Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/243

0001pt;line-height: normal">Rozbor projevu premiéra Viktora Orbána na 31. letní univerzitě a studentském táboře Bálványos z 23. července 2022 – část 6.

Návazně na rozbor Orbánova projevu stojí otázka: Jak co nejvíce podpořit řadu vzájemně propojených nosných myšlenek, které jsou v něm obsaženy a které jsou (nejen s nadsázkou a nejen v přeneseném smyslu) slovem do pranice, která nás čeká a které se nevyhneme?

Odpověď z mé strany:

Posunout Orbánovo vidění o kus dál, překonat nedostatky, které obsahuje a dopěstovat jej do podoby perspektivní, realistické a přitažlivé národní vize respektující globální kontext.

Jak toho dosáhnout?

Odpověď z mé strany:

1. Otevřeně diskutovat o nedostatcích tohoto projevu či (což je totéž, ale přesnější) o nevyužitých možnostech, které odvážné Orbánovo vidění reality nabízí. Pokud diskuse na toto téma bude plodná, vytěsní z veřejného komunikačního prostoru hlas těch, kteří se snaží nabízet falešná řešení současných problémů a Orbána podlým způsobem difamovat.

2. V odborné sféře pokračovat v propracování komplexu reforem, které zefektivní produktivní služby (vzdělání, výchovu, péči o zdraví) a posílí jejich pozici v ekonomice i ve společnosti; komplexních reforem, které umožní, aby se tyto služby ekonomicky "postavily na vlastní nohy", tj. aby byly financovány především a převážně z ekonomických efektů, které přinášejí.

Významná příležitost, která se přímo nabízí:

A ještě využití jedné možnosti by mohlo prospět, aby se postupně rodilo to, co by bylo možné nazvat "politickou verzí vize", tj. verzí, která by byla určitým způsobem (určitými osobnostmi a určitými politickými silami) personifikována a reprezentována v politické oblasti.

U nás k tomu máme ještě poměrně daleko, Viktor Orbán má ještě kus cesty k dostatečně komplexní a funkční perspektivní, realistické a přitažlivé vizi. Souvisí to s příležitostí, o které jsem psal ve 4. části. S využitím malých modulárních reaktorů jako zdroje vytápění. Perspektivně jsou tyto zdroje schopny řešit problematiku vytápění domácností prakticky ve všech zemích světa na neomezenou dobu, přičemž cena jednotky tepla vyráběného těmito zdroji je 3-7x nižší než cena získaná využitím zemního plynu před začátkem energetické krize. ČR disponuje dostatečným výrobním, technologickým i odborným potenciálem k tomu, aby vyvinula a představila prototyp (v Plzni), otestovala jej a vychytala mouchy (v Řeži), prověřila v poloprovozu (přímo v areálu JE Temelín) a zajistila sériovou výrobu. Podívejme se konkrétněji, na čem to vázne, resp. jaké zájmy působí proti:

1. Na zájmu těch, kteří disponují velkými zásobami zemního plynu, na čemž jednak vydělávají obrovské prostředky, jednak mohou distribuci plynu využívat jako geopolitický klacek prosazování svého vlivu. – To by působilo ve prospěch realizace projektu v našich podmínkách (je to "proti Putinovi"), na což někteří naivní fandové projektu u nás spoléhají. Působí však ještě další zájmy.

2. Obyčejná konkurence v oblasti produkce příslušných zařízení a výrobních kapacit pro výrobu zařízení. Protože jde o hodně velké zisky, budou v této konkurenci využívány nástroje podpásové politiky.

3. Snaha udržet naši zemi v plné závislosti na mocnějších a nejmocnějších ochráncích (protektorech), přičemž realizace projektu u nás by velmi podstatným způsobem naši stále rostoucí závislosti omezila a výrazně posílila naši pozici. To někteří nebudou chtít připustit a najdou k tomu dostatek slouhů u nás.

