Oslavit významné výročí nebylo letos jednoduché. Myslím, že nejen v Praze pršelo a proselo. Studený déšť a mlha. Naše letouny to při přehlídce udělalo neviditelné. Ohňostroj sledovalo pár nadšenců.
Ale bylo co slavit a ten déšť, nositel vláhy a štěstí (mj. letos hodně zapotřebí, nedávno jsem byl u příbramské Octárny a už skoro nebylo z čeho pít), k oslavám svým způsobem přispěl.
Byl jsem dopoledne na Letné výstavě techniky znamenající naši bezpečnost. Velké téma. Kdo to takto slaví? Nejen armáda, ale i police, sanitky proslavené slavným seriálem, hasiči dodnes přinášející oběti nejbolestivější, dokonce myslivci, záchranáři všech druhů – ti všichni zde měli expozici. Připravenou s nadšením a velmi cenou. Lidé, kteří sem přišli, byli šťastní a vyměňovali si úsměvy s organizátory i výstavci (vojáky, policajty, hasiči, myslivci...). Stálo to za to.
S radostí jsem si poslechl prezidenta Klause v památníku na Vítkově. I další řečníky.
Všichni vystupující na koncertu století Staromáku si zaslouží poděkování. Také zde byla hodně dobrá nálada.
Evženu Kuklovi děkuji za skvělé zprostředkování ohňostroje, i za velmi dobrou zvukovou kulisu na jeho mini TV "Černá kukla". Na hodně věcí máme odlišné názory, ale toto se mu povedlo:
https://www.facebook.com/tvcernakukla/videos/357752864995861/
(pro ty, co tam nemohli být, stojí za to vidět).
Sám jsem si při příležitosti tohoto výročí položil otázku, co udělat pro to, abychom převzali štafetový kolík a odstartovali do dalších sta let, převzali odkaz těch, co něco dokázali. Napadlo mě toto:
https://radimvalencik.pise.cz/6283-k-100-vyroci-jdeme-do-dalsich-100-let.html
(každý má dělat především to, co umí).
Nechápu ty a nerozumím těm, kteří se chtějí závazku ten štafetový kolík převzít, zbavit. A to zrovna v době, kdy přes podivné návštěvy Merkel a Macrona (za kterými byly cítit spíše mnichovské výhrůžky a ultimáta) i přes zemanovskou natoovskou úlitbu "bohům", dochází k zásadní proměně EU a dochází k emancipaci i sjednocování středounijního prostoru.
Zrovna v době, kdy máme povinnost těžit nejen ze stoleté zkušenosti z toho, kdo rozděluje národ, kdo jsou kolaboranti snažící se ho rozdělit, aby se poddali cizí moci, která si dobově hrála na pupek světa...
Zrovna v době, kdy máme mimořádnou odpovědnost i příležitost dostát své roli při navázání na historickou tradici, která začala zánikem toho, co se přežilo, abychom na tom dobrém, co zůstalo, budovali stabilizující a nezmanipulovatelný základ obrozené sjednocené Evropy.
Do půlnoci už mnoho času nezbývá, ale užijme si ho, nenechejme si dnešní den zkazit.
Jinak – kontrolní otázka – kdo s námi slavil NAŠE stoleté výročí nejvíce? Možná se budete divit, ale je třeba to říci:
100 LET MÁ ČESKOSLOVENSKÝ DOMOV! TAK NAZVALI VIETNAMCI
V HANOJI 27. ŘÍJNA VELKOU OSLAVU 100 LET SAMOSTATNOSTI ČESKOSLOVENSKA.
Vzpomínali s úctou, vděčností a s velkou láskou na svůj pobyt v bývalém Československu, na svůj druhý domov. Moc jim za to z celého srdce děkuji. Přítomné pozdravil velvyslanec ČR ve Vietnamu pan Vítězslav Grepl. Ze všech cizinců na celém světě tradičně každoročně nejvíce slaví náš 28. říjen Vietnamci ve Vietnamu! I proto si vietnamských přátel opravdu moc vážím.
Marcel Winter - Čestný předseda a tiskový mluvčí Česko-vietnamské společnosti
Viz: https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=2178522579035009&id=100006318649503
(Pokud budete ochotni, sdílejte, mediální mainstream tuto důležitou zprávu "zazdil", jak už tak bývá zvykem u médií, která si musíme platit; ale na takové protektorátní praktiky jsme už těmi sto léty připravení.)