Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

tibor ganzer: Brilantní.
Ještě bych do toho seznamu přidal Tamás Gáspár Miklós

maxim 1:
Dobré ..., ale jenom v kritické ideové části ...
Příběh prznění a zneužití marxismu je i opakovánímn příběhu prznění a zneužití křesťanství, to prznění a zneužívání velkých pokrokových lidských idejí je všeobecná zákonitost projevující se v hlavně mravností nezralých společnostech ...
Polidštění opičích tlup v lidskou vyrovnanou a zralou společnost stále nedosahuje rozhodujícího úspěchu, stále se opakuje návrat k opicím ...
Marxismus je samozřejmě kritizovatelný v ideové části, ale jeho praktická realizace v leninismu a ve stalinismu by měla být stále vzorem, jak prosadit společenský pokrok, přotože s jenomn "intelektuálními ideovými prostředky" se pokrok prosadit nedokáže ... ...

maxim 2:

Pane docente,

pominu teď ostatní věci a dovoluji si položit Vám dotaz, zda jste vůbec četl text pana doktora Neužila, který jste otiskl na pokračování ve čtyřech číslech Vašeho časopisu Marathon ?

Podle mne jste ho buď nečetl vůbec nebo jste ho jen tak letmo přehlédl, protože kdybyste se mu skutečně hlouběji věnoval, tak
a) nyní byste ho nedoporučoval k přečtení v souvislosti s kritikou Marxovy teorie hodnoty;
b) pravděpodobně byste článek ve svém časopise nepublikoval.

Ad a)
Pan doktor Neužil NENÍ žádným kritikem Marxe, právě naopak. Když totiž pomineme úvodní část článku, která má sloužit asi jako úvod do problému a jako propagace tezí pana doktora Hellera a Neužila o fungování kognitariárního kapitálu, pak jádrem textu je kritika článku pana Ladislause von Bortkiewicze o transformaci hodnot na výrobní ceny.

Dnes již bohužel nežijící pan doktor Heller i pan doktor Neužil považovali totiž prof.Bortikiewicze za hlavního kazisvěta, který ze zálohy přes transformační problém zaútočil na Marxovu teorii pracovní hodnoty a pan doktor Neužil se svým textem pokuší článek prof.Bortkiewicze vyvrátit.

Pro případné čtenáře připomenu, oč se jedná.

Marx popisuje v 9.kapitole třetího dílu Kapitálu ustavení všeobecné míry zisku. Tam uvedené schéma přeměny hodnot ve výrobní ceny je ovšem nekonzistentní, protože na vstupu v nákladech figurují hodnoty a na výstupu výrobní ceny. Toho si byl vědom i samotný Marx, jak o tom svědčí poznámka, kterou na zmíněném místě Kapitálu sám učinil.

Ladislaus von Bortkiewicz napsal v roce 1907 článek, kde na jednoduchém příkladu prosté reprodukce se třemi odvětvími transformaci hodnot na výrobní ceny řeší. Pan doktor Neužil to považuje za svatokrádež a za každou cenu se snaží článek vyvrátit a dogamicky obhajuje Marxovo schéma transformace, jehož nekonzistenci uznal i samotný Marx, jak o tom svědčí výše zmíněná poznámka v Kapitálu.

Proč tedy odkazujete na článek doktora Neužila v souvislosti s kritikou marxistické teorie hodnoty mi není jasné, když pan doktor Neužil považuje Marxe za Slovo Boží a není ochoten připustit ani nekonzistenci, která je zjevná a připustil ji i samotný Marx.

Ad b)
Článek pana doktora Neužila je špatný a plný chyb.

