Vize, jakou potřebujeme/135

Vize, jakou potřebujeme/135

Postupně uveřejňuji pracovní verzi článku, který jsem připravil pro webinář Katedry marketingové komunikace na VŠFS. Zpravidla (mohou být i výjimky) uveřejním vždy sérii tří pokračování a do ní vložím aktuální příspěvek k pěstování vize. Seminář proběhne na začátku května.

Článek je psán tak, aby:

- Přispěl k pěstování vize.

- Ukázal, že pěstování vize je významné i pro akademickou obec, a naopak, že akademická obec může a měla by při pěstování vize sehrát významnou roli při důsledném dodržování pravidel vědecké práce.

- Některé pasáže z něj mohly být využity při zpracování avizované monografie Funkční vize jako předpoklad využitelnosti výsledků vědy o společnosti,

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/10198-online-setkani-k-pestovani-vize-9-dubna.

html

Zde je příslušný díl článku (odlišuji barvou od úvodního textu):

Setrvačné tendence a perspektivní změny v chování spotřebitelů

(k aktuálnosti některých myšlenek Radovana Richty) – Část 8.

6. Shrnutí a diskuse

Pokud se formou komplexních reforem systémů sociálního investování a sociálního pojištění (zejména vzdělání, péče o zdraví, penzijního pojištění) vytvoří podmínky pro to, aby se poskytovatelé produktivních služeb a zprostředkovatelé těchto služeb (máme na mysli například zdravotní pojišťovny) s využitím fungujících mechanismů finančního trhu významně podíleli na ekonomických efektech služeb, které poskytují:

- Bude růst role sektoru produktivních služeb, který se postupně stane dominantním.

- Dojde k přirozenému odklonu o konzumně hedonistického typu spotřeby pro spotřebu, k omezení segregační role forem spotřeby spojené s investováním do společenské pozice (prestižní, okázalé spotřeby).

- V osobní spotřebě i spotřebě domácností se bude zvyšovat podíl produktivních složek, což přispěje nejen k většímu bohatství prožitkové a existenciální dimenze lidského života, ale také bude zpětně působit na ekonomiku jako nejvýraznější faktor jejího růstu i faktor změny charakteru růstu (odpoutávání závislosti ekonomiky na vytěžování a zatěžování přírodního prostředí).

- Budou vytvořeny silné podněty k orientaci marketingové komunikace na podporu produktivních složek spotřeby, a to na základě individuálních zájmů v případě jednotlivců, v případě korporací na základě ziskových motivů.

Výše uvedené změny lze popsat v rámci dostatečně komplexní perspektivní, realistické a přitažlivé vize, která je nutná:

- Z hlediska celkové orientace výzkumu.

- Jako metodologický základ interdisciplinární a týmové práce.

- Pro osvětu širší veřejnosti a následně i jednotlivé realizační kroky zejména v oblasti komplexních reforem systémů sociálního investování a sociálního pojištění.

Z hlediska zpracování takové vize a jejích dílčích prvků je dones aktuální dílo R. Richty a jeho týmu:

- Jednak z hlediska využitelných myšlenek týkajících se proměn společnosti i člověka v důsledku technologických změn.

- Jednak z hlediska otázky, co vše musí obsahovat vize, aby výsledky bádání věd o společnosti do ní vložené měly prostřednictvím ní šanci na praktické využití (tato zkušenosti z Richtova díla se s odstupem od doby, kdy bylo vytvořeno, stává stále důležitější).

V současné době se v návaznosti na avizovanou koncepci změn v oblasti penzijního systému (vytvoření silných podnětů k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění) vytvořily příznivé podněty pro uplatnění výsledků bádání, jak pokud jde o zpracování perspektivní, realistické a přitažlivé vize z hlediska jejích metodologických funkcí, tak i pro řešení dílčích otázek marketingové komunikace zaměřené na podporu produktivní spotřeby.

Z hlediska výše uvedeného lze považovat za důležité dále rozpracovat zejména následující otázky:

- Jakou strukturu má perspektivní, realistická a přitažlivá vize z hlediska jejích metodologických funkcí, co vše musí obsahovat, aby byla dostatečně komplexní.

- Jakou podobu mají metodologické postupy umožňující začlenit dílčí bádání v oblasti společenských věd do perspektivní, realistické a přitažlivé vize.

- Jaké jsou nejvýznamnější prvky komplexních reforem systémů sociálního investování a sociálního pojištění, jak spolu tyto prvky souvisejí.

- Jaká jsou specifika, nástroje a prvky marketingové komunikace zaměřené na podporu produktivních složek osobní spotřeby a spotřeby domácností.

- Jak co nejlépe teoretickou tvorbou podpořit pokus o reformu penzijního systému orientovanou na dobrovolné prodloužení doby produktivního uplatnění, a to jednak k tomu, aby se tento pokus co nejvíce vydařil, jednak a zejména, aby na něj navázaly další kroky komplexních reforem systémů sociálního investování a sociálního pojištění.

