontrole toho, jak bude nahrazována lidská práce roboty a AI. Resp. že by státy si měly zpracovat nějaká vnitřní pravidla toho postupu, protože korporacím je jedno kolik, lidí přijde o práci, či kolik lidí bude obětí tzv. "deskillingu" (procesu, kdy všechny trochu rozumné a smysluplné pracovní úkony v daných profesích přejdou na AI a pro lidi zbydou jen podřadné úkony, které se majitelům nevyplatí robotizovat). Deskilling jde přesně proti duchu naší představy "produktivních služeb" a rozvoji lidských vlastností. V tom reportu je pár myšlenek, které jsou vhodné k diskusi (jak na to reagovat v rámci VIZE). Kdo by se pravidly při přechodu na Průmysl 4.0 měl zabývat? Odbory? Politické strany? MPSV? Tedy další otázka do diskuse. Bude hlavním procesem "deskilling", nebo naopak vzroste poptávka po specificky lidských (AI nesubstituovatelných) lidských schopností (založených na představivosti, přesahu stávajícího poznání), které tvoří inovační potenciál společnosti?

(Pokračování podrobnějším rozborem dalšího bodu stručných tezí)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ptáci na zimu létají do teplých krajin. Tak proč taky neletět. Zima u nás stejně moc nezimní (pár procházek zasněženou Prahou jsem si stihl udělat). Tak trávím pár dní na jihu Španělska mezi Alicante a Cartagenou). Párkrát jsem zde už v tuto dobu byl a vždy mně zdejší sluníčko dodá sílu až do příchodu jara.

Toto již není mys Roig, ale bizarní skály nad Alhamou vzdálenou od pobřeží asi 50 km.

Hrad nad Alhamou. Právě se intezivně opravuje.

Pohled z hor nad půvabnou Alhamou na úrodné údolí (puertu) táhnoucí se vlevo v Murcii. Nejvyšší hora na obzoru je Sierra de Carrascoy, 1065 metrů nad mořem.

Tady je ještě jeden snímek téhož, k jehož půvabu přispělo zapadající slunce.