4. (A to je patrně největší překážka:) Ve světě vládnou síly vázané na jádro současné globální moci, které vidí vývoj globální společnosti setrvačně (po staru), tj. jako zápolení velmocí v boji o suroviny s využitím silových prostředků. (Mj. připomeňme si, že i Viktor Orbán částečně tomuto vidění světa podléhá, resp. přejímá hry, které se v této souvislosti hrají, i když – což se oprávněně mnohým líbí – hledá alternativu vůči tomu, jak jsou v současné době tyto hry rozehrány, tj. oslabení a zbídačení EU přes důsledky konfliktu vyprovokovaného na Ukrajině a další aktivity tohoto typu.) Projekt malých modulárních reaktorů jako zdroje vytápění by vedl k výrazné změně uvažování nejen u nás, ale i ve světě (i Gréta si uvědomuje perspektivy jaderné energetiky a v této podobě jsou na dosah!). Postupně by se začal prosazovat jiný pohled na to, jak zajistit trvalou udržitelnost, resp. neomezenou perspektivu vývoje lidstva. Proto bude snaha z pozice nositelů SILOVÉ POLITIKY BOJE O SUROVINOVÉ ZDROJE zadupat projekt do země.

Pokud jde o chování naší současné reprezentace, tak si o ní nelze dělat žádné iluze. Není schopna a ani nechce hájit zájmy naší země a velmi rychle se podřídí tlakům prezentovaných v bodech 2 až 4. – "Potřebovali bychom našeho Orbána", jak někteří říkají. Ale prosazování osobností a politických reprezentací, které budou mít blíže k obraně a podpoře našich národních zájmů, není jednoduché. Srozumitelné a zřetelné prezentování projektu malých modulárních reaktorů jako zdroje vytápění by mohlo generování takových elit podpořit, pokud by si ho vzaly jako program. A pokud by si uvedenou možnost zařadil Viktor Orbán do svého vidění, včetně možností spolupráce s naší zemí (nejlépe by se projekt uskutečňoval v rámci V4 a přispěl by k větší funkčnosti tohoto uskupení), znamenalo by to zásadní změnu oproti dosavadnímu procesu "odnárodňování elit", resp. pseudoelit.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Hlavní část letošní dovolené jsem strávil na divokém Balkánu. Skvělý zájezd, skvělý průvodce. Příští rok si zopakuji, Kdo bude mít zájem, s tím se podělím o informace a zkušenosti. Černá Hora, Kosovo, Albánie, Makedonie. Vše oblasti s převažující částí albánského obyvatelstva. Překrásná příroda, města a městečka bohatá na svědky minulosti, fajn lidé, zajímavé diskuse. Zážitkově tak bohaté, že se dostavilo něco, co lze nazvat únava ze zážitků.

5. den: putování střední Albánií. Po zastávce v LEZHE, kde je pohřben albánský národní hrdina Skanderbeg, navštívíme jeho hradní baštu v městečku KRUJË. V přístavním městě DRAČ (Durres), které se nacházelo na VIA EGNATIA (stará římská cesta spojující Jadranské moře s Cařihradem) si prohlédneme městské hradby z dob byzantské říše a monumentální amfiteátr z 2. st. n. l. Odpoledne navštívíme BERAT - nejstarší albánské město s byzantsko-slovanskou citadelou a starobylými mešitami a kostely v dolním městě. Zde budeme rovněž nocovat.

Z labyrintu starého města pod citadelou v Beratu.

Tady je dobře vidět staré město pod citadelou. A taky náš autobus. Naše cestovka si ho půjčila od prvoligového hradeckého hokejového manšaftu. Skvělí šoféři. Moc a moc přispěli ke zdaru náročné výpravy.

Pěší zóna v Beratu. Působí živě a příjemně.

Sluníčko zapadá. Pohled z hotelového okna na trochu smutný opuštěný areál s krásnými horami v pozadí. Hotel moderní s vynikající kuchyní a skvělým personálem. Nejlepší hotel na celé cestě.

Zpět na hlavní stranu blogu