Vize, jakou potřebujeme/68
Role laiků v diskusi
Marian Světlík:
Již jsem někde výše prohlásil, že v oblasti teorie vývoje společnosti a souvisejících vědách jsem totální laik. Tak jsem si řekl, že se trošku dovzdělám a začetl jsem se do prací RV a kol., vytvořené na VŠFS: https://www.vsfs.cz/?id=2479-monografie
K mému překvapení jsem se dočetl, že to, o co se já tu aktuálně pokouším formulovat, je již fundovaně zpracováno (alespoň je vidět, že jsem skutečně amatér). Doporučuji ke čtení a (možná) paradoxně je to i čtivé (když překonáte prvotní tápání v terminologii).
Skoro by se dalo říct, že můj potenciální přínos k diskusi je zanedbatelný, tak proč v tom pokračovat? Snad může být mojí útěchou, že již vytvořené teoretické základy vhodné aplikace teorie produktivní spotřeby a produktivních služeb a vhodné aplikace HCC nacházejí oporu i v řadách "laické veřejnosti".
Uveřejněno zde a zde lze i diskutovat:
0pt;font-family:"Times New Roman","serif";mso-fareast-font-family: "Times New Roman";color:#7030A0;mso-fareast-language:CS">https://svetlikmar.wixsite.com/nova-vize/f%C3%B3rum/obecna-diskuse/role-laiku-v-diskusi
K tomu ode mne:
Ten, kdo trochu zná, co se děje na akademické půdě, nebude ani chvíli pochybovat o obrovském významu "laiků" při pěstování vize a podpoře racionality. Pro ilustraci uvedu jen dva články z poslední doby.
První je na téma, kam až to zašlo:
Druhý ukazuje, že proti krajním excesům musí v Británii zasahovat i vláda:
Vědě byla prakticky na celém světě, přinejmenším v tom civilizačním okruhu, ke kterému se hlásíme (ale platí to z velké části i pro Čínu, Rusko, Indii apod.), vnucena taková kritéria hodnocení vědy, která:
1. Neumožňuji publikovat syntetické výstupy zaměřené na aktuální problémy praxe.
2. Rozmělňují výstupy, dělají je nepoužitelnými a umožňují, aby se prosazovali ti, kteří neumějí přemýšlet.
3. Srazila hodnocení vědeckých konferencí, tj. půdy, na které lze kvalifikovaně diskutovat o problémech, na nulu, tím prakticky zlikvidovala jejich roli v rozvoji vědy.
4. Vládne systém anonymního recenzování (vydává se to za přednost), které umožňuje spolehlivě zlikvidovat jakoukoli nosnou myšlenu či projekt, aniž by se proti tomu mohlo protestovat.
Atd. – bylo by možné pokračovat.
Proto od počátku zdůrazňuji, že tvorba vize nemůže zůstat jen na akademické půdě, ale musí najít širší oporu. Na akademické půdě jsem se dokonce setkal i s tím, že na některé osoby byl vyvíjen tlak, aby se nezapojili do řešení nosných témat, jakým je například rozpracování teoretických základů ekonomie produktivní spotřeby.
Role lidí, kteří si uchovali soudnost, ale nepracují v příslušné odborné oblasti, je významná i z hlediska "zpětné vazby", a to zejména z hlediska jednoho z nejdůležitějších parametrů vize – její srozumitelnosti. Ten, kdo se prokousává řešením problémů, jen velmi obtížně odhaduje, jak bude jeho sdělení, výklad toho, co považuje za důležité, přijato. Proto vítá i jakoukoli kritickou připomínku.
Z výše uvedených důvodů proto považuji za důležité i to, aby ten, kdo v oblasti vědy o společnosti působí, dokázal výsledkového bádání srozumitelně vyložit. Popularizovat. Popularizovatelnost poznatku není na úkor vědy, ale je to atribut vědy. Složitostí výkladu se vždy kamufluje nedomyšlenost toho, o co v dané oblasti poznání jde. Pokusím se to ukázat v některém z nejbližších pokračování na konkrétním tématu.
A ještě zařazuji jeden podnět Mariana Světlíka:
K příspěvku Karla Haise Největším nepřítelem naší společnosti je naše konzervativní mysl
Marian Světlík:
Jak jsem zmínil, jsem laik, ale vyjádřím se k následujícímu odstavci K. Haise: "K této otázce jsem zaujímal postoj již několikrát. Příslušníci společnosti se musí stát podílníky přerozdělované nadhodnoty. Tím se odstraní převaha, nad tímto procesem, vlastníků výrobních prostředků. Kteří v podstatě vydírají vlastní tvůrce, této nadhodnoty. (nejedná se tedy o systém "jednomu vezmu a druhému dám"). K tomu je třeba zavést kalkulovanou cenu a lichvu. V některých případech i zastropování ceny u životně důležitých produktů. Ale to se dostáváme z oblasti vize do oblasti strategie."
Právě ten určitý konzervatizmus vidím jako jakýsi půlkrok. Nebylo by to znárodnění výrobních prostředků, ale "jen spolupodílnictví" vytvořené nadhodnoty. Něco na tom je, ale určit ten podíl nebude jednoduché. Ale aby to fungovalo, podle mne to nemůže být pouze podíl na nadhodnotě, musel by to asi být i podíl na řízení. A kam bychom se pak dostali? Na půl kroku ke "znárodnění" nebo ke družstvu? Jak vyvážit vstupující parametry - vlastnictví výrobních prostředků, řízení výroby a produkce nadhodnoty? Nějakým standardním (pro všechny platným) přístupem nebo ad-hoc podle důležitosti pro celek? Dostáváme se k problému hodně proměnných s velkým potenciálem různých "vlivů" a to je špatně.
Původní článek K. Haise je zde: https://radimvalencik.pise.cz/10087-vize-jakou-potrebujeme-64.html
K tomu ode mne:
Právě na tam tématu se pokusím ukázat, proč je nenáhodně silná teorie, proč se bez ní tvorba vize neobejde a jak je důležité její výsledky srozumitelně vyložit.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Z jarní Malty do posledního záchvěvu jiskřivé zimy. Měl jsem příležitost zavítat do Karlových Varů. Učil jsem zde v sobotu až pozdě do večera. Ale protože yr.no (který má skoro vždy pravdu, pokud jde o předpověď počasí) sliboval dopolední sluníčko a na Karlovarsku čerstvě napadený sníh, vyjel jsem s předstihem a vyběhl na Andělskou horu nad obcí Andělská Hora, viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/And%C4%9Blsk%C3%A1_Hora_(hrad)
Pak jsem se ještě po cestě zastavil o Goethovy vyhlídky:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Goethova_vyhl%C3%ADdka
Pak už mě čekala odpolední směny, ale studenti byli fajn. Vracel jsem se až za tmy.
Vlevo je vidět Andělskou horu.
V dálce Doupovské hory.
Trochu přivlížená Diana. Zde to vypadá, že stačí se trochu odrazit a člověk doletí až na Kolonádu.
Ještě jednou Krušné hory v dálce.
RE: Vize, jakou potřebujeme/68 | Štěpán forgáč | 22. 02. 2022 - 10:05 |