Vize, jakou potřebujeme/259

1. září 2022 | 00.01 |

blog ›

Následující příspěvek je podkladem pro 11. online setkání k pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize, které se uskuteční

v neduli 4. září od 18.00 zde:

Připojení (bez hesla):

https://meet.jit.si/radimvalencik

Účastnit se může každý, stačí rozkliknout výše uvedený link.

0001pt;line-height: normal">Program:

Na základě komentáře a doporučení Radka Novotného k tomuto článku probereme téma Sjednocující role vize:

https://radimvalencik.pise.cz/10486-ke-sjednocujici-roli-vize-na-cem-to-vazne.html

Poznámky k článku Sjednocující role vize – na čem to vázne? - 1. část

Radek Novotný

Vynikající článek. Jeho základní myšlenky bychom si měli vytisknout a průběžně se na ně dívat až bude probíhat diskuse, jak vizi prezentovat a pěstovat ji.

Přesto bych si dovolil k textu pár doplnění:

Když jsem četl knihu od Mackeya Sisodiho "CONSCIOUS CAPITALISM", vytočila mě jedna myšlenka, a v průběhu doby jsem se autorovi několikrát za svoji emoci omluvil: "V POSTMODERNĺM SVĚTĚ NEEXISTUJE JEDEN VÝKLAD PRAVDY. ALE EXISTUJĺ RŮZNÉ ÚHLY POHLEDU NA PRAVDU, KTERÝMI SE K Nĺ VĺCE ČI MÉNĚ PŘIBLIŽUJEME.

A ÚHEL NAŠEHO POHLEDU ZÁVISĺ NA NAŠEM VZDĚLÁNĺ, KULTURNĺM A SOCIÁLNĺM ZÁZEMĺ, ZE KTERÉHO POCHÁZĺME A VE KTERÉM JSME BYLI VYCHOVÁNI".

Od té doby se spíš snažím (ne že se mi to vždycky podaří) se spíš ptát: "Proč si to daný člověk myslí?", než jak je uvedeno v článku: "JAK JE MOŽNÉ, ŽE TAK SAMOZŘEJMOU A DŮLEŽITOU VĚC NECHÁPETE!"

K tomu ode mne:

Souhlas. Beru jako doplnění a rozvinutí. Ještě bych dodal, že hledání pravdy je spojeno s "tomografováním", tj. s tím, že jsme schopni propojit různé zorné úhly a vidět pod povrch, odhalit to nejdůležitější. (Pojem "tomografování" je pro vyjádření toho, o co jde, velmi vhodný.)

R, N. (pokračování):

Co se týče "ZAPOUZDŘENOSTI A PŘEKONÁVÁNĺM PASTĺ STEREOTYPŮ" jsem osobně rád, že se umění komunikovat dostalo mezi hlavní priority "STRATEGIE VZDĚLÁVÁNĺ ČR 2030+".

Jak s tím jednotlivé učitelky a učitelé naloží, je věc druhá, ale z doplňkových materiálů pro ZŠ by např. pedagog měl než žáky vést ke "správným" výsledkům v diskusi, je spíše sledovat a hodnotit, jak diskuse probíhala a od počátku potlačovat takové ty emocionální agrese typu: "To je debil", jen proto, že druhý má jiný názor.

Dokonce ještě před schválením této strategie byla už jednou z hodnocených dovedností už v předškolním vzdělávání podle RVP PV uvedena SCHOPNOST DĺTĚTE ODMĺTNOUT PRO NĚHO NEPŘĺJEMNÝ ZPŮSOB DISKUSE. Což považuji za ohromnou a užitečnou dovednost.

Umění překračovat stereotypy a zejména schopnost odstoupit od svého názoru a naopak podpořit názor konkurenční se v pravidlech HR 4.0 považuje za zásadní.

A naopak člověk, který je známý tím, že prosazuje a do krve obhajuje názor především proto, že je jeho vlastní, je uváděn jako příklad zaměstnance, kterým by se vedoucí HR oddělení, při sestavování projektových týmů v éře průmyslu 4.0 měli vyvarovat.

Podle strategie HR 4.0 budou převládat ad hoc sestavované (mezinárodní) online týmy freelancerů, kde individuální kariéra zaměstnance se nebude odvíjet od toho, jak dlouho daný člověk ve firmě pracuje, ale podle realizovaných projektů a na čem konkrétně se v nich podílel (co bylo jeho úkolem/přínosem).

Čili takové ty známé konfliktní persony, které budou účelově shazovat cizí návrhy řešení a přístupy, by si v éře Průmyslu 4.0, resp. Společnosti 5.0 už neměli škrtnout, byť by byli sebelepší. Protože ostatní lidi je s nimi přestane bavit spolupracovat (nebudou se s nimi cítit dobře).

K tomu ode mne:

Kéž by tomu tak bylo! A kéž by se takto vyvíjela situace i při hledání alternativy vůči současné moci a jejím reprezentacím. Jen bych k tomu zdůraznil význam mezigeneračního aspektu, resp. toho, že nejefektivnější týmy schopné udržet si kontinuitu inovačních výkonů jsou tvůrčí mezigenerační týmy. Schopnost otevření se z hlediska mezigenerační komunikace (v obou směrech) je naprosto zásadní.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Hlavní část letošní dovolené jsem strávil na divokém Balkánu. Skvělý zájezd, skvělý průvodce. Příští rok si zopakuji, Kdo bude mít zájem, s tím se podělím o informace a zkušenosti. Černá Hora, Kosovo, Albánie, Makedonie. Vše oblasti s převažující částí albánského obyvatelstva. Překrásná příroda, města a městečka bohatá na svědky minulosti, fajn lidé, zajímavé diskuse. Zážitkově tak bohaté, že se dostavilo něco, co lze nazvat únava ze zážitků.

1. - 2. den: odjezd z ČR přes Maďarsko a Srbsko do Černé Hory, turistika v PROKLETÝCH HORÁCH (Prokletije) v okolí Plavského jezera, nocleh v podhorském městečku na úpatí pohoří Visitoru.

Všechno krásné někdy končí. Poslední den před odjezdem. Kromě jiného návštěva Barevné mešity v Makedonském, ale převážně Albánci osídleném Tetovu.