Vize, jakou potřebujeme/232

5. srpen 2022 | 00.01 |

blog ›

K 8. online setkání a příprva na 9.

8. online setkání k pěstování vize proběhlo úspěšně, i když teprve dnes se dostávám k tomu, abych zformuloval některé postřehy (níže uvedu, čím jsem byl zaměstnán). Ještě před tím avizuji 9. online setkání, které se uskuteční

V neděli 7. srpna od 18.00 zde:

Připojení (bez hesla):

https://meet.jit.si/radimvalencik

Účastnit se může každý, stačí rozkliknout výše uvedený link.

Program:

- Vize z pohledu velkých a malých států

- Vize a osobnosti

0001pt;line-height: normal">Obě témata vyplynula z diskuse na 8. online setkání. Uvedu stručný kontext:

Když se diskutovalo o vizi "velkých zemí" (v návaznosti na bod "Má vizi Putin, Biden, nebo ani jeden z nich?") podrobně popsala J. S. své zkušenosti z jednání s kolegy z jedné velké země, na kterém byly nastoleny otázky blízké problematice vize. Překvapilo ji tehdy, že jí bylo jako něco zcela samozřejmého sděleno, že malé země se vůbec problematikou vize nemají zabývat, protože stejně nejsou schopny nic ovlivnit. Podobné zkušenosti uvedli i další účastníci.

Při této příležitosti jsem si uvědomil, že právě v ten den jsem narazil na něco velmi podobného, když jsem připravoval sérii o "ruské vizi" z pera P. Akopova (uvedenou sérii jsem ukončil předcházejícím dílem, považuji ji za velmi důležitoiu). V "ruské vizi" najdete třeba tuto formulaci: "Skutečně suverénní může být pouze národně smýšlející mocnost."– Malá země, resp. země, která není "mocností" nemá právo na to být suverénní?! Ono to vypadá jen jako maličkost či přeřeknutí, ale není to tak. Intelektuálové ve velkých zemích mají tendenci nahlížet na vývoj z pozice silových řešení a přehlížet podstatu změn, o které jde. Možná právě z pozice zemí jako je naše, lze vidět obrysy perspektivní, realistické a přitažlivé vize lépe, než z pozice "mocností". Proto bude vhodné tuto problematiku otevřít na následujícím online setkání. Mj. i proto, že jsme ji neprodiskutovali více podrobně, na což si v reakci na setkání někteří stěžovali.

Druhé téma (Vize a osobnosti) vyplynulo z bodů Klid před bouří? a O PRAKu (a proč je obrana před represemi a kriminalizací aktuální, jakou roli hraje vize). Na 8. online setkání jsme vytipovali tři oblasti, v nichž v nejbližší době s největší pravděpodobností dojde k dramatickému vývoji:

- Energetická situace.

- Dopady inflace na domácnosti a firmy (přičemž firmy jsou zdrojem příjmů většiny domácností).

- Hrozba represe a kriminalizace kritických názorů reagujících na aktuální společenský vývoj.

(Pokud jde o třetí bod související s informací o PRAKu, nelze vzhledem k dramatickému poklesu důvěry v současnou vládu a role, do které je tlačena v rámci globální hry, vyloučit ani velmi rychlou změnu směrem potlačování základních parametrů demokratického státu.)

Z tohoto hlediska byla na 8. setkání (ale i při jiných příležitostech) nastolena v návaznosti na různé scénáře vývoje otázka osobností, které by mohly být nositeli alternativy. S touto otázkou se setkávám v poslední době stále častěji (a patrně nejsem sám). Z hlediska pěstování vize tato otázka nestojí ve smyslu, kdo konkrétně, ale jak pěstování vize a vztah potenciálních lídrů k vizi i procesu jejího pěstování může přispět k vyprofilování, veřejné prezentaci a výběru nejvhodnějších osob. A také jak vizi co nejvíce zaměřit tímto směrem. To je mnohem složitější otázka, než zda je lepší ten, nebo onen. Uvidíme, k čemu se nám podaří se na příštím setkání dobrat.

K tomu Radek N.:

Chtěl bych navázat na autorovu myšlenku, že "Putin nemá perspektivní, realistickou a přitažlivou vizi, která by vyvedla svět ze současné krize".

