Vize, jakou potřebujeme/200

Vize, jakou potřebujeme/200

V rámci procesu retro-reflexe pěstování vize mě kamarád upozornil na poměrně nový další pokus vzešlý z pera poměrně inteligentních lidí, z nichž některé znám. Přiznám se, že jsem byl trochu zklamán. Příliš nevyvážení, příliš deklaratorní, příliš "povznesené" nad reálné problémy. Jedná se o "Podnikatelskou vizi ČR 2050". Ale neuškodí, pokud se s touto vizí seznámíme i v rámci pěstování naší vize. Už proto, že některé nedostatky "podnikatelské vize" jsou poučné.

K "Podnikatelské vizi ČR 2050"– 2. část

Na s. 25 takto formulují roli bank a finančních institucí:

Naléhavou potřebu postavit se výzvám spojeným se změnou klimatu dokládá snaha všech států světa změnu podpořit, a to i konkrétními cíli definovanými Pařížskou dohodou a Agendou OSN pro udržitelný rozvoj, které v této oblasti stanovují ambiciózní cíle. EU přijala na základě Zelené dohody pro Evropu řadu dalších závazků, zejména ten s cílem stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem a snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Za cíl si klade rovněž posílit svou odolnost vůči změně klimatu, zvrátit úbytek biologické rozmanitosti i všeobecné zhoršování životního prostředí a zároveň v tomto procesu nikoho neopomíjet.

Ekonomiky včetně té naší, které jsou stále více strukturovány na základě měřítek udržitelnosti, vyžadují finanční sektor, který celou tranzici umožní a podpoří. Finanční společnosti se tak stávají nejen samotnými účastníky tranzice, ale sou časně jejími nenahraditelnými katalyzátory.

Dlouhodobým cílem finančních společností se tak stává nejen naplnění globálních závazků v oblasti udržitelnosti, ale zejména dlouhodobá udržitelnost sektoru, který bude brát v potaz všechna rizika i příležitosti plynoucí ze začlenění ESG (Environmental, Social, Governance) pohledu do strategií a fungování finančních institucí. Celková strategie přitom zohlední jak rizika plynoucí ze změny klimatu či oblasti řízení, tak i prvky sociální, které mohou v čase nabývat na významně vyšší důležitosti.

Nebudu komentovat.

Na s. 30 je jedno z mála míst, kde se ukazuje, jaké přínosy muže mít investování do lidských schopností a jejich uchování. Cest k tomu, jak prostřednictvím služeb poskytovaných takovými odvětvími jako je vzdělání či péče o zdraví prodloužit profesně aktivní život člověka je mnohem více.

Obecně rozšířené digitální dovednosti jsou podmínkou pro funkční společnost, která může důvěřovat digitálním produktům a on-line službám, dokáže odhalovat dezinformace a umí se chránit proti kybernetickým útokům a internetovým podvodům. Dobrá úroveň základních digitálních dovedností širokých vrstev obyvatelstva je také předpokladem pro to, aby lidé mohli využívat nástroje a pomůcky, které jim pomohou pokračovat v aktivním profesním životě, i když zestárnou.

K využívání přínosů inkluzivní digitální společnosti bude nutné rozšířit přístup k základním digitálním dovednostem tak, aby se dostupné celoživotní vzdělávání v oblasti digitalizace stalo realitou na celém území Česka, a to včetně venkovských oblastí. Pro úspěšnou digitální budoucnost Česka je ale důležitá také dostupnost špičkových odborníků v oblasti ICT. Ta bude vyžadovat reformu vzdělávacího systému a za vedení specializovaných programů vzdělávání v klíčových oblastech, jakými jsou umělá inteligence, kvantová fyzika, kybernetická bezpečnost nebo analýza dat, ale také vyšší míru začlenění digitálních předmětů do ostatních odborných disciplín a vzdělávacích programů. Tato výzva souvisí i s větší praktickou rolí univerzit popsanou níže pro oblast "BIMu a digitálních dvojčat".

A když už se mluví o tzv. umělé inteligenci, měl by se ten, kdo si touto problematikou v rámci vize zabývá, zamyslet nad tím, které lidské schopnosti jsou v dohledné perspektivě (třeba do roku 2050) umělou inteligencí nahraditelné a které ne. Odtud pak odvodit strategické závěry pro oblast vzdělání a rekvalifikací.

(Pokračování třetí, závěrečnou částí zítra)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Pokračují v sérii ze zájezdu "Pěšky po Sicílii" s Delfínem. Spojit dovolenou s pěšími túrami je dobré i proto, že si člověk může promyslet, co musí ještě před prázdninami stihnout napsat a zorganizovat.Chodili jsme denně přes 10 km + ještě procházky v cílech výletů, což jsou zpravidla menší městečka.

Takto vypadá největší pod Etnou.

A takto vypadá lávové pole zblízka. V dálce je vidět kráter Jupiter, na jehož okraji stojí desítky lidiček. Sejít lze i dolu.

Pohled na turistické centrum. Nejvyšší místo, kam lze dojet autem. Pak lze ještě o kus výš vyjet lanovkou. Celé bylo před pár léty smeteno lávou. Pozůstatky jsou vidět částečně vykukující z vychladlé lávy. Nyní zase obnoveno.

Jedna z lávových jeskyní. Pod ztuhlou krustou teče láva a někdy vyteče takovým způsobem, že za sebou zanechá tunel. Prý se kdysi tyto jeskyně využívaly k uchování stlačeného sněhu, ze které se vyráběly lahůdky obdobné zmrzlině. Taky jsme něco takového dělali jako děti. Kupovali jsme si kyselinu citronovou a posypali s ní sníh, nejlépe ten krystalizovaný. To byly angíny!