Už zase Schwarzenberg versus Zeman: O co jde?

26. září 2013 | 14.22 |

Ve středu 25.9.2913 zjevil M. Zeman jeden ze svých nápadů - považovat za jedno z kritérií výběru podnikatelů na jeho spanilé jízdy do zahraničí to, zda přispěli do fondu na splácení státního dluhu:

Prezident Miloš Zeman v souvislosti s pondělním setkáním s přispěvateli do svého Nadačního fondu na splácení státního dluhu oznámil, že po podnikatelích, kteří jej budou doprovázet na zahraničních cestách, bude chtít, aby na umoření dluhu přispěli... "až budou chodit různí lidé a budou říkat - já bych potřeboval, abyste mě zařadil do podnikatelské mise, nebo já bych potřeboval, abyste se za nás přimluvil - v tomto případě přistoupím k vydírání, protože státní dluh je nás všech, ne jen dolních 10 000 000,” uvedl prezident."

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/314245-budu-vydirat-podnikatele-aby-prispeli-na-statni-dluh-priznal-zeman.html

Hned následující den na to ostrým výpadem reagoval jeho rival zrozený v prezidentské volbě K. Schwarzenberg:

"Dle mého názoru se to velmi podezřele blíží otevřené korupci, neboť fond, ať je jeho účel možná chvályhodný, je soukromý podnik pana Zemana. Má-li být podnikatel státem podpořen, aby zaplatil do fondu prezidenta, to naplňuje dle mého soukromého názoru definici korupce," prohlásil Schwarzenberg."

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/314367-zemanuv-vyrok-o-vydirani-podnikatelu-ma-blizko-ke-korupci-mini-schwarzenberg.

html

K tomu, abychom pochopili, o jak zásadní spor se jedná a co je jeho podstatou, se musíme na věc podívat z obecnějšího hlediska. Největším problém současného světa (i naší země) je to, že národní i nadnárodní instituce jsou velmi silně penetrovány a ovládány tím, co nazývám struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (někdy zjednodušeně pojmenované jako "klientelistické sítě" či "mafie působící ve státním aparátu"). Aby bylo možno stále frapantnější porušování obecně přijatých zásad krýt, vytvořily si (spontánně) tyto struktury globálně sdílené základní ideové paradigma, které jsem již dříve charakterizoval takto:

- Prosazování silových řešení doslova "za každou cenu".

- Pěstování obrazu nepřítele a výroba reálného nepřítele (právě uplatňováním silových řešení).

- Používání dvojího metru k demonstrování moci a možnosti využívat in-side informace při ovlivňování chování osob.

- Kontrola chování osob v oblasti politické reprezentace vlastní země i ostatních zemí (jejich monitorování, výroba kompromitujících materiálů, vydírání, protěžování i "měkké" řízení formou poskytování in-side informací, přičemž to poslední je bezprostředně spojeno s prosazením silového řešení za každou cenu).

Právě takovéto základní ideové paradigma totiž umožňuje efektivně zastírat a překrývat činnost struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad působících v globálním i lokálním měřítku.

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/617-71-112-hra-co-prinesl-20-9-13-superafera-100.html

Toto globálně sdílené základní ideové paradigma má ještě jeden vedlejší aspekt (kromě toho, že slouží k překrývání velkých lumpáren). Tím, že se po linii USA-NATO-EU označí některá země s využitím dvojího metru za "problémovou" či jinak "pochybnou" a požaduje se demonstrování věrnosti tomuto kacéřování od ostatních zemí nejrůznějším způsobem, dochází velmi často k omezování exportních možností, zejména těch slabších zemí, jako je naše. Z tohoto hlediska:

- K. Schwarzenberg, který si je intuitivně výše uvedeného vědom, informačně je vybaven víc než kdokoli jiný, považuje takovéto fungování světa za fatální a zabředl do příliš vstřícné "politiky možného". A tak na domácí půdě kryl deformování parlamentní demokracie, které přerostlo až do podoby ovládání podstatných funkcí státu milenkou premiéra, ve vlastním resortu dopustil pronásledování těch, kteří ho na lumpárny upozorňovali, a v zahraniční politice nejenže k rozšíření exportních možností nepřispíval, ale spíše naopak. Ten, koho si struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad ochočí, udělají z něj figurku, se chová právě takto. A co hůř, považuje to za normální a ještě si o sobě dělá iluze.

- M. Zeman, který získal dostatečnou reflexi toho, jak obrovskou penetrační, vydírací a manipulační sílu mají struktury založené na vzájemném krytí lumpáren, jak si tyto struktury svou ekonomickou vahou jsou schopny podřizovat nejrůznější politické reprezentace, hledá jinou ekonomickou základnu, která by mu poskytla zázemí. Tu nachází právě v otevření našich exportních možností a v budování "zdravé lobby", tedy lobby těch podnikatelů, kteří nebohatnou z nevýhodných smluv s vlastním státem, ale z obchodování s jinými státy a posilování naší ekonomické síly. V této své roli se ovšem prezident dostává do určité kolize se základním ideovým paradigmatem, které je nám vnucováno.

Jedná se tak o mnohem zásadnější spor, kdy jde o něco mnohem důležitého než o sympatie k jedné ze dvou kontroverzních osob, nebo o to, kdo lépe chrání parlamentní demokracii. Nejedná se o nic míň než o to, jaké vlivy budou převládat v naší zemi v situaci, kdy se stávající globálně sdílené a nám vnucování základní ideové paradigma vyčerpalo, přivedlo svět do krize, samo se dostalo do krize a začíná být zřejmý jeho devastující účinek. Dokonce bych řekl, že po velmi nedávných zkušenost a odblokování tabuizovaných informací začíná např. i B. Obamovi docházet, o co jde. Ani v těchto podmínkách to ovšem M. Zeman nebude mít snadné. Je to tanec s vlky a současně i tanec na vejcích. Ale asi je to lepší, než dělat politiku nemožně možného.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře