Radim Valenčík

Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

rubriky:

přihlášení

archiv článků:

Vize, jakou potřebujeme/134

0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">https://radimvalencik.pise.cz/10198-online-setkani-k-pestovani-vize-9-dubna.html

Zde je příslušný díl článku (odlišuji barvou od úvodního textu):

Setrvačné tendence a perspektivní změny v chování spotřebitelů

(k aktuálnosti některých myšlenek Radovana Richty) – Část 7.

Role státu je důležitá: Adekvátní reforma penzijního systému (tou je nutné začít, lze ji dělat i poměrně drobnými kroky), návazně dílčí reforma systému zdravotního pojištění, doplnění koncepce vzdělání (což si nevyžádá větší náklady), právní úpravy v oblasti postupného rozvolňování pracovních aktivit a podpora role tvůrčích mezigeneračních týmů (dílčími opatřeními i prostřednictvím mediální osvěty a propagace).

Návazně na to nejen budou moci, ale budou nuceny se na marketing produktivních služeb subjekty typu zdravotních pojišťoven, vzdělávacích zařízení, které se budou specializovat na upgrade schopností člověka ve středním a vyšším věku, lázeňské domy (včetně kulturních programů, které nabízejí) a další subjekty, které jsou pro prodloužení doby produktivního uplatnění významné. Za určitých podmínek se z toho může stát výrazný faktor, který způsobí změně v chování spotřebitelů a domácností ve směru takového stylu života, který je zaměřen na nabývání a dlouhodobé uplatnění schopností. Tím se posílí role produktivní spotřeby, která bude vytěsňovat konzumní, hedonistické, prestižní, okázalé atd. prvky spotřeby, které mj. nejvíce zatěžují životní prostředí. Marketing zaměřený na produktivní služby totiž ovlivní i další prvky spotřeby jak v oblasti služeb, tak i statků. A to bez reglementace, čistě na bázi soukromého zájmu. Lze si představit výrobky z nejrůznějších oblastí spotřebního koše, které budou marketingově prezentovány jako vhodný komplement produktivních služeb.

Lze namítnout, že výše uvedené je z říše fantazie, že se v lepším případě jedná o vzdálenou budoucnost, že setrvačný trend "spotřeby pro spotřebu" nelze zlomit. Možná, že jsme shodou okolností v situaci, kdy se otevírá startovní okno pro reformy výše uvedeného typu.[1]

V rozhovoru pro Peníze.cz ministr práce a sociálních věcí M. Jurečka formuloval několik zásadních stanovisek, které na reformu penzijního systému přesně výše uvedeným směrem orientují: "Nejzásadnější je, že udržitelnost (penzijního systému) jsme schopni ovlivňovat tím, jak silný a robustní je průběžný systém. Jde o to, jakou máme ekonomickou aktivitu, kolik máme ekonomicky aktivních lidí a jak dlouho jsou aktivní. Musíme lidi na rodičovské nebo v důchodovém věku více zapojit do aktivního života. Lidé také musí pochopit, že mají spoluzodpovědnost za svůj důchod, že si v rámci třetího pilíře mají spořit na stáří. Stát musí zajistit atraktivnější podmínky tohoto... Nemyslím si, že teď za každou cenu musíme najít nové daňové příjmy. Navíc jako vláda jsme řekli, že v tomto volebním období nebudeme zvyšovat celkovou daňovou kvótu, která pro občany i firmy není nejnižší. Pro důchodový systém – ale obecně i pro daňový systém, který je také průběžný – je klíčové, jak dlouhá bude ekonomická aktivita lidí a kolik jich budeme mít... Pokud do toho promítneme i prodloužení pracovní aktivity přes zvýhodnění částečných úvazků, pozici si dál vylepšíme. Na to se chci soustředit... To je otázka daní. Musíme je nastavit tak, aby se zaměstnavatelům vyplatily zkrácené úvazky. Dnes žádná taková motivace není. Ztrácíme mnoho lidí, kteří by mohli alespoň částečně pracovat. Lidé s důchodovým věkem v současnosti v drtivé většině končí s prací či podnikáním. Pro společnost je to škoda, nepředávají se zkušenosti a stát také přichází o příjmy z daní... Nešel bych tudy (cestou postupného zvyšování důchodového věku). Chápu, že se zvyšuje doba dožití, ale na druhou stranu si musíme říct, jaká je kvalita života ve vyšším věku. Chci jít cestou motivace, říkat lidem, že pokud na to fyzicky i mentálně mají, ať pracují dál i v důchodovém věku. Ale říkat to paušálně všem ve všech profesích podle mne nejde. Když je člověk po celém dospělém životě v práci opotřebovaný, roste pak i riziko pro lidi, kteří jsou na jeho práci závislí. Paušálně zvyšovat věk odchodu do důchodu tedy nechci." (Jurečka 2022)[2]

Pokud dojde k reformě penzijního systému s využitím možností, které zvýší zainteresovanost všech zúčastněných subjektů (osob, kterých se to týká, poskytovatelů služeb i statků, které umožňují prodloužit dobu produktivního uplatnění člověka na profesních trzích, zdravotních pojišťoven) na dobrovolném prodloužení odchodu do penze, vzniknou tím i velmi silné popudy pro marketingovou komunikaci zaměřenou na podporu produktivních složek spotřeby. A pokud na tuto reformu navážou reformy i v oblasti dalších produktivních služeb (zejména v oblasti vzdělávacího systému), může se společnost vymanit z toho typu spotřeby, který ji vede do slepé uličky.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na zpáteční cestě ze Slovenského ráje do Prahy jsem si udělal dlouhodobě plánovanou vycházku z obce Oškerda do Snežnice a zpět kolem vrchů Malý Vreteň a Brodnianka, kousek od Žiliny směrem ke Kysúckému Novému Mestu. Kysúca má neopakovatelný půvab. Ostré vrchy s výhledy do dalekého okolí.

Vreteň (820 metrů nad mořem). Nad obcí Snežnice (dole v údolí).

Pohled údolím řeky Kysuca směrem k Žilině, která je nedaleko odsud.

Ještě jednou hora Vreteň. Je vidět kousek obce Snežnice. Vlevo Malý Vreteň, který jsem obcházel. Foto je ze sedla pod Brodniankou.

Zajímavý lom v údolí řeky Kysuce u Rudinky.

Zpět na hlavní stranu blogu