Vize, jakou potřebujeme/132

Vize, jakou potřebujeme/132

Postupně uveřejňuji pracovní verzi článku, který jsem připravil pro webinář Katedry marketingové komunikace na VŠFS. Zpravidla (mohou být i výjimky) uveřejním vždy sérii tří pokračování a do ní vložím aktuální příspěvek k pěstování vize. Seminář proběhne na začátku května.

Článek je psán tak, aby:

- Přispěl k pěstování vize.

- Ukázal, že pěstování vize je významné i pro akademickou obec, a naopak, že akademická obec může a měla by při pěstování vize sehrát významnou roli při důsledném dodržování pravidel vědecké práce.

- Některé pasáže z něj mohly být využity při zpracování avizované monografie Funkční vize jako předpoklad využitelnosti výsledků vědy o společnosti,

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/10198-online-setkani-k-pestovani-vize-9-dubna.

html

Zde je příslušný díl článku (odlišuji barvou od úvodního textu):

Setrvačné tendence a perspektivní změny v chování spotřebitelů

(k aktuálnosti některých myšlenek Radovana Richty) – Část 6.

Dříve, než se budeme zabývat specifiky marketingové strategie a marketingové komunikace v oblasti produktivní spotřeby a odvětví produktivních služeb, si v návaznosti na právě uvedené položme otázku: Je možné podpořit marketing zaměřený na produktivní spotřebu a posilování ekonomické pozice odvětví produktivních služeb tak, aby motivace zúčastněných subjektů vycházely ze ziskového motivu? Tj. tak, aby se nejednalo o různá omezení, doporučení apod., ale aby marketing subjektů rozhodujících se na ziskovém či příjmovém základě orientoval na podporu produktivní spotřeby a posilování pozice subjektů působících (podnikajících) v oblasti produktivních služeb?

Na první pohled se zdá, že něco takového není možné. Ukážeme, že to možné je a současně s tím předvedeme, jak důležité je začlenit bádání, které se zabývá aktuálními otázkami vývoje společnosti, do pěstování postupně rozvíjené, konkretizované a sdílení vize. Vzhled k tomu, že se jedná o poměrně neotřelý pohled, budeme maximálně konkrétní a vybereme jednu z mnoha oblastí, která je pro ilustraci nejvhodnější a shodou okolností právě v tuto dobu také nejaktuálnější. Teprve návazně naznačíme další možnosti.

5. Konkrétní příklad marketingu produktivních služeb

V této části dáme konkrétní představu o tom, jaké efekty má zvýšení motivací k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích, pokud reforma v oblasti penzijního systému orientovaná na zvýšení těchto motivací bude podpořena navazujícím reformami v oblasti těch služeb, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka.

Základní tvrzení je, že administrativní, nucené, paušální prodloužení doby odchodu do starobního důchodu je neefektivní, kontraproduktivní, protilidské, nic neřeší, ale především by znemožnilo jít cestou vycházející z individuálních motivací a solidarity mezi těmi, kteří mohou a chtějí být produktivně činní, a těmi, kteří produktivně činní být nemohou či nechtějí.

Reforma musí být skutečně komplexní a zapojovat dle logiky přirozené návaznosti další a další faktory, které prodloužení doby produktivního uplatnění umožní. Pokusíme se o nastínění některých, aniž by jejich výčet byl úplný:

1. Zvýšení motivační síly průběžného penzijního systému k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění dle individuálních možností při současném posílení solidarity mezi těmi, kteří chtějí být i ve vyšším věku produktivně činní, a těmi, kteří již být nemohou či nechtějí.

To lze vhodným přechodem k NDC systému, dokonce by stačilo vytvořit "postgraduální nadstavbu” průběžného systému, do které by vstupovaly osoby, které dosáhly hranice 65 let podle zásady, co do systému dám, to v podobě doživotní renty (po odpočtu vhodně nastaveného vnitrogeneračního solidárního odvodu) dostanu zpět. Tuto nadstavbu by pak bylo možné rozšiřovat směrem k nižším ročníkům a reformovat celý systém.

Odhad účinku: Oproti současnému stavu by se procento těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému, snížilo o 2 až 3 %.

