Vize, jakou potřebujeme/260

Vize, jakou potřebujeme/260

Následující příspěvek je podkladem pro 11. online setkání k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize, které se uskuteční

v neděli 4. září od 18.00 zde:

Připojení (bez hesla):

https://meet.jit.si/radimvalencik

Účastnit se může každý, stačí rozkliknout výše uvedený link.

Program:

Na základě komentáře a doporučení Radka Novotného k tomuto článku probereme téma Sjednocující role vize:

https://radimvalencik.pise.cz/10486-ke-sjednocujici-roli-vize-na-cem-to-vazne.html

Poznámky k článku Sjednocující role vize – na čem to vázne? - 2. část

Radek Novotný

Naprosto souhlasím s myšlenkou autora, kterou se snažil rozvinout v uvedené knížce: "O SNAZE O PROBLÉMECH KOMUNIKOVAT JAZYKEM DRUHÉHO DISKUTUJĺCĺHO, VČETNĚ SNAHY ZEFEKTIVNIT KOMUNIKACI".

To mi připomnělo zajímavý přístup Jaroslava Duška, který říká, že aby začala fungovat efektivní diskuse, bylo by třeba, aby se diskutující 2-3 dny jen vzájemně seznamovali s tím, co každý z nich chápe pod daným označením, či termínem.

V normální diskusi to asi není možné, ale pokud vznikají nějaké pracovní týmy, asi by bylo dobré si nejprve někde uprostřed přírody bez rušivých vlivů civilizace na víkend sednout a vzájemně se seznamovat s používaným jazykem.

Dokonce neschopnost hovořit společným jazykem (nejde o klasickou jazykovou bariéru) označil Alexander Dugin za hlavní problém vzniklého konfliktu mezi Západem a Ruskem, zejména v oblasti vnímání hrozeb a červených čar.

Z hlediska schopnosti vnímat význam slov může být pro nás Čechy velmi užitečné studium sanskrtu, kde mají slova, která běžně používáme ještě svůj původní a překvapivě velmi logický význam, který jsme v průběhu staletí zapomněli.

Dokonce byl sanskrt jedním z kandidátů na NATURAL LANGUAGE PROCESSING (NLP), kterým by umělá inteligence hovořila s člověkem, protože pochopení zamýšleného smyslu slov a vět, které člověk v daném kontextu (bez ohledu na jejich slovníkový význam) používá, je pro AI největším problémem.

Za mnohé uvedu 2 příklady:

DŮVĚRA se v sanskrtu řekne "VIŠVASA" a znamená místo, kde můžete svobodně vydechnout (viš=vih je ven a švas/švasiti a je dýchat). Osobně bych ji nevyjádřit lépe.

ODDANOST se v sanskrtu řekne BHAKTI a znamená to SPOLUPODĺLNICTVĺ (bhaj – podíl).

Oproti dnes vnímanému spíš otrockému vyjádření tohoto vztahu je spolupodílnictví podle mě mnohem efektivnější postoj, kdy by člověk měl být oddaný vizi, jejímu pěstování a žití ve vizi.

Pro někoho to mohou být nuance, ale jak každý z nás jednotlivá slova v argumentaci používá, nás emotivně ovlivňuje (nejen racionálně), a osobně to vidím, jako základ úspěchu prezentace, šíření a pěstování vize.

A jako dobrá pomůcka pro tréninku ODOLNOSTI PROTI MEMPLEXŮM mě osobně vyhovuje vyjádření mudrce Sadhgura: "NEJSME SCHOPNI OVLIVNIT TO, CO NA NÁS Z OKOLNĺHO SVĚTA BUDE PŘICHÁZET, ALE JSME SCHOPNI OVLIVNIT, JAK TO NA NÁS BUDE PŮSOBIT."

Takže místo vnitřní otázky "JAK MI TOHLE MŮŽE ŘĺCT?" je lepší se sám sebe zeptat: "A PROČ TI TO VLASTNĚ VADĺ?"

A v mnoha případech touto sérií vnitřních otázek a odpovědí dospějeme k tomu, že je to jen EGO, kterého se ty nepříjemné otázky, či sdělení dotýkají".

(Pokračování dalším příspěvkem)

A k tomu trochu inspirující přírody:

V údolí teče řeka Svratka kolem obce Heroltice. Dostal jsem se sem při návratu ze Slovenska, když jsem se stavil u příbuzných.

Jsem kousek od medré značky, která vede z Veverské Bítýšky do Hradčan. Kouzelné místo. A kvetou zde i voňavé divoké bramboříky.

Ještě jeden výhled. Tady pomalu začíná Vysočina, konkrétně Svratecká pahorkatina, resp. Tišnovsko.

Již zde jsou krásné, trochu prořídlé lesy. Ta bílá věž uprostřed je hrad Veveří.

Ještě jeden obrázek zdejších krásných lesů.