Vize, jakou potřebujeme/340

Vize, jakou potřebujeme/340

Včera jsem avizoval, že uveřejním důležitý materiál, který zpracoval Radek Novotný. Zde jde

Otázky k tomu, co nás možná čeká (a nemine?)

Radek Novotný

Možná jste si přečetli druhý. článek Jana Campbella, kterým analyzuje projev V. Putina na Valdajském fóru, viz:

https://vasevec.parlamentnilisty.cz/komentare/jan-campbell-co-jsem-nenapsal-az-ted

Pokud má J. Campbell pravdu, že Putin a Rusko změnilo svůj plán a už nebojuje proti anglosaskému světu, ale "pouze" proti Federálnímu reservnímu systému a dalším výkonným institucím Západu jako jsou FED, MMF, SB apod.

·         Tak jaký bude směr a důsledky tohoto soupeření?

·         Bude to ještě boj "dobra se zlem" v ruském či euroasijském podání proti atlantskému vidění světa spotřeby, oblbováním obyvatelstva a následně reklamou u nich vyvolané poptávky?

·         Neoslovuje tím náhodou V. Putin i anglosaské obyvatelstvo, které není spokojeno se soudobým dotačně-úvěrovým finančním systémem této podoby crony-kapitalismu horního 1% (jánabráchysmus, neboli propojení kapitálu a Deep statu projevující se provozováním dvojího metru a selektivního porušování pravidel trhu ve prospěch těch, "co spolu mluví")?

·         Dovedeme si představit svět, pokud by se státům BRICSu+ podařilo položit dolar jako reservní měnu, položit MMF a SB? (Nejsem ekonom, ale patrně by se natištěné dolary vrátily v podobě neskutečné inflace do USA. O reakci Eura se nechci ani rozepisovat.)

·         Co by se stalo s těmi ohromnými půjčkami jednotlivých států i jednotlivců?

·         Respektovali by vůbec dlužníci současné nároky věřitelů z řad "zlaté miliardy"?

·         Nemnuli by si naopak státy vlastnící suroviny (RF, Čína a třetí svět) ruce, protože díky ohromné inflaci dolaru a Eura by s prstem v nose splatily své téměř nesplatitelné dluhy?

·         A co jednotlivci, co něco reálně umí, firmy, co něco reálně vyrábějí, nesplatili by na trhu uznávajícím jen o reálné hodnoty opřené peníze snadno své závazky?

·         A co ta část společnosti, která přežívá v teple prasečího chlívku nadnárodních korporací státních institucí a v politických nevládkách, kde vytváří strategické programy, marketingové a jiné strašně důležité projekty těžce dotované Bruselem? (Tito lidé mají též úvěry a hypotéky!)

·         Nepřevlékli by tito otečkovaní modropilulkáři kabáty a nepřidali se na stranu Ruska a BRICSu+?

·         Nebo by raději podpořili rozpoutání revolucí, které by tyto dluhy prostě smazaly?

·         A hlavně co naše úvahy o proměně západního průmyslu směrem k chytrým zařízením s nízkým podílem neobnovitelných surovin, postavených na digitálních a nízkouhlíkových technologiích? Celá proměna na nový průmysl totiž stojí a padá s dotacemi, s úvěry a rizikovým kapitálem.

·         Takže jakým směrem by se posunula Vize?

·         Byla by za této situace ve veřejnosti poptávka po produktivních službách zaměřujících se na vzdělání, sociální péči o staré a potřebné a výchovu směrem k rozvoji vnitřních schopností člověka?

·         Nebo by převládla snaha zajistit alespoň základní potřeby?

·         Nedávaly by najednou představy odborníků na podiích demonstrací smysl? (Rozuměj obrátit se k Rusku, zajistit si výměnou za "západní hodnoty" nízké energie a suroviny a zachraňovat naopak stávající a v dnešní situaci odcházející těžký průmysl německé kolonie?... Včetně podpory našeho (i Babišova) agroprůmyslu – postaveného na intenzivním hospodaření díky umělým hnojivům a chemické ochraně, kde půda je jen držák na rostliny.)

·         Podpora úsilí o nízké ceny bez ohledu na kvalitu potravin, wellbeingu chovaných hospodářských zvířat, či zastoupení živin ve vyprodukované zelenině? (Tím neobhajuji Green Deal a Digitální koncentrák pro otečkované modropilulkáře. Jen se ptám...)

K tomu ode mne:

Velmi děkuji za tyto otázky, na které není tak snadné odpovědět.

Jak jsem napsal již včera, jdeme do turbulencí. Jejich míru a míru těmito turbulencemi vyvolané destability lze obtížně odhadnout. Velmi podstatně závisí na dvou faktorech:

- Kdy někdo vlivný ve světě alespoň částečně nastíní cestu z krize na bázi pochopení celkového rámce současné doby, tj. a) jako doby, ve které stojíme na prahu změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější, b) jako doby, kde východiskem není účelová a k tunelování sloužící cesta Grean Dealu, ale přechod k ekonomice, ve které bude dominantním sektorem odvětví produktivních služeb, k ekonomice, která se bude trvale a dynamicky "odlehčovat" ekonomiku a snižovat závislost růstu nové kvality na přírodních zdrojích. Zde jsem napsal na půl stránky, jak by takové oznámení mohlo vypadat ("superkrátká stenická verze vize"):

https://radimvalencik.pise.cz/10598-co-putin-mohl-rici-a-nerekl.html

- Jak dokážeme konkretizovat, sdílet a rozšířit perspektivní, realistickou a přitažlivou vizi u nás, která sníží míru manipulovatelnosti s naším obyvatelstvem, podpoří Druhé národní obrození, povede k většímu sjednocení národa a jeho odolnosti vůči cizí moci a dá základní orientaci i v případě velkých turbulencí.

Jak jsem uvedl včera, existuje celá řada možností zajistit vyšší míru stability naší země jako podmínky realizace nezbytných komplexních reforem i v našich skromných podmínkách, přičemž můžeme také využít spolupráci s našimi přirozenými partnery ve středounijním prostoru.

(Pokračování navazujícím tématem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Část Svatojakubské cesty z Levoče do Košic nad obcí Vyšné Repaše. Byl jsem tu v létě a těšil se, že se zde stavím na podzim, kdy modřínové lesy (táhnou se kilometry a nikde jinde jsem tak hluboké lesy ze samých modřínů neviděl) zezlátnou.

Dostal jsem se sem během vyřizování rodinných záležitostí na Východním Slovensku o víkendu. A měl jsem štěstí. Celé údolí bylo v mlze, ale nahoře, ve výšce téměř tisíc metrů nad mořem svítilo sluníčko a bylo vidět do vzdálenosti desítek kilometrů. Zážitek na celý život.

Přeekrásné a velmi řídce osídlené Levočské vrchy. V jistém smyslu slova i dosud neobjevené. Alespoň turisticky.

Tak tudy vede Svatojakubská cesta.

Ještě jeden překrásný pohled na Spiš pod přkrovem mlhy a vzdálené Rudohoří.

I v tuto dobu zde lze spatřit takovouto krásu.