Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

strigi: Dovolím si několik poznámek.
a) K penzím (viz výše, díl 9): Předvedení číselného modelu fungování penzí by určitě bylo dobré. Ze slovního popisu napadají některé otázky, např.: Šlo by o shromažďování odvedených peněz/bodů na individuálních účtech? Počet bodů či "přepočítaných korun" se převede na konkrétní penzi teprve v okamžiku uplatnění nároku? „Nárok na určitý díl z toho, co se v daném roce vybere“ se rozumí z podílu na odvedených penězích všech lidí v určitém roce v minulosti, nebo z peněz, které byly vybrány od lidí platících do systému v současnosti , tj. v době, kdy je penze skutečně vyplácena?
b) K reformám obecně: Za poměrně klíčovou považuji zmínku v dílu 4 o reformách, že reformy nejsou primárně otázkou politickou a že je lze realizovat v rámci pravicové i levicové politiky.
Řada lidí se často domnívá, že příčiny společenských potíží tkví v tom, že právě nevítězí pravice nebo levice – podle toho, co je jim bližší. (Např. vše se zlepší, až podstatně snížíme či rovnou zrušíme daně a státní úředníky/ až zrušíme soukromé vlastnictví.) Pokud vyjdu z Vaší teze, pak toto pravo-levé vidění může zastírat podstatu věci a bránit v širším uvažování. Věřím, že bude dále vysvětleno.
c) Rozpracování role fin. trhů je určitě důležité (viz zmínka v díle 5). Obecně se uvádí, že peníze v poslední době stále více plnily a plní úlohu uchování hodnoty. Peníze na účtech hromadí hlavně bohaté domácnosti a podniky. Mohly by zde (postupně představované) reformy vést k tomu, že se tento trend obrátí? Tj. že (zejména tyto bohaté) entity budou motivovány k utrácení (nákupu, investování) např. do nových druhů služeb, které by vznikly, aniž by se významně měnila peněžní zásoba? Nebo to znamená, že se (znovu) zvýší úvěrová tvorba peněz?