Online setkání k pěstování vize 9. dubna

Na začátku dubna 2022 vyšla pod názvem Tvůrčí mezigenerační týmy: základ inovačního potenciálu i realizátor změn sedmá monografie zpracovaná týmem při VŠFS, který se zabývá problematikou ekonomie produktivních služeb a růstem role odvětví produktivních služeb. Podrobněji o mononografii včetně odkazu na plný text této i šesti předcházejících zde:

https://radimvalencik.pise.cz/10184-dve-dobre-zpravy-10-druzice-a-7-monografie.html

Současně v diskusích nad otázkou, kam by bylo vhodné zaměřit pozornost dále, jsem dostal zadání napsat navazující monografii s pracovním názvem:

Pokusím se o formulování základní představy o její struktuře:

1. Monografie se zaměří na metodologickou roli vize:

1.1. Při orientaci vědeckého poznání v následujícím smyslu; Pokud chceme zaměřit teorii na nejdůležitější problémy, jejichž řešení podmiňuje vývoj společnosti (ekonomický růst, jeho kvalitu, jeho zaměření na snížení zátěže přírodního prostředí, na kvalitu života, na snížení civilizačních rizik včetně konfliktů uvnitř zemí a mezi zeměmi), musíme příslušné zkoumání zahrnout do zpracování ucelené perspektivní a realistické vize.

1.2. Při využití možností interdisciplinárního přístupu v následujícím smyslu: Volba disciplín a způsob jejich propojení musí sloužit konkretizaci vize v těch směrech, které vyplývají z vnitřní logiky vize.

1.3. Při využití získaných poznatků v praxi v následujícím smyslu: Jakýkoliv poznatek, který teorie zabývající se vývojem společnosti přináší, má šanci na využití jen potud, pokud má podobu konkretizace ucelené perspektivní a realistické vize, nebo poskytuje metody či analýzy, které jsou ke zpracování vize výše uvedeného typu nezbytné.

Velmi nízká efektivnost věd o společnosti (používám pojem "vědy o společnosti" raději než "společenské vědy)" je dána právě tím, že se jejich výstupy nezačleňují do toho, co lze nejpřesněji nazvat "pěstování vize" (tj. její souběžně rozvíjení jak v podobě "tištěných" výstupů, tak i sdílení v "hlavách lidí").

Věda o společnosti má více vrstev, proto napojení efektivnosti některých bádání na vizi je užší, některých volnější, ale s určitou představou vize a začlěnění vlastního bádání do představy o vizi by měl pracovat každý, kdo chce k pozitivnímu vývoji společnosti svou odbornou činností přispět.

2. Při prezentaci vize je nutné rozlišit jádro vize a její resortní konkretizace:

2.1. Jádrem vize je triáda ZMĚNA-SUBJEKT-POLARITA (tj. vymezení toho, o jakou zásadní změnu ve společnosti jde, jaký subjekt je schopen ji realizovat, včetně toho, jakou roli hraje rozpracování vize při jeho vytváření, kdo a proč této změně brání). Bez uvažování této triády se nejedná o realizovatelnou vizi, ale jen zbožné přání.

2.2. Jádro vize musí obsahovat analýzu problémů, příčin problémů a toho, jak spolu problémy vzájemně souvisejí.

3. Důležitým východiskem zpracování vize je bohatý materiál obsažený v seriálu Vize, jakou potřebujeme:

3.1. Seriál je přůběžně uveřejňován pod výše uvedeným názvem zde:

https://radimvalencik.pise.cz/archiv/

3.2. První 60 dílů v přehledné podobě je zde:

https://svetlikmar.wixsite.com/nova-vize/f%C3%B3rum/obecna-diskuse/vize-jakou-potrebujeme-1-60

Brzy zde bude uveřejněno dalších 60 dílů. Na těchto stránkách lze uveřejňovat přispěvky k pěstování vize a diskutovat.

3.3. Materiál, který byl takto získán, je unikátní, i když jeho využitelnost pro avizovanou monografii je jen částečná (po technické stránce bude velmi obtížné vytěžit z něj to nejcennější).