Pokud se na problém podíváme pod tímto úhlem pohledu: Západní svět je v krizi (předlužený, dolar ztrácí pozici jako reservní měna a petrodolar, nemá suroviny, průmyslově je závislý na Číně, surovinově na státech třetího světa a Ruska), tak vize BRICS+ založená na měně vycházející z koše měn členských zemí opřených o reálnou produkci, suroviny, zlato usilující o vzájemné vztahy "win-win" a ne "The winner takes it all. The Looser standing small" SKUTEČNĚ NENĺ SCHOPNA VYVÉST SOUČASNÝ ZÁPADNĺ SVĚT Z KRIZE.

A ano vize Ruska rozvíjí / udržuje minulý svět.

A můžeme si vsadit ve Fortuně, který systém v rámci multipolárního světa vyhraje.

Dále k tomuto: "Svět prochází mnohem hlubší změnou, změnou (jak s oblibou říkám) srovnatelnou s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější. Rodí se ekonomický systém založený na hlubokých strukturálních proměnách a spojený s prosazováním dominance sektorů přímo zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka. Putin je představitelem starého myšlení, myšlení těch, kteří vidí svět prizmatem zápolení o suroviny. Jeho vize je příliš setrvačná a exodus ze současných problémů nenabízí. Z toho může do budoucna vyrůst problém, dnes to znamená "jen" řadu nevyužitých příležitostí."

A ano, pokud přijmeme rozhodnutí, že naše budoucnost je v digitalizaci, v robotizaci, ve významném využití umělé inteligence v našem každodenním životě a že lidská práce bude vycházet z možností, které nám umožní Průmysl 4.0 (tedy žít ve Společnosti 5.0), TAK JE PRO NÁS, JAKO PŘĺSLUŠNĺKY ZÁPADU POTŘEBNÁ ÚPLNĚ JINÁ VIZE.

Ale ruku na srdce, kolik lidí rozvijí své unikátní lidské dovednosti a schopnosti? A budou spokojení ti ostatní, kteří si každodenním způsobem života vybírají pověstnou "modrou pilulku", takže jim nezbyde než pracovat v režimu – levné práce, založené na rutinních pracovních úkolech, kde jejich kvalitu/výsledky práce/odměnu bude hlídat "digitální, inteligentní dráb" aby lidský faktor (a vlažný přístup k práci) nezpůsoboval zmetky v do dokonalosti vyladěné výrobě?

A k tomu trochu inspirující přírody:

Hlavní část letošní dovolené jsem strávil na divokém Balkánu. Skvělý zájezd, skvělý průvodce. Příští rok si zopakuji, Kdo bude mít zájem, s tím se podělím o informace a zkušenosti. Černá Hora, Kosovo, Albánie, Makedonie. Vše oblasti s převažující částí albánského obyvatelstva. Překrásná příroda, města a městečka bohatá na svědky minulosti, fajn lidé, zajímavé diskuse. Zážitkově tak bohaté, že se dostavilo něco, co lze nazvat únava ze zážitků.

3. den: přejezd do oblasti METOHIJE (západní KOSOVO), návštěva kosovského městečka PEC, případně komplexu PECSKÉHO PATRIARCHÁTU. Přesuneme se do DEČANSKÉHO MONASTÝRU, k největší dochované sakrální stavbě středověkého Srbska s cyklem fresek na celém Balkáně, kosovské město PRIZREN s tureckou čtvrtí (po Sarajevu nejzachovalejší muslimské město na Balkáně), přejezd do Albánie, nocleh v zapomenutém BAJRAM CURRI, městečku se snad nejkrásnější polohou z albánských měst s kulisou velikánu Jezerca (2 693 m n. m.). Do severovýchodní části Albánie donedávna nevedly žádné cesty, proto se jedná o nejchudší část země, kde se čas zastavil v dobách Envera Hodžy. Této charakteristice také odpovídá úroveň ubytování jediného místního hotelu. Strava je však skvělá a majitel hotelu pohostinný.

Hlavní chrán (resp. čtveřice tří postupně postavených chrámů vytvářejících celek) Pecského patriarchátu. Když jsem zde byl asi před osmi léty, stály před branami kláštera obrněné transportéry s italskými příslušníky KFOR a v klášteř byly už jen tři ženy. Teď již jich tam přibylo a obrněné transportéry byly odklizeny kousek dál, aby nebyly vidět.