Vize, jakou potřebujeme/150

Vize, jakou potřebujeme/150

Pátý report

Během pátého měsíce byla uspořádána dvě plánovaná online setkání, která mají rostoucí úroveň, přibývá zájemců i zkušeností z jejich využití:

Z druhého online setkání 24. dubna:

https://radimvalencik.pise.cz/10227-z-2-online-workshopu-k-pestovani-vize.html

Setkání motivovalo účastníky k několika podnětným příspěvkům.

Z třetího online setkání 8. května:

https://radimvalencik.pise.cz/10262-ze-3-online-setkani-k-pestovani-vize.html

Zde bylo otevřeno velmi zajímavé a důležité téma, které se při dosavadním pěstování vize doposud neobjevilo.

Jedním z účastníků bylo formulováno přibližně takto: Vize, na které pracujeme, nevstupuje do neobsazeného komunikačního prostoru, ale soupeří o svůj vliv s jinými vizemi, které mohou být "konstruovány" na zcela jiných základech. Například nikoli na začlenění rozvíjení vize v hlavě člověka do historického kontextu, národní kultury a dosaženého poznání přenášeného kontinuitou vývoje vědy, ale naopak, na vykořenění člověka z výše uvedeného tak, aby přijetím vize "vysvětlující vše" s ním bylo snadno manipulováno. Této otázce bude věnována pozornost na dalším setkání.

K tomu ještě jedna důležitá poznámka: Vize toho typu, kterou pěstujeme, konkuruje nejen jiným vizím, ale hlavně představám "jednoduchých řešení" (založených na silné osobnosti a naštvanosti lidí). Tyto představy jsou nesmírně škodlivé, protože s nositeli těchto představ lze snadno manipulovat a postavit je proti sobě. Existuje dokonce velké nebezpečí, že se právě s tímto počítá, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/10264-zabranime-represim-a-kriminalizaci-svepravnych.html

Nejvýznamnějšího pokroku v uplynulém měsíci bylo dosaženo posunem pěstování vize i na akademickou půdu. Určitý náznak možnosti tohoto posunu byl uveden již v minulém reportu, ale teoretické předpoklady byly učiněny až během pátého měsíce rozpracováním hypotézy, že komplexně pojatá vize má vůči dílčím bádáním v oblasti věd o společnosti nenahraditelný metodologický význam:

- při orientaci bádání;

- při zprostředkování interdisciplinární a týmové práce;

- při využití výsledků bádání v praxi.

Empiricky lze doložit paradox současného společenskovědního výzkumu: Potřeba po uplatnění jeho výstupů v praxi roste, nejlépe hodnocené výstupy vědy dle stávajících kritérií (které prošly anonymním recenzním řízením a jsou publikovány v časopisech s vysokým impaktem) však žádné uplatnění v praxi nenacházejí (a to ani zprostředkovaně přes přejímání jejich výsledků v aplikovaných výzkumech). Hlavní příčinou je právě to, že neexistuje něco, co by dílčí výstupy syntetizovalo do podoby návrhů, které nejenže jsou využitelné, ale nacházejí i svého realizátora.

Během jednoho měsíce byla "nahrubo" zpracována třetina monografie s pracovním názvem "Funkční vize jako předpoklad využitelnosti výsledků věd o společnosti" (podstatné části byly zveřejněny v rámci seriálu k vizi) a rozdělena další práce. Spojení s akademickou půdou a formulování teoretických výkonů v této oblasti dle osvědčených kritérií vědeckosti je zásadní. Bez opory teorie a nejen akceptování výsledků akademickou půdou, ale i přímým zapojením akademické půdy do pěstování vize by se patrně nic perspektivního nevytvořilo.

Považuji rovněž za důležité, že během uplynulého měsíce:

1. Řada těch, kteří se na pěstování vize podílejí, si již uvědomuje, že se jedná o dlouhodobý proces, že vizi nelze přinést "na stříbrném podnose", tj. napsanou a hotovou, že jde o slaďování pohledů odrážejících specifika každého z nás, daná jak jeho osobnostním profilem, tak i vzděláním a průběhem profesního i společenského života.

2. Je velmi důležité mít představu o historické změně, v rámci které se naše současné příběhy, v poslední době dosti dramatické, odehrávají. Bez toho totiž nenalezneme dostatečnou orientaci. K tomu považuji za důležitý díl, ve kterém využívám k charakteristice současného dějinného zlomu srovnání s průmyslovou revolucí a cituji z knížky F. Braudela, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/10232-vize-jakou-potrebujeme-141.html

(Další report za měsíc)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Výlet kolem vrchu Herinky (440 m. n. m.) ze Záhrabské (u Vráže). Cesta není značená, ale je to jedno z nejkrásnějších míst u Prahy. Zvláště teď, když začíná vše kvést. A hojně tam rostou i májovky. Pak lze zajít na oběd (třeba skvělé buřty na pivu) do Berounského pivovaru. A ještě lze navštívit slavné trhy s keramikou...

Tentokrát jsem se vydal nejkratší cestou na vrchol skalnatého hřebene nad Svatým Janem. Jeden z nejhezčích výhledů z okolí Prahy. Objevilo jej již více lidí. Stačí kousek popojít na nabízejí se další nečekané výhledy.

Údolí Kačáku směrem k Srbsku, pohled přímo do nitra Českého krasu. V dálce hřeben Brd.

Louka, po které se od výhledu obchází vrch Herinky.

Kousek za loukou se nabízejí další výhledy do údolí Kačáku na na vrchy nad Svatým Janem. Skalnaté stráně a hřebeny jsou zde unikátní.