Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ip: Určitě příklad Slušovic je zajímavý. Ale stálo by za to se zamyslit nad participativní ekonomikou bývalé Jugoslávie a také zda lze případ Číny považovat za reálnou a vývojově perspektivní třetí cestu (socialismus s čínskými rysy, jak tvrdí čínští komunisté). Já osobně mám obavy, že v současném světě vedou všechny cesty nikoli do Říma, ale ke společnosti podobné Huxleyově Konci civilizace.

maxim 2: Pane docente,

děkuji za reakci v diskusi k článku s názvem "2 + 2 = 22 ? Ano !". K některým věcem, které jste napsal, bych měl nějaké připomínky, ale je to starý článek, tak už to asi nechám být, i z časových důvodů.

Ale proč se o tom zmiňuji:

Vy jste ve shora uvedeném článku nejen napsal, ale i zdůraznil ve vyžlutěném rámečku toto:

"Když dojde k neshodě, je lákavé udělat z lidí na druhé straně hlupáky a upoutat pozornost. Je těžké komunikovat a pochopit rozdíly, které máme, a předpoklady, které vytváříme. To první stále rozděluje zemi a lidi. To druhé lidi a komunity spojuje."

Nemohu se zbavit dojmu, že se touto Vámi zdůrazněnou zásadou směrem k autorům textu, který zde komentujete, sám neřídíte a děláte z nich hlupáky.

Vy píšete o teorii, ale máte vlastně na mysli především Vaši "Teorii produktivních služeb". Přitom se nejedná o nějaký všeobecně rozšířený názorový proud, kde neznalost by nasvědčovala nevzdělanosti autora. I ty otázky, které jim na závěr kladete, (mimochodem - jak to víte, že by na ně nedovedli nějak odpovědět ?) jsou kladeny z hlediska Vašeho způsobu vidění světa a ve své formulaci předpokládají souhlas s určitými tvrzeními. Jen pro příklad, aby bylo jasno, co mám na mysli: Otázka č.1 vychází z toho, že konkurence nutí kapitalisty zbídačovat dělníky a že k tomu, aby šetřili sami na sobě, je nenutí. Kdo ale s těmito východisky nesouhlasí, nemůže na Vaši otázku odpovědět a musí ji odmítnout.

radimvalencik: Cituji: /// Vy píšete o teorii, ale máte vlastně na mysli především Vaši "Teorii produktivních služeb". Přitom se nejedná o nějaký všeobecně rozšířený názorový proud, kde neznalost by nasvědčovala nevzdělanosti autora.///
K tomu: Ano. Nejedená se o všeobecně rozšířený názorový proud, ale k výhradám vůči tomuto pojetí jsem vždy postupoval s respektem, NIKDY z nich nedala hlupáky, naopak, vždy jsem byl vděčný za případné výhrady k teorii produktivních služeb. Od Vás bych čekal místo nedoloženého obvinění spíše kritické výhrady k uvedené teorii.
Podobně i k druhému Vašemu tvrzení, cituji:///I ty otázky, které jim na závěr kladete, (mimochodem - jak to víte, že by na ně nedovedli nějak odpovědět?) jsou kladeny z hlediska Vašeho způsobu vidění světa a ve své formulaci předpokládají souhlas s určitými tvrzeními. Jen pro příklad, aby bylo jasno, co mám na mysli: Otázka č. 1 vychází z toho, že konkurence nutí kapitalisty zbídačovat dělníky a že k tomu, aby šetřili sami na sobě, je nenutí. Kdo ale s těmito východisky nesouhlasí, nemůže na Vaši otázku odpovědět a musí ji odmítnout. ///
K tomu:
1. Tak ať na ty otázky odpoví.
2. Výchozí tvrzení v otázce č. 1. je nutným předpokladem Marxovy teorie nadhodnoty, protože autoři textu, se kterým polemizují, se k této teorii hlásí, tak z toho logicky vyplývá, že s tímto východiskem souhlasí.
Mnohem podstatnější je však toto:
V čem je hypotéza, že prožíváme období srovnatelné s průmyslovou revolucí, kdy se dominantním sektorem stávají odvětví produktivních služeb? (Jakou máte alternativu?)
Jakou máte alternativu k tvrzení „konkurence nutí kapitalisty zbídačovat dělníky“?
Dokázal byste odpovědět na některé z otázek, které v článku kladu?

---
radimvalencik.pise.cz

maxim 2:
Pane docente,

děkuji za odpověď.

Nemám v úmyslu Vás z něčeho obviňovat, ale s prominutím už ten titulek "mouchy pod sklem" i tón Vašich komentářů svědčí o tom, že autory neberete jako rovnocenné partnery k diskusi. Spíše připomínáte učitele, který z pozice toho, kdo zná pravdu, poučuje žáčka, který napsal 2+2=22. Jenom ta vlídnost a úsměv paní učitelky z videa chybí... Je to samozřejmě jen můj dojem, tak to tak berte.

Připomínka, že Vaše teorie není rozšířený názorový proud měla poukázat na to, že nelze autory textu kritizovat za to, že tuto teorii buď neznají nebo pokud ano že ji nezastávají a nedívají se na svět jejim prizmatem.

Já ty autory neznám a nesledoval jsem to od začátku. Takže nevím, zda o Vaši reakci vůbec vědí, aby se k ní případně mohli vyjádřit.

Nemám dojem, že by Vaše otázky byly nějak zásadní pro pochopení doby a zejména otázky 2 a 3 jsou zjevně ovlivněny Vaší teorií.

Nedomnívám se, že by výchozí tvrzení v otázce č.1 bylo nutným předpokladem Marxovy teorie nadhodnoty.

Je nutno si uvědomit, že cílem kapitalistického podnikání není dobročinnost, ale vytváření zisku. A nižší mzdy zaměstnanců znamenají vyšší zisk. Tedy tendence ke stlačování mezd je založena v samé podstatě kapitalismu, a to bez ohledu na konkurenci - byla by i v hypotetickém prostředí bez konkurence.

Takto to je i z hlediska Marxovy teorie pracovní hodnoty.

Z hlediska této teorie je cena přeměněná forma hodnoty a zisk je přeměněná forma nadhodnoty.

Pro hodnotu nově vyrobeného zboží platí vzorec (c+v+m), kde c je konstantí kapitál, v variabilní kapitál a m nadhodnota. Součet (v+m) představuje nově vytvořenou hodnotu. A pokud celkovou hodnotu zboží pokládáme za danou (je dána množstvím uznané společensky nutné práce), pak vidíme, že snížením variabilního kapitálu, tedy mezd, dosáhneme zvýšení nadhodnoty.

Jak tedy vidíte, Marxista nemá důvod s východiskem Vaší otázky souhlasit. Ne že by konkurence neměla na nic vliv, ale prvoplánově je to sám smysl a podstata kapitalistického podnikání, který vede k zájmu kapitalisty na snižování mezd.

K dalším otázkám snad příště.