Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

radekn*: Asi nemá cenu opakovat, že souhlasíme se stručnou i dlouhou verzí Vize a že je třeba ji „zařadit do rámců a kontextů které vychází z růstu role odvětví jako je Vzdělávání a Výchova“.

Ale stejně jako je prezentace Vize podmíněna tím, zda má malý stát právo na suverenitu v tom, mít vlastní / alternativní vizi (I. stupeň řízení dle KSB) nebo ne, tak i zmíněný kontext – "Vzdělávání" a "Výchova" jsou podmíněny tím, zda má malý stát právo na vlastní vzdělávací oblasti (II. a III. stupeň řízení dle KSB), tedy co a jak bude učit své děti i dospělé (ty v rámci rekvalifikace, či celoživotního vzdělávání).

Suverenitu na úrovni světonázoru – alt. vize nechám na online diskusi o tomto víkendu, ale jak je to dnes se vzděláváním (formálním, neformálním příp. i informálním)?

Jsme schopni, popřípadě jakým způsobem podporovat osvojování si dovedností (kompetencí) potřebných pro úspěšné fungování ve společnosti produktivních služeb?

Když vidím, jak některá témata (Klíčové kompetence) v našich školách mají pod kontrolou různé nevládní organizace, jaké problematiky nám diktuje přes RVP (rámcový vzdělávací program) a dotační politiku Evropská unie (viz. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech), mám pocit, že zajištění vzdělávání a výchovu v kontextu Vize bude třeba realizovat jiným způsobem než klasicky přes státní vzdělávací systém.

A řešením nejsou asi soukromá vzdělávací zařízení, pokud jsou zapsána do Rejstříku škol a školských zařízení MŠMT, protože aby dostali dotaci na žáka od státu, musí plnit stejné vzdělávací cíle (jinými metodami).

Další problém vidím v tom, že odvětví Vzdělávání je možná jediné, u kterého výsledek – efekt vidí jeho realizátor (pedagog) až za 10-15 let.
Vždy mi přišlo komické, když kapitáni průmyslu si stěžovali na to, že náš vzdělávací systém nepřipravuje dostatečně absolventy na trh práce a potřeby firem. Přitom žádný z těchto kritiků není schopen říct, kde bude jeho firma ne za 10, ale ani za 3-5 let, tak jak si dovolují požadovat takovou predikci od pedagogů, kteří učí žáky se zpětnou vazbou mnohem delší?

Čili bude to chtít asi promyslet efektivnější zpětnou vazbu získaných kompetencí.

A s tím mám pocit souvisí i další předeslané téma: otázka osobností, které by mohly být nositeli alternativy.

Protože pokud si odpovíme na obě výše uvedené otázky (malý stát nemá právo na vlastní/alternativní vizi a státní vzdělávací systém neumožňuje rozvíjet vzdělanost a výchovu v souladu s alternativní vizí), budou muset nositelé alternativní vize šířit povědomí jinými cestami a metodami.

Na velmi obecné úrovni mi to spíš připomíná vzdělávání v Jednotě bratrské, či „bytové semináře“ v době nedávné.
Ale toto téma se asi víc rozvine během online seminářů v blízké budoucnosti.