Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/199

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS">- SUBJEKT, tj. odpověď, kdo změny provede (autoři to řeší tím, že apelují na všechny, na to, aby se všichni domluvili, což v některých případech vede nejen k prázdným, ale i komickým formulacím).

- POLARITA: tj. odpověď na otázku, co štěpí společnost ve vztahu ke změnám, které nazrály a které je třeba realizovat (problém toho, že některým současný stav vyhovuje, parazitují na něm a nechtějí jej měnit, autoři naprosto přehlížejí).

Přitom právě vyjádření této triády je v každé vizi, která žije a má šanci se realizovat má zásadní význam, jen tak totiž může vize reagovat na vývoj reálné situace a obohacovat se na základě interakce s názory lidí.

Druhým zásadním "konstrukčním nedostatkem" je, že velmi povrchně řeší problematiku předpokladů rozvoje a uplatnění schopností lidí jako dominantního zdroje nové kvality ekonomického růstu i jako rozhodujícího faktoru prosazení nezbytných změn (komplexních reforem apod.). Přitom k tomu, aby na tomto autoři svou vizi postavili, měli nakročeno. Na s. 35 píšou:

Každý jednotlivec, organizace, společnost i stát má nevyužitý potenciál. Budoucnost závisí na rozvoji nás všech a našeho potenciálu.

Ale z toho měli udělat ústřední myšlenku, místo toho se tato myšlenka objevuje až v hloubi textu a jejich vize s ní téměř nepracuje (jak ukážu na konkrétních příkladech).

Zde je struktura podnikatelské vize:

Obsah

Předmluva 2

Změna klimatu a výzvy energetiky 4

Mobilita bez limitů (a zplodin) 9

Sociální soudržnost jako klíč k budoucnosti 13

Reinvence ekonomiky směrem k uzavřeným cyklům 16

Finanční sektor jako katalyzátor přechodu k udržitelnosti 22

Digitálně propojená a inovativní společnost 26

Práce jako kontinuální učení 32

Potraviny s hodnotovým přesahem 36

Místa pro kvalitní žití 39

Přes 50 % textu je věnováno životnímu prostředí z hlediska dekarbonizace, ale bez konkrétního rozboru toho, jak ji realizovat. Pasáže se opakují, jsou nezáživné a sugerují čtenáři určitý názor. Ale budiž. Rozmístění akcentů není tím nejdůležitějším. Ale jen pro zajímavost. Pojem "dekarbonizace" je použit v textu více než 100x (!), pojem jaderná energetika jen jednou (a to ve smyslu "prodloužit životnost"), pojem "nanotechnologie" ani jednou.

Nicméně autoři se hned v úvodu (s. 4) pochválili:

Text, který držíte v rukou, popisuje podnikatelskou vizi stavu české společnosti v roce 2050. Jde o vizi společnosti, která je globálně i regionálně odpovědná, do sebe nezahleděná, prosperující, udržitelná, klimaticky neutrální, resilientní, tolerantní, soudržná, nediskriminační, solidární, inkluzivní a sociálně spravedlivá. Její jednotlivé části a skupiny jsou schopny se vyslechnout a prostřednictvím otevřeného dialogu a inspirace dobrou zahraniční praxí se společně sebevědomě rozvíjet, posilovat a zlepšovat náš společný fyzický a kulturně-společenský prostor, civilizační a sociální hodnoty, ekonomiku a kvalitu života (TVOŘIVÁ SPOLUPRÁCE).

Proti gustu žádný dišputát, ale na mě to je až moc. Nyní budu vybírat z vize už jen to nejlepší a komentovat spíše pozitivně (jde přece o tvořivou spolupráci a vnímání různých názorů). Např. s tímto lze zcela souhlasit:

Zvládnutí sociálních důsledků přechodu k udržitelnosti je podmínkou sine qua non pro úspěch stejně jako uchování a rozvoj zdraví. Společnost si po celou dobu transformace musí uchovat soudržnost, aby si udržela schopnost spolupráce. Pouze aktivní, podnikavá a soudržná společnost, schopná spolupracovat při řešení komplexních problémů, která je schopna spravedlivým způsobem rozdělovat výnosy i zátěže, má naději pro budoucnost.

K tomu, jak to udělat na též straně autoři říkají:

Pokud má být sociální soudržnost společnosti i přes přicházející trendy zachována, je klíčové omezit sociální rozdíly a minimalizovat chudobu. Je proto nezbytné, aby se významnější část hrubého domácího produktu rozdělovala prostřednictvím mezd a platů a aby celkový regulatorní rámec omezoval zvyšování sociálních rozdílů. Přechod k udržitelné společnosti bude vyžadovat nejen intenzivní spolu práci politiky a podnikání, ale také financování přechodného období, a proto není možné setrvávat u společnosti nízkých daní. Pokud má koncept udržitelnosti uspět, je také zásadní přejít na kalkulace skutečné ceny, které v sobě budou zahrnovat veškeré externality včetně těch sociálních.

Takže, pokud to chápu správně, zvýšíme daňovou zátěž a budeme více přerozdělovat. Na podnikatelskou vizi se mně to zdá poněkud divné, ale budiž. V naší vizi bych tuto problematiku viděl jinak a formuloval doporučení: Budeme odstraňovat bariéry, které brání tomu, aby investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchování a uplatněním lidských schopností byly využívány podle míry jejich výnosnosti.Bylo by fajn, pokud by existovala příležitost k porovnání obou přístupů.

(Pokračování druhou částí zítra)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Pokračují v sérii ze zájezdu "Pěšky po Sicílii" s Delfínem. Spojit dovolenou s pěšími túrami je dobré i proto, že si člověk může promyslet, co musí ještě před prázdninami stihnout napsat a zorganizovat.Chodili jsme denně přes 10 km + ještě procházky v cílech výletů, což jsou zpravidla menší městečka.

Pohled na postupně zarůstající lávové pole a údolí pod Etnou. V dálce je vidět moře u města Catani.

Měl jsem štěstí. Toto je poslední foto vrcholu Etny. O tři minuty později jej zakryl mrak a pak už se mrška Etna neodhalila.

Takto hrozivě vypadjí obrovská lávová pole na nejstrmějším svahu pod Etnou.

I takovéto květy zde můžete potkat.

Zpět na hlavní stranu blogu