Rozpracování těchto otázek je důležité mj. i vzhledem k tomu, že v rámci daného příspěvku (kapacit, které bylo možné uvolnit na jeho zpracování, i omezení rozsahu jeho prezentace) byly některé poznatky formulovány jen ve velmi obecné podobě. 

6. Závěr

V příspěvku jsou obsaženy výsledky přístupu, který se snaží o komplexní pohled, využívá silné teoretické nástroje (teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby, teoretická východiska související s hypotézou probíhající změny srovnatelné s průmyslovou revolucí, postupy začleňující zkoumání dané problematiky do konceptu perspektivní, realistické a přitažlivé vize), přístupu, který je spojen s několikaletou týmovou prací, přístupu, který má dle mého názoru nejen praktickou relevanci, ale i poměrně velkou naději na to, že bude využit v praxi. Nechci spekulovat, nakolik by po úpravě směřované k tomu, aby vyhověl formálním kritériím článků napsaného pro uznávaný teoretický časopis, měl naději na publikování, ale má skepse v této oblasti vyplývá z toho, že nejvíce uznávané teoretické časopisy obahují převážně články, které mají s praxí realizace nezbytných reforem málo společného a ani se tímto směrem neorientují. Pracují s jinými kritérie uznatelnosti výstupu badatelské činnosti, než kterým je snaha o to, aby výsledky (byť i zprostředkovaně) našly své praktické uplatnění. Proto chci poděkovat organizátorům a designerům této konference, že umožnili na její půdě prezentovat výše formulované výsledky.

Literatura:

BARR, N. 2012. Economics of the Welfare State. 5th edition. Oxford: Oxford

University Press.

BRAUDEL, F. 1999. Dynamika kapitalismu. Argo.

DJILAS, M. 2019. Nová třída. Academia.

INGLEHART, R. 1977. The Silent Revolution. Princeton: University Press.

Kašík, M., Havlíček, K. 2009. Marketing při utváření podnikové strategie. VŠFS-EUPRESS.

KOTLER, P. a kol. 2007. Moderní marketing. Grada Publishing.

MARX, K. 1974. Rukopisy "Grundrisse" II, Praha: Svoboda.

MASON, P. 2015. PostCapitalism. A Guide to Our Future. Allen Lane.

PALACIOS, M. 2004. Investing in Human Capital. Cambridge: Cambridge

University Press.

RICHTA, R. a kol. 1966. Civilizace na rozcestí. Praha: Svoboda.

ROUBAL, O., ZICH, F. 2014. Marketingová sociologie. Marketingová komunikace a moderní společnost. VŠFS-SCIENCEpress.

STRECKOVÁ, Y. 1997. Teorie veřejného sektoru. Brno: ESF MSU.

SVĚTLĺK, J. 2005. Cesta k trhu. Nakl. Aleš Čeněk.

ŠTĚDROŇ, B. a kol. 2011. Mezinárodní marketing a informační technologie. Wolters Kluwer.

Valenčík a kol.2014. Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb. VŠFS-EUPRESS.

Valenčík a kol.2015. Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb? VŠFS-EUPRESS.

Valenčík a kol.2017. Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem. VŠFS-SCIENCEpress.

Valenčík a kol.2018. Odvětví produktivních služeb. Teorie a praxe VŠFS-SCIENCEpress.

Valenčík a kol.2019. Ekonomie produktivní spotřeby. VŠFS-SCIENCEpress.

Valenčík a kol.2020. Bohatství a chudoba jako problém. VŠFS-SCIENCEpress.

Valenčík a kol.2022. Tvůrčí mezigenerační týmy: základ inovačního potenciálu i realizátor změn. VŠFS-SCIENCEpress.

VEBLEN, T. 1999. Zahálčivá třída. Praha: Sociologické nakladatelství.

A k tomu trochu inspirující přírody:

O prvním povelikonočním víkendu jsem dělal "převozníka" mezi Prahou, Chrudimí a Brnem. Využil jsem toho k malé procházce u Žďáru nad Sázovou. Místo určitě poznáte už podle prvního obrázku.

Zašel jsem i do areálu zámku, ve kterém je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše. Právě zde probíhá oprava unikátních varhan, viz:

https://operaplus.cz/ve-zdaru-nad-sazavou-probiha-rekonstrukce-cennych-varhan/

Mlohl jsem nakouknout do zákulí opravy a od hlavního restauratéra se dozvědět, že podrobnosti. Jedná se o jedny z největší kompaktních varhan vůbec. Mají 846 píšťal.

Santiniho Zelenou Horu pozná každý. Pod všemi úhly pohledu působí mysticky.

Od ní je nejen pěkný výhled na nedaleký rybník, ale přes něj i na Ždárské vrchy, do samotného srdce Vysočiny.

Ve vnitřním okruhu Zelené Hory. Kostel Svatého Jana Nepomuckého.

Od Zelené Hory jsem se vydal k rozsáhlému areálu Žďárského zámku, který leží hned pod ní.