4. Součástí monografie bude porovnání stávajících přístupů ke zpracování vize pro ČR v globálním kontextu:

4.1. Mám na mysli zejména aktivity pod názvem "Nová dohoda", "Druhá transformace" a další.

4.2. Porovnání těchto vizí (které již v rámci seriálu Vize, jakou potřebujeme byly analyzovány) a dalších bude mít ryze metodologický (nikoli ideologický) charakter, bude založeno na porovnání úplnosti a komplexnosti všech základních a nezbytných prvků vize, které jsou předpokladem toho, aby se jednalo o vizi perspektivní (dohlédla až za horizont problémů, které se v současné době vyhrotily) a realistickou (aby měla svého adresáta, který je schopen nezbytné změny a korekce prosadit). Z tohoto hlediska budou oceněny přínosy i slabiny různých vizí.

5. Předběžně lze představit strukturu monografie takto:

5.1.: Úvod

- Definování pojmu vize.

- Návaznost této monografie na předcházejících sedm (co a proč přináší nového).

- Zaměření monografie: metodologická role vize.

- Metody použité při zpracování vize.

- Autorský kolektiv.

(Celkem 5 stran.)

5.2.: Struktura vize

- Co všechno musí vize obsahovat, pokud má být funkční, pokud má mít šanci na sdílení, pokud má najít svého adresáta a realizátora.

- Co všechno může přispět ke zvýšení přitažlivosti vize, větší efektivnosti jejího sdílení (včetně otázek dlouhodobé perspektivy lidstva a hledání smyslu).

- Jaký je vztah mezi jádrem vize a jeho resortními konkretizacemi.

- Jaký je vztah mezi "tištěnou" podobou vize (typy výstupů v této oblasti) a "živou" vizí v podobě jejího sdílení (včetně role marketingu).

- Problémy současné vědy o společnosti a role laické veřejnosti při pěstování vize.

(Celkem 15 stran.)

5.3: Přehled stávajících vizí a jejich analýza

- Nejvýznamnější vize zpracované v naší zemi v poválečném období.

- Přehled současných vizí.

(Celkem 20 stran.)

5.4. Poznatky z pěstování vize v rámci seriálu Vize, jakou potřebujeme

- Chronologie seriálu

- Největší problémy (na co pěstování vize naráží, problémy, které je nutné překonat)

- Nejdůležitější poznatky

(Celkem 20 stran)

5.5: Stručná prezentace metodologické báze vize

- Jádro vize

- Struktura resortních přesahů

- Cesta k praktickému využití (co, kdo, kdy jak, za jakých podmínek)

- Přesahy vize

(Celkem 20 stran)

5.6. Příklad resortní konkretizace vize

- Cesta ke zvýšení efektivnosti péče o zdraví z hlediska prodloužení doby produktivního uplatnění člověka (včetně ocenění ekonomickýchefektů)

- Souvislost s dalšími součástmí komplexní reformy systémů sociálního investování a sociálního pojištění)

(Celkem 15 stran)

5.7. Diskuse, shrnutí a závěr

(Celkem 5 stran)

5.8 Přílohy

Monografie bude pracovat s limitem 100 stran textu s tím, že vše, co se ukáže přínosné, ale překračovalo by stanovený rozsah, bude vhodným způsobem prezentováno v přílohách.

K tomu:

Uvítám podíl každého, kdo bude mít zájem, na zpracování monografie. Počítám, že během července 2022 zpracuji podklady a dám k recenzi.

Poznámka-pozvánka:

Uděláme si malý online workshop k problematice pěstování vize. Konkrétně

Termín:           sobota 9. dubna v 18.00 (cca hodinu, ale kdo bude chtít pobýt déle)

Kde online:     https://meet.jit.si/radimvalencik

                        (výhoda – stačí rozkliknout, bez hesla)

Témata:          1. Aktuální stav

                        2. Jak chápat vizi

                        3. Ke struktuře vize

                        4. Předpoklady efektivního sdílení vize

                        5. Nejbližší úkoly

                        6. Další (podle toho, kdo s čím přijde)