Vize, jakou potřebujeme/141

Vize, jakou potřebujeme/141

Jak si udělat "laickou" představu o změně, do které jdeme?

O změně, do které jdeme (a jejíž pochopení je základem perspektivní, realistické a přitažlivé vize), si můžeme udělat představu na základě znalosti obdobné změny, kterou už lidstvo prošlo: PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE. Její podstatou byla proměna řemesel v tovární výrobu, odhození okovů cechovní výroby, zvýšení dynamiky inovací a zrod průmyslu jako nového sektoru. Nyní nás čeká obdobná změna, kdy se z administrativně spoutaných produktivních služeb bude rodit jako dominantní ekonomický sektor odvětví produktivních služeb. K pochopení průběhu průmyslové revoluce pro "laika" (tj. člověka, který není specialistou v oblasti oboru dějinných změn, a takových je málo) je velmi vhodným studijním materiálem útlá, formátem malá, ale s normálním písmem knížečka francouzského historika Fernanda BraudelaDynamika kapitalismu. (Po něm pojmenoval Immanuel Wallerstein svůj institut, ve kterém vznikají nejlepší analýzy toho, co se ve společnosti odehrávalo kdysi i nyní.)

Knížka vyšla v českém překladu v roce 1999 v nakladatelství Argo, Lze si ji stáhnout za malý poplatek zde (oskenovaný text):

https://www.scribd.com/doc/38937677/Dynamika-Kapitalismu-F-Braudel

Sestává se z písemného zpracování tří populárně zaměřených přednášek. Čtivá a srozumitelná. Vybírám jednu z nejdůležitějších pasáží (odlišuji od svého textu barvou):

"Existuje stále větší tendence pohlížet na průmyslovou revoluci jako na komplexní jev, jev pozvolný, jehož prvopočátky tedy leží hluboko v minulosti.

Jestliže se podíváme na obtížný a chaotický vývoj dnešních rozvojových oblastí, o němž jsem se před chvílí zmiňoval, nejpodivuhodnější je zřejmě fakt, že na konci 18. století a v průběhu 19. století boom anglické revoluce v oblasti strojů a první masové výroby probíhal jako úžasný rozmach národního hospodářství bez jediného zádrhele, aniž se motor někde zadřel. Anglický venkov se vylidnil, a přitom si udržel svou výkonnost; noví průmyslníci nacházeli kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly, jaké potřebovali; domácí trh se dál rozvíjel na vzdory zvýšení cen; rozvíjela se i technika, která dokázala posloužit vždy, když bylo třeba; zahraniční trhy se postupně otevíraly jeden po druhém. Krizi dokonce nevyvolaly ani snižující se zisky, např. prudký pokles výnosnosti bavlnářství po počátečním boomu: ohromný nahromaděný kapitál se prostě zaměřil jinam a po bavlně přišla na řadu železnice.

Všechny sektory anglického hospodářství zkrátka bez jediného zablokování či poruchy odpovídaly potřebám náhlého rozmachu výroby. Není tedy třeba vzít v potaz celé národní hospodářství? Ostatně bavlnářská revoluce v Anglii povstala ze samých základů běžného života. Většina objevů byla dílem řemeslníků. Průmyslníci často pocházeli ze skromných poměrů. Objem snadno vypůjčitelného investovaného kapitálu nebýval zpočátku nijak veliký. Onu pozoruhodnou změnu nezpůsobilo ani nahromaděné bohatství, ani Londýn a jeho obchodní a finanční kapitalismus. Londýn získal kontrolu nad průmyslem až po roce 1830. Množství příkladů tedy jasně svědčí o tom, že to, co se záhy stalo tzv. průmyslovým kapitalismem, vznikalo ze síly a životnosti tržního hospodářství a samotných základů hospodářství, z drobných novátorských podniků a rovněž z celkového chodu výroby a obchodu. Průmyslový kapitál mohl růst, utvářet se a sílit pouze k hospodářství, z něhož vycházel." (S. 63)

Pokud budeme uvažovat, jak mohou nastartovat produktivní služby proces svého prosazení jako dominantního sektoru, měli bychom rovněž vidět, kde se mohou zrodit první ekonomicky samonosné aktivity a na jejich bázi pak vstoupit na jeviště dějin další produktivní služby. Tím se vytvoří poptávka po profesní přípravě těch, kteří budou v oblasti produktivních služeb působit. Rodící se odvětví začne "pracovat samo na sobě" a tím zvyšovat své ekonomické efekty v oblasti zvyšování produktivity ekonomiky prostřednictvím technologických a výrobkových inovací. O tom, kde tento proces může začít a jak může pokračovat v některém dalším pokračování.

P. S. Nejsem tak naivní, abych si myslel, že vše se může odehrát v jedné zemi. Ale středoevropský, příp. v užším smyslu i středounijní prostor má k tomu příhodné podmínky. Už proto, co si nyní protrpí.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Vycházka s VŠFS do Dendrologické zahrady v Průhonicích se po všech stránkách vydařila. Našel jsem i první májovky, takže byla skutečně multifunkční. Jen ta maková zmrzlina chyběla, ale slaný karamel a oříšková pekanová byly taky fajn. Zúčastnil se rekorní počet absolventů s dětmi.

Tento obrázek dává jen velmi hrubou představu toho, jak je areál zahrady rozsáhlý. Toto je asi tak osmina.

Právě začíná kvést jedna z nejzajímavějších borovic. V Praze, pokud vím, je jen zde, ale je jí zde celý háj. Kvete dříve než ostatní druhy. Toto je "poupě" samiččího květu.

A toto je přenádherný samčí květ, který při rozkvétání mění barvu.

Šišky této borovice jsou velmi tvrdé a mají hroty ostré jako jehly.