Jedna, a to zcela zásadní, chyba je už na začátku části, která uvádí do článku prof.Bortiewicze a která vznikla chybným překladem z anglické verze článku do češtiny. (Konkrétně - doktor Neužil uvádí, že Bortkiewicz předpokládá stejnou organickou skladbu kapitálu ve všech odvětvích. To je ale chyba překladu, ve skutečnosti B.předpokládá stejné organické složení kapitálu při výrobě výrobních prostředků pro všecha odvětví. A to proto, aby mohl výrobu výrobních prostředků shrnout do jednoho odvětví.) Tato chyba překladu je ovšem natolik zásadní, že prakticky z celého dalšího textu již činí cosi, co má s rádoby kritizovaným článkem prof.Bortkiewicze společného jen málo.

Jen kvůli uvedené chybě může doktor Neužil vytrhnout z kontextu jistou rovnici a v návalu vítězného nadšení napsat: "... z čehož ovšem současně vyplývá, že algebraický výraz 2(f1 – f2) ve jmenovateli kvadratické rovnice, jež panu Bortkiewiczovi tak krásně vyšla, se rovná nule a nulou dělit nelze!".

Doktor Neužil profesora statistiky na Berlínské univerzitě v době, kdy ten titul ještě něco znamenal, podezírá z chyby na úrovni žáčka základní školy. A vůbec mu nepřipadá divné, že v článku, který pro pochopení vystačí se středoškolskou matematikou a který přečetly od počátku zájmu o transformační problém tisíce hodně chytrých hlav, by zrovna on našel nějakou primitivní školáckou chybu.

Článek obsahuje i další chyby a nesmysly, na které zde není prostor. Stručně a jasně - je to paskvil. O textu doktora Neužila proběhla velmi obsáhlá diskuse na webu pana doktora Hellera a ukázalo se, že pan doktor Neužil transformační problém vůbec nepochopil, nechápe význam základních pojmů a navíc ani nezvládá středoškolskou matematiku. Bohužel, po smrti pana doktora Hellera jeho web nikdo neudržuje a diskusní fórum je totálně zaspamované.

Nechci, aby to vypadalo, že pana doktora Neužila nějak shazuji, on je možná dobrý filosof, ale politická ekonomie mu nejde (mírně řečeno).

Jeho článek se špatně čte, matematické rovnice kromě začátku článku nejsou umístěny na samostatných řádcích a jsou vloženy do textu, často pokračují přes zalomení řádku. K pochopení textu a uvědomění si chyb je navíc nutno seznámit se s originálem nebo anglickou verzí článku prof.Bortkiewicze a nespoléhat se na převyprávění Dr.Neužila. Tento proces absolvovalo asi jen velmi málo lidí a tím si vysvětluji to, že jste článek vůbec otiskl, že se Dr.Neužilovi za něj nedostalo nějaké větší kritiky a že si o něm dokonce někteří myslí, že je odborníkem na transformační problém.

*************

K dalšímu co jste napsal se již rozepisovat nebudu, snad jen poznámku.

Vy píšete: "Proč ekonomický systém začal potlačovat konkurenci založenou na inovacích a začal se měnit v administrativně přídělový systém směřující k potlačení svobodné soutěže a následně v systém všeobecného nedostatku? Co se to vlastně stalo?"

1) Jste schopen na nějakých číslech dokázat, že by nějak klesalo množství inovací ? Takové tvrzení se mi zdá být ve zjevném rozporu se skutečností.

2) Možná je to tak, že Marxovy prognózy o zániku kapitalismu se začínají naplňovat. A místo něj pomalu přichází ... socialismus. Ale nikoli ten, který si představovali marxisté, ale socialismus "pro bohaté". Prostě, výroba se již přestává vyplácet (alespoň v bohatých zemích), a tak se rozdělují dotace. Doporučuji přečíst si knihu Ilony Švihlíkové a Miroslava Tejkla "Kapitalismus, socialismus a budoucnost aneb Mikeš už přišel". Ten Mikeš který přišel je sociaslismus, který už je zde, aniž by si ho někdo vůbec všiml (protože je to socialismus "pro bohaté").

maxim 2:
Pardon, "... a dogamicky obhajuje Marxovo schéma" správně má být "... a dogmaticky obhajuje Marxovo schéma".