2. Motivovat zdravotní pojišťovny a prostřednictvím nich poskytovatele zdravotních i lázeňských služeb k prodloužení fyzických i psychických předpokladů uplatnitelnosti člověka na profesních trzích.

To lze zajistit poměrně jednoduše tak, že odvody z výdělečné činnosti do zdravotního pojištění osob nad 65 let budou zůstávat příslušné zdravotní pojišťovně, tj. nebudou podléhat přerozdělování. Tím bude každá zdravotní pojišťovna zainteresovaná na poskytování těch služeb, o které jde, včetně prevence, monitoringu zdraví či poskytování lázeňské péče. Tak, aby osob, které se produktivně uplatňují v produktivním věku, bylo v jejím kmeni co nejvíce.

To může velmi brzy přinést snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému, o další 1,5 až 2 %.

Postupným zdokonalováním systému podpory produktivního uplatnění, včetně zdokonalení tímto směrem orientovaných lékařských technologií to může s určitým odstupem času znamenat 3 až 5 %.

3. Celoživotní vzdělávání včetně certifikovaných kurzů zaměřených na upgrade schopností (profesních, komunikačních, sebepéči o zdraví apod.) poskytovaných univerzitami s ohledem na reflexi změn ve společnosti.

I tyto vzdělávací služby lze ufinancovat z jejich ekonomických efektů. Postupně se změní celý vzdělávací systém.

Od prvotních efektů snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému, o 0,5 až 1 %. Ve dvacetileté perspektivě až o 5 %.

4. Osvěta směřující k tomu, aby člověk od dětství uvažoval o celé své profesní kariéře, postupně si konkretizoval představu o své seberealizaci.

Náklady v tomto směru jsou minimální.

Pokud se tím postupně ovlivní dominující pohled na svět, povede to ke snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému v delší perspektivě až o 5 %.

5. Komplex pracovně právních opatření, která umožní postupné rozvolňování pracovních aktivit.

Dalších 5 % v delší perspektivě.

6. Hlavní a klíčové: Růst role tvůrčích mezigeneračních týmů v ekonomice jako nositelů inovačního potenciálu i jako oblasti ekonomicky velmi efektivního uplatnění osob vyššího věku.

To ovšem předpokládá vymanění se ze setrvačného vývoje směřování ke společnosti

Růst role tvůrčích mezigeneračních týmů povede ke snížení procenta těch, kteří jsou odkázáni na financování z penzijního systému v perspektivě 20 let od zahájení komplexních reforem o 10 až 15 %, což je víc než dostatečné pro jeho udržitelnost. V delší perspektivě pak ještě o větší procento.

Pokud shrneme výše řečené, tak problém trvalé udržitelnosti průběžného penzijního systému lze řešit výše uvedeným způsobem, protože během 20 let lze dosáhnout snížení počtu těch, kteří jsou odkázáni jen na příjmy z penzijního systému o více než 20 % oproti současnému stavu při současném výrazném zvýšení výdělků. To je pro jeho trvalou udržitelnost více než dostatečné. Současně s tím bude probíhat přechod ke společnosti, jejíž ekonomika je založena na produktivních službách.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

O Velikonocích jsem odjel na Slovensko. Do Ráje. Slovenského. Užil jsem si zde tři dny v hluboké přírodě, krátce navštívil polské příhraničí a využil i cestu tam a zpět k menším výletům. Kromě přírodního osvěžení jsem ještě stačil napsat pracovní verzi příspěvku na konferenci k současným trendům ve spotřebě. Příroda mě vždy inspiruje a umožňuje mně uspořádat si myšlenky tak, aby je bylo možné svěřit počítačové paměti.

Vrchy u Györu, které jsem navštívil na cestě do Slovenského ráje. Nejsou vysoké, asi jen 200 až 300 metrů nad mořem. Stojí za to je navštívit. Jsou roztomilé a jsou z nich výhledy do velké dálky, protože kolem je nížina.

Pohled z rozhledny Dunántúl východním směrem, do nitra Maďarska.

Ohlédnutí směrem k vrchům u Györu, kterými jsem procházel.

Další část docela pěkných vrchů, které jsem prošel.

Pohled z rozhledny na jih. Tam někde v dálce jsou mé oblíbené lázně Bükfürdó.