Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 1:
Téma změny vlastnických vztahů, a hlavně jak pojem vlastnictví "problematicky" lidé chápou a jak si podle jejich chápání vykládají tu "změnu" vlastnických vztahů, to je na napsání ne jedné knihy, ale celé knihovny ..

Vlastnictví je hlavně pojem právní pavědy, z historického pravěku je úzce definováno vlastnictví jako panství individua nad věcí -věcné právo, tam ještě není mnoho problematického, až na "problém" odvolávání se novověké právní pavědy k historickému pravěku s konceptem "přirozených práv člověka", jednoho z bludů, na kterém je právní pavěda vystavěna ..
Přirozené právo je rovnost lidí, spravedlnost , bla bla ..., potom pozitivní právo, bla bla, normativní právo bla bla, hora nesmyslů tvořících tupou pavědu odtrženou od lidské přirozenosti ..

Širší definice vlastnictví jako právo !!! držet a disponovat s věcmi, majetkem (hmotným a nehmotným?), jměním ("aktivy" ? ze závazkového práva !!!) a pod, je už pavědecká "právní kategorie" Novověké judaisticko -křesťansko bezbožné Západní civilizace ..
Ty bludy klasického přirozeného a z něj vycházejícího pozitivistického práva, koncipovaného liberalismem, jsem naznačil .., zabývat se jimi by bylo na dlouho ..
Zkrátím to na konstatování, že Vlastnictví v podání současné právní pavědy je ve skutečnosti totemem Mamonu, ke kterému je vytvořeno tabu nedotknutelnosti, a lidé to tak berou, aniž by si uvědomovali celou obludnost tohoto bludu ..

Marxisté to vidí jinak, právo !!!!, i právo držby a dispozice se "soukromým majetkem" (osobní majetek je pro ně skutečně nedotknutelný a s maximální ochranou) je legitizované násilí vládnoucí třídy, bez nějakých pindů o přirozenosti ...
K antropologickým otázkám vlastnictví, k Mamonu a jeho tabu nedotknutelnosti, se Karel Marx jasně vyslovil v souvislosti jeho poznámek k judaismu a křesťanství ..

Totem a tabu jsem si vypůjčil od S.Freouda, v od něho odlišném významu ..

Štěpán forgáč: Postupně tak budou dominovat vztahy, které umožní, aby svobodný rozvoj každého jednotlivce byl podmínkou rozvoje všech.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/10175-vize-jakou-potrebujeme-108.html

Znamená výše uvedené tvrzení, že svoboda jednotlivce je nadřazena svobodě celku? Že tedy svoboda celku je důsledkem a svoboda jednotlivce důvodem?
Pokud ano, zásadně s tím nesouhlasím a tvrdím, že je to naopak.
Má argumentace: Jednotlivce se nikdy nedokáže sám osvobodit od své vůle (absolutní svobody). K osvobození od své bezbřehé vůle (její transformaci, očistění, zušlechtění, ... potřebuje celek.
Zkráceně: Svoboda kolektivní je podmínkou pro tvorbu svobody individuální. Obě svobody jsou dvěma stranami jedné mince. Prosazování jedné na úkor druhé je prosazováním nepřirozenosti bytí. Pokud bude vize v nesouladu s přirozeností bytí je odsouzena, tak jako vize stávající a minulé, dříve nebo později k nezdaru. To by jsme jistě nechtěli.

maxim 1:
Štěpáne, zase dobrý, ale mohl jsi to napsat jednoduše, že člověk je od přirozenosti opice, a jeho kultivace a zkulturnění závisí na "společenském prostředí" jeho tlupy ..