R. Novotný k J. Simonové a novému typu růstu

S potěšením uveřejňuji jeden z ohlasů na příspěvek Jany Simonové, který sloužil i jako podklad pro online diskusi k pěstování vize (která proběhla v neděli 21. 8.), viz:

https://radimvalencik.pise.cz/10473-j-simonova-k-nedelni-diskusi-o-vizi-vynikajici.html

Radek Novotný:

Tato analýza se mi moc líbí a za mě je to dobrý základ pro hledání nového modelu ekonomického růstu ČR. Z mé strany vidím, jako přínosný princip (pro ostatní čtenáře), že se vyjadřuji k tomu, co se přímo dotýká vize (obecné diskuse či komentáře k popisu stavu světa v tuto chvíli už nevidím jako efektivní – když s autorčiným souhlasím).

Chtěl bych trochu rozepsat (z pohledu vize) poznámku paní autorky, že (patrně na rozdíl od Západu), Rusko kvůli soběstačnosti bude SNIŽOVAT KVALITU SVÝCH VÝROBKŮ.

Kvalita výrobků je širší téma, logicky vyjměme bezpečnost a ochranu zdraví, i když v otázce ochrany zdraví (člověka a přírody) se Západ posunul do míst, kde už to blokuje normální fungování. Navíc díky upadajícímu selskému rozumu společnosti a "zdivočelosti" právníků v honbě za ziskem se hranice bezpečnosti dostávají do oblastí mimo jakoukoliv logiku. Jedná se např. o paradoxní situaci, kdy se má dokazovat účinnost léčivých rostlin (v kontrastu s "teleskopickým testováním" nezávadnosti nových očkovacích mRNA vakcín).

Zaměřme se tedy jen na otázku kvality výrobků.

Na sklonku minulého století a začátku tohoto se ve prospěch obhajoby vyšší spotřeby oprášila Schumpeterova teze, kdy inovace umožní vyšší obrátkovost zboží.

Zákazníci budou vyhazovat stávající výrobky, i když jsou ještě funkční jen proto, že budou na trhu nové modely (úspěšně se to daří u Smartphonů, kdy používat dstarý model diskvalifikuje adolescentního uživatele mezi lůzry a socky).

Tuto "zbytečnou" obměnu někteří výrobci podpořili zabudováváním tzv. "kurvítek", které byly dimenzovány tak, aby "odešly" těsně po záruční lhůtě.

Pracovníci testovacích laboratoří by mohli vyprávět o zadání výrobců, kdy testovaný vzorek má vydržet právě 10 000 cyklů, ale ne víc.

Současně s tímto trendem, se vyměňovaly celé bloky, místo aby se opravovala jen vadná součástka. K tomu se připojil obchodní model, kdy oprava a výměna bloku stála téměř totéž, co nový (inovovaný) model výrobku.

Ze své vlastní zkušenosti mohu povyprávět o tom, jak mi "odešel" zásobník vody od inteligentního plynového kotle přesně měsíc po vypršení záruční lhůty!

A jeho výměna stála téměř 50% původní ceny kotle.

Trochu pozdě si Západ uvědomil, jaký vliv bude mít podpořená nevyžádaná obměna výrobků na produkci odpadu.

Proto v rámci EU vznikají směrnice o povinnosti 100% recyklovatelnosti, či opravitelnosti stávajícího zboží.

Tedy pokládám kolektivu a čtenářům otázku: DO JAKÉ MÍRY JE VE SVĚTLE VIZE ROZVOJE PRODUKTIVNÍCH SLUŽEB EFEKTIVNÍ ZAMĚŘIT SE NA VYSOKOU KVALITU SPOTŘEBNÍHO ZBOŽÍ?

ZDA NENÍ NAOPAK LEPŠÍ CÍLIT NA OPRAVITELNOST VÝROBKU S TÍM, ŽE DÍKY BIODEGRADOVATELNÝM MATERIÁLŮM A LEVNÉ VÝROBĚ ZA POMOCI 3D TISKU BUDE PRO VYTVOŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST V PRODUKTIVNÍCH SLUŽBÁCH PODLE VIZE ZAJÍMAVĚJŠÍ SNÍŽIT KVALITU - NAPŘ. ODOLNOST (NE VŠAK BEZPEČNOST) KRYTŮ, POHYBLIVÝCH ČÁSTÍ APOD. ZA ÚČELEM SNÍŽENÍ CENOVÉ DOSTUPNOSTI A PROSTORU PRO PRŮBĚŽNÉ ZDOKONALOVÁNÍ STAVÁJÍCÍCH SPOTŘEBIČŮ (JINÉ BARVY, LEPŠÍ DESIGN, ČI ERGONOMIČTĚJŠÍ TVARY) PODLE MOMENTÁLNÍHO PŘÁNÍ ZÁKAZNÍKA?

V tomto duchu fungují např. IKEA, či výrobce vysavačů ELEKTROLUX, kteří na svých webových stránkách pro své klienty zveřejnili tiskové soubory nábytkových doplňků (úchytky, kolíčky, spojovací materiál), či speciálních nástavců na vysavač.

A pokud se daný díl zákazníkovi porouchá, tiskový soubor (např. ve formátu STL) odnese na datovém nosiči do Centra 3D tisku, kde mu ho v řádu desítek minut za cenu několika korun vytisknou z biodegradovatelného či bio materiálu.

Tento přístup může fungovat i bez "posvěcení" výrobce. Podle právní analýzy, pokud si zákazník zakoupil nějaký spotřebič a po záruce se mu na něm porouchá nějaký díl (kryt, pohyblivá neelektrická část) má právo si ho podle poškozeného kusu okopírovat (3D skenerem), pracovníci Centra 3D tisku mu navržený model připraví do tisku a v případě, že si 3D tiskárnu tlačítkem spustí sám majitel spotřebiče, nejde o porušení copyrightu výrobce. Je mu fakturován jen pronájem 3Dtiskárny s obsluhou.

Tento princip používání dílů nižší kvality vytištěných na 3D tiskárně využívají i samotní výrobci (Auto Škoda, Filamentum). Ať už v případě různých jednorázových přípravků nebo jako dočasnou náhradu, než dorazí originální náhradní díl.

Výrobce nechtěl zastavit výrobní linku jenom proto, že mu výrobce slíbil dodat nějaký díl až za 3 týdny. Takže si náhradní díl navrhnul v digitálním prostředí, na 3D tiskárně vytisknul a údržbář věděl, že vytištěný díl vydrží jen časově omezenou dobu (např. jednu pracovní směnu).

Takže tisk dalších náhradních dílů naplánoval tak, aby vždy na začátku další směny byl k dispozici dostatečný počet náhražek k výměně již opotřebených dílů. Které je navíc možné recyklovat do nového tiskového materiálu.