Vize, jakou potřebujeme/97
Soudě dle ohlasů, poskytlo komentované zveřejnění poměrně komplexní a dost rozpracované vize z pera Marka Řezanky v rámci seriálu "Vize, jakou potřebujeme" mnoha lidem dost podnětů k uvažování. Připravuji formulování alternativ formulování jádra vize, ale podmínky k tomu musí ještě vyzrát. V tomto pokračování se chci věnovat trochu jiné otázce, přesněji otázkám, které chci položit těm, kteří seriál o vizi sledují.
Kritérium toho, zda vize začne žít jako společně pěstovaná a společně sdílená je následující: Co přináší každému, kdo se s ní seznamuje?
Pro větší srozumitelnost to, co tímto chci říci, uvedu, co nestačí:
- Nestačí si vizi jen přečíst s pocitem "není to tak špatné", případně "líbí se mně, jak jsou tam některé věci formulovány", či "s většinou věcí souhlasím" apod.
0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">- Nestačí práci na vizi více či méně pravidelně sledovat s pocitem, že je to užitečná činnost a něco z toho může být.
- Nestačí dávat podněty k tomu, jak vizi vylepšit, kam směřovat práce na ní.
Jde o něco jiného. S výše uvedeným se mohou spokojit vize, jejichž rozbor jsem uvedl dříve, tj. například "Nová transformace" či "Nová dohoda". Jejich cílem je získat co nejvíce příznivců pro podporu toho, co navrhují. Zdálo by se, že to stačí, ale nestačí to.
Vize, o jejíž pěstování se snažím, je založena na jiném principu. Snaží se využít podněty každého, kdo k jejímu pěstování přispívá, k tomu, aby ti, kteří ji sledují:
- měli pocit, že se dozvídají něco nového,
- začali si klást otázky, které si nekladli,
- začali uvažovat nad tím, co dříve považovali za samozřejmé, ale co jim bránilo v nadhledu a širším rozhledu,
- odhalili pro sebe to, jak spolu věci či události souvisejí,
- měli potřebu vyjádřit nový poznatek, ke kterému došli a sdělit ho druhým.
Tj. cílem pěstování vize tohoto typu není vnutit někomu nějaký názor, ale podnítit jeho samostatné uvažování o současnosti z hlediska perspektivy změn. Takové samostatné uvažování, které jemu samotnému přináší uspokojení, ale jehož výsledky jsou sdělitelné a mohou přinést něco nového i dalším.
Pěstování vize, pokud se k němu kdokoli přidá, je zkrátka obohacení běžného života každého z nás. Pokud takto začne vize žít, ubráníme se před všemi nástrahami i zlem současnosti a prosadíme perspektivu, jejíž obrysy budou průběžně získávat konkrétní podobu.
V této souvislosti bych chtěl všechny, kteří chtějí k pěstování vize přispět, požádat o zpětnou vazbu, konkrétně (třeba i pod pseudonymem, doba není jednoduchá) odpověděli na otázky:
- Co vám sledování vize přineslo?
- Našli jste v seriálu něco, co pro vás bylo nové, užitečné či přínosné?
- Jaké otázky v návaznosti na sledování seriálu vás napadly?
- Kterým směrem by měla probíhat další práce?
- Co vám v dosavadní práci na vizi, tak jak je prezentována v seriálu, nejvíce chybí?
- Jaká otázka v návaznosti na seriál by měla být položena a jakou odpověď byste na ni dali.
Ti, kteří se seriálem nesetkali či setkali jen zřídka, si o něm mohou udělat představu na základě třetího reportu uveřejněného po třech měsících práce. Zde jsou i odkazy na vše důležité, včetně diskusí, které při pěstování vize probíhají:
https://radimvalencik.pise.cz/10141-vize-jakou-potrebujeme-90.html
K tomu:
Měl jsem příležitost poskytnout delší rozhovor k současnosti pro jedno nezávislé soukromé televizní studio, zde je ke stažení:
https://www.youtube.com/watch?v=oncezFl5MiY
Dostal jsem na ně více ohlasů než na běžně publikované texty. Asi žijeme v době, kdy jsou videa více působivá. Dávám přednost textovému vyjádření, protože to vede k systematičtějšímu přemýšlení. Ale pokud bude zájem, mohu část vystupů zveřejňovat i formou rozhovorů. Potřeboval bych ovšem toho, kdo se ptá. Na cokoli,
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Při příležitosti výuky v Karlových Varech další procházka. Menší. Ale vyběhl jsem až na Ottovu výšinu, kde jsem ještě nikdy nebyl, a vracel se kolem Imperialu. Navštívil jsem vyhlídku Camera Obcsura a Tři kříže, Pak ještě nejvzdálenější pramen Štěpánka. Celkem hodinka a půl rychlé chůze, při které jsm si v duchu prošel celou přednášku a trochu ji vyšperkoval.
Horní vyhlídka Tři kříže. Odus by měl být výhled ještě hezčí.
A taky že jo. Pohled proti proudu říčky Teplá na horní část Karlových Varů. V dálce Slavkovský les a za ním jsou tušit Krušné hory.
Zde si můžeme udělat představu, jak jsme vysoko. Proto sem asi chodí tak málo lidí. Žádná lanovka sem nevede.
Na náhorních plošinách Krušných hor je ještě dost sněhu.