radimvalencik: Děkuji za připomínky.
Článek P. Neužila jem nejen četl, ale i redigoval. Odkázal jsem na něj nikoli proto, že by vyvracel teorii nadhodnoty, ale právě z opačného důvodu - abych ukázal, že jsem nikdy nebránil diskusi na dané téma.
Teorie nadhodnoty je neudržitelná z více důvodů, ale já v článku upozorňuji na něco jiného - že v rozporu se zásadním principem Marxova pohledu (reprodukční vidění reality) se Marx téměř nezajímá o to, co se s "nadhodnotou" děje. Proto mu uniká fenomén pozičního investování (které navíc v jeho době nebylo rozvinuto).
Diskuse na téma přeměny dynamického proinovačního systému v adminstrativně redistribuční, přídělový by si vyžádala více času. Bloudím po Balkánu od rána do večera, příležitosti k napojení na internet minimum, takže vyřizuji jen to nejdůležitější.

---
radimvalencik.pise.cz

maxim 2:

Pane docente, děkuji za reakci. Přiznám se že nechápu, jak jste mohl článek pustit, pokud jste jen nejen četl, ale dokonce i redigoval. Vždyť kromě chyby překladu, kterou pravda nemusí odhalit ten, kdo nečetl německou nebo anglickou verzi Bortkiewiczova textu, článek PhDr.Neužila obsahuje celou řadu dalších chyb a nesmyslů - např.to, jak píše, že se "spolu s neznámými veličinami z1,z2 a z3 „urodí“ ještě i dalších šest neznámých veličin x1, x2, x3, y1, y2, y3" je doslova k pláči a svědčí to o tom, že pan Neužil vůbec nepochopil princip transformace a co je to transformační koeficient.

Knihu paní doc.Švihlíkové a pana JUDr.Tejkla vřele doporučuji a jsem přesvědčen že kdo si ji přečte, nebude litovat. JUDr.Tejkl je velký znalec Marxova díla a má na vývoj společenského a ekonomického systému velmi originální názory. S těmi se lze seznámit také na internetu, kde v minulosti publikoval na outsidermedia.cz a texty lze vygooglit.

jiří kohout: Děkuji za tento článek.
Při mém čtení Kapitálu jsem si kladl stejné otázky. Kapitál byl přelomové dílo, ale stejně jako geniální matematik Euler formuloval matematické věty, kterými potvrdil Fermatovu větu, sama jeho teorie byla následně zobecněna Carmichaelem. Samotného mně udivuje, že nikdo podstatě nekultivoval Marxe, a nedostatky v jeho díle nedoplňoval. Kapitál byl dogmatizován, a tím celé hnutí. Je na čase prohloubit pochopení zejména nedostatků jeho teorie a přinést lepší popis celospolečenských dějů tak, aby byla odkrýt pravá podstata a nabídnuto její skutečné řešení. Lidstvo by bylo dnes schopné technicky samo sebe osvobodit od nutnosti kapitalizace lidské (někdy otrocké) práce. Bohužel stav současné lidské společnosti zaostává za jejími technickými možnostmi, a tudíž je pro udržení klidu a sociálního smíru nezbytné udržovat i společnost pomocí lidské práce.

radimvalencik: Teď chodím po horách v Černé Hoře (jmenují se "Prokleté hory", ale jsou jako Dolomity) - a přemýšlím, jak udělat ještě srozumitelnější. Jde o co nejnázornější popis vztahu mezi výchozím rozdělením a jeho dopady na následné rozdělení, přeněji - jak se to projevuje v jednání lidí. Praktickým vyústěním může být například odpověď na otázku, kdo změny začne a kdo i za jakých podmínek se k nim přidá. NEKOMPETENTNÍ NAŠTVÁNÍ(zoufalství) nadělá víc škody než užitku. Toto si myslím, že je aktuální "vypiplat" tak, aby se na tom shodlo co nejvíce lidí: https://radimvalencik.pise.cz/10381-odpoved-na-otazku-co-delat-az-to-praskne.html

---
radimvalencik.